Domů     Pracuji tajně za manžela
Pracuji tajně za manžela
5 minut čtení

Manžel onemocněl a mně zbyly jen oči pro pláč. Z čeho zaplatit vnučce svatbu, opravu starého auta a kde vzít na nové brýle? Přemluvila jsem manžela, aby šel znovu do práce. Jen na oko!

Vlastně o to oko šlo. Manžel několik let pracoval v týmu ostrahy a byl nad míru spokojený. Do vzdáleného města je zaměstnavatel nechal vozit autobusem, a o nočních je dokonce zásoboval kávou ve velkých termoskách a dvěma velkými svačinami.

Manžel se na ně vždycky těšil. Na svoje milované křupavé bagety s velkým množstvím šunky a sýra!

Pořád se jen cpal

Časem kvůli nim začal dost přibírat. Aby ne, když jedl celý den a v noci zase! Možná k tomu přispěla i jeho nadváha, ale začal mít problémy s očima. „Musíte na operaci, potom dodržovat klid a zhubnout!“ oznámil mu lékař nekompromisně.

Bohužel zapomněl dodat, že ten klid může trvat i několik měsíců. Milan všechna nařízení dodržoval, dokonce byl i rád, že se může hezky doma povalovat, ale stav jeho očí se nelepšil. Na to jedno neviděl vůbec a to druhé měl stále červené a uslzené.

„Pomohla by vám druhá operace, ale je to risk!“ krčil rameny lékař a hnal manžela na váhu. Naštěstí přece jen pár kilo zhubnul, když v noci spal a nezřízeně se necpal. Po té druhé operaci, ke které se manžel statečně odhodlal, se začal jeho zrak lepšit.

Pomalu, ale stále. „Vidím čím dál líp!“ pochvaloval si, ale konce neschopenky se ne a ne dočkat.

Do práce mě pustit nechtěl

„Milane, jsme skoro na mizině. A to jsme naší vnučce slíbili zaplatit svatbu!“ povzdechla jsem si zoufale. V důchodu už jsem si odkroutila první půl rok a chystala se manželovi navrhnout, že si nějakou práci najdu. Nelíbilo se mu to. Kdo by se o něho staral?

Kdo vařil a nakupoval? Všechno byla jen a jen na mě. O měsíc později se nám rozbilo naše letité autíčko. Nikam daleko jsme už s ním nejezdili, ale na nákupy bylo dobré. Teď jsem musela tahat nákupy v ruce! Bylo to k zoufání.

Hlavně ty lahve s pivem byly pro mě čím dál těžší. A taky mrkev, kterou do sebe manžel ládoval kvůli očím. Už mi připadal nějaký do oranžova, ale asi jsem si to jen namlouvala. Občas jsem měla na něho vztek.

Kdyby do sebe necpal všechno, co mu letělo kolem nosu, nemusel by mít vysoký nitrooční tlak a takhle dopadnout!

Známky byly bezcenné

„Milane, takhle to dál nejde. Musíme něco vymyslet. Třeba bychom mohli prodat byt a přestěhovat se do menšího? Za ten náš vrak nic nedostaneme a šperky také žádné nemám. Milan si jen povzdychnul a z šuplíku vytáhnul svoji sbírku známek.

Podal mi ji a nařídil, abych s ní zašla do antikvariátu. Prý tam vykupují všechno! Pán za pultem zběžně prohlédl lupou prvních pár stránek a bez zájmu album odsunul. „Nemá to žádnou hodnotu.

Maximálně pár stovek, víc ne!“ tvrdil a tvářil se, jako bych byla nějaká školačka. Jako bych mu nutila něco, o co vůbec nestojí. Popadla jsem album a bez pozdravu odešla. Měla jsem vztek na celý svět!

Na toho namyšleného antikváře, na sebe, k čemu jsem se nechala dohnat, i na manžela, že si hrál na sběratele a nic cenného nikdy nesehnal.

Vše vyřešil jednoduchý nápad

„Půjdu do práce, ať si vaří, co chce! Umínila jsme si a přidala do kroku. Asi se mi okysličil mozek, či co, ale těsně přede dveřmi jsem dostala nápad. „Milane, nesu ti ty tvoje známečky zpět, už je nepotřebujeme!“ volala jsem radostně na manžela.

Udiveně se zvedl od televize a šel si poslušně vyslechnout můj plán: „Budeme pracovat společně. Ty si můžeš přece brát jen noční. Já na ně budu jezdit s tebou. Obejdu tvůj rajón a ty se budeš tvářit, že jsi ho obešel sám.

Budu tvoje neviditelná pomocnice!“ Milan na mě koukal trochu vyjeveně, ale potom se rozesmál. Prý se diví, že ho to nenapadlo dávno! „Ale bagetky mi necháš, viď. Už se na ně těším!“ vymínil si a mně jeho drzost ani nestála za odpověď. Zbývalo jen ukončit neschopenku a dojít si zamluvit noční služby.

Tajná práce mě moc baví

První noční směna byla pro mě nejhorší. Hrozně jsem se bála! Milan měl za noc třikrát obejít velké staveništěm, zkontrolovat dvě budovy a také několik vjezdů do objektu. V noci, jen s baterkou, to byla víc než strašidelná procházka!

Když nade mnou přeletěl nějaký obrovský pták, málem jsem leknutím omdlela. Ale časem jsem si zvykla. Čerstvý noční vzduch, zářící hvězdy nad hlavou a k tomu dobrá káva s kousíčkem té vyhlášené bagety… Tak hezké noci jsem nezažila ani zamlada na dovolené!

„Pracujete pilně a jste spolehlivý. Nevynechal jste jedinou službu!“ chválil manžela jeho šéf a napsal mu velké prémie. „Hurá, na vnuččinu svatbu si mohu pořídit i nové šaty!

A když nám to takhle půjde dál, zmůžeme se i na nějaké zánovní autíčko!“ radovala jsem se a manžel se mnou. Stala se ze mě neviditelná pomocnice a moc mě to baví!

Míla N. (64), Příbram

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.