Domů     Vlastně jsem se znovu narodila
Vlastně jsem se znovu narodila
4 minuty čtení

Už několik let jsem invalidní důchodkyně, která se jen velmi obtížně pohybuje i s hůlkou. Snažím se proto být ve svém věku a při svém omezení maximálně opatrná.

S krátícím se dnem si chodím nakupovat raději už dopoledne. Také provoz v ulicích je méně náročný, bezpečnější. To jsem si tedy aspoň myslela ještě před několika dny, než mne z mého omylu vyvedla nadmíru nepříjemná událost.

Světla byla o víkendu vypnutá

Stejně jako jindy jsem se důkladně rozhlédla na všechny strany, než jsem vstoupila do vozovky na vyznačený přechod pro chodce. Bylo to o víkendu, a tak světla na semaforu byla jako obvykle vypnutá.

Když jsem došla přibližně doprostřed silnice, téměř mne porazilo spěchající auto, které – kde se vzalo, tu se vzalo – za zvuku řvoucího motoru prosvištělo kolem mne. Viděla jsem ho až na poslední chvíli, a snažila jsem se mu v úleku vyhnout.

Minulo mne jen o pár centimetrů. Srdce mi bušilo až v krku, tak jsem se lekla, a zavrávorala jsem tak, že jsem si okamžitě pomyslela, že se skácím. Naštěstí jsem ale v tom šoku neupadla a celá rozechvělá jsem pokračovala v cestě do bezpečí chodníku. Tam jsem se zastavila, potřebovala jsem se vzpamatovat.

Měly o mě starost

Musela jsem se chvíli opřít o sloup. Ani jsem ve svém rozrušení nepostřehla mladou ženu s kočárkem a čtyřletou holčičkou, které přecházely pár kroků za mnou. Zastavily se u mne se starostlivou otázkou, jestli něco nepotřebuji.

Musely vidět můj „silniční tanec“, který zřejmě i na pohled vypadal dost děsivě. Zmohla jsem se jen na odmítavé zavrtění hlavou a odhodlávala jsem se pokračovat do nedalekého obchodu s potravinami.

Ta mladá maminka se na mne zkoumavě dívala, pak vytáhla z kapsy kočárku papírovou krabičku s dětským ovocným pitím s brčkem a podávala mi ho. Při tom jsem viděla, jak spiklenecky mrkla na svoji dcerku a slyšela jsem, jak mi říká:

„Napijte se, to vám udělá dobře. Adélka se s vámi ráda rozdělí, máme ještě jedno.“ Holčička se souhlasně zaculila a ostýchavě mne pohladila po ruce, která se mi pořád ještě třásla.

Byla jsem nesmírně vděčná za empatii

Poděkovala jsem, byla jsem v tu chvíli nesmírně vděčná za její nabídku – napít jsem se skutečně potřebovala. A pak mi ta mladá žena podala ještě něco.

K mému překvapení to byl lísteček s napsaným číslem – tedy státní poznávací značkou – auta, které mne málem přejelo a jehož láteřící řidič s ním byl už dávno pryč.

„Kamery tu sice nejsou, ale klidně vám potvrdím, jaký pirát silnic naší čtvrtí projel,“ podívala se na mne mladá paní. Všimla jsem si, že mi na papír připsala i své telefonní číslo.

A pak se se mnou rozloučila a rozjela se s kočárkem a s poskakující malou dcerkou směrem k nedalekým panelákům.

„Zážitek“ se mi v myšlenkách vracel ještě dlouho

Možná by to něčemu pomohlo, možná by ten bezohledný šofér začal aspoň trochu taky myslet – na ty, kteří nejsou chráněni kapotou a jsou, spolu s ním a jeho nablýskaným autem, součástí silničního provozu.

Přecházení na přechodu při vypnutých světlech semaforu má svá pravidla, která, coby řidič, musí znát. Stejně tak jako já, která – i vzhledem k svému stářím danému pohybovému hendikepu – přecházím zásadně v místech k tomu určeným.

V domnění, že tam jsem v bezpečí. Realita je ale, jak jsem na své vlastní kůži zažila, jiná a je určitě na každém, jak se pokusí přispět k její pozitivní proměně.

I z toho důvodu uvažuji o tom, že by bylo správné řidiče spravedlivě potrestat za mé evidentní omezení a ohrožení na vyznačeném přechodu pro chodce.

Už kvůli mnohým dalším, kterým bych rozhodně nepřála zažít to, co jsem zažila já… Věřte, že v mém věku se mi tenhle „zážitek“ v myšlenkách vracel ještě dlouho poté, co jsem v klidu svého bytu čerpala sílu na příště.

Číslo auta jsem nenahlásila

Číslo auta jsem nakonec nenahlásila. Zatím. Říkám si : Co když měl zrovna tenhle člověk skutečně k spěchu důvod? Ale současně si kladu i otázku, která mne od té chvíle naléhavě pronásleduje:

Může se něco pozitivně změnit, když evidentní viníci , bezprostředně po svých neomluvitelných činech, tvrdě nenarazí na nekompromisní výstražné znamení „stop“ a s ním spojenou spravedlivou odplatu?

Ivana P. (63), Opava

Související články
2 minuty čtení
Léto je tady a s ním i báječný čas, kdy slunce prozáří záclony, káva na balkoně chutná trochu víc po dětství a vzpomínky voní po rozkvetlé louce a opalovacím krému. Právě v takových chvílích je krásné zpomalit, pohodlně se usadit do křesla a otevřít časopis Staré dobré časy, který vás vezme zpátky nejen do minulosti, ale i do příběhů, které zůstávají v srdci.  Určite se vám rozbuší srdce A p
3 minuty čtení
Měla jsem raději držet jazyk za zuby a neplést se do cizích věcí. Byla jsem ale přesvědčená o své pravdě. A tu jsem musela za každou cenu říct. Naším rodinným prokletím je bujná fantazie, a to, že neumíme udržet tajemství. Trpěla tím už moje babička, o které se dodnes vypráví, že to byla největší drbna v okrese. A pamatuji si, jak i na maminku jednou táta řval na celý dům, že to drbna první
3 minuty čtení
Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty nejlepší podmínky. Já ale byla ženská, a nikdo neposlouchal, co si myslí
3 minuty čtení
Je tomu už mnoho let, co se mi za oknem objevil černý kocour. Byl hodný a přítulný, ale také chytrý a dobře znal cestu domů. Tam na mě čekalo velké překvapení. Odbíjela právě šestá hodina ranní, město bylo pokojně němé, zahalené mlhou. Uvařila jsem si silnou kávu a zasněně se usadila ke stolu. Moji pozornost náhle upoutal černý stín, který se mihl za oknem. Lekla jsem se. Co to bylo? Byl to sna
5 minut čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát něco takového. Ale svědomí mě tlačí a také strach, že se na to konečně přijde. Příliš dlouho mi vše prochází. Pracuji v kanceláři okresní pobočky jedné pojišťovny. Je mi přes padesát, jsem rozvedená a syn už dávno bydlí sám. V práci jsem už víc než dvacet let a všichni mě berou jako samozřejmost. Neviditelná, spolehlivá, vždy ochotná. A právě v tom je ta fint
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.