Domů     Přízrak v opuštěném domě
Přízrak v opuštěném domě
5 minut čtení

Za letní bouřky jsme se vypravily se sestrou na strašidelné místo! V opuštěném stavení jsme spatřily něco, co nás vyděsilo natolik, že jsme se nedokázaly pohnout z místa.

Dětství jsem prožila s rodiči a sourozenci v domě, který se nacházel v malé vesnici v severních Čechách. Na úplném kraji této vesničky stál domek, ve kterém celé roky nikdo nebydlel.

Patřil původně nějakému emigrantovi, po jeho odchodu do ciziny se však dům nepodařilo prodat, a tak chátral. Mezi starousedlíky se říkalo, že tam straší. A opravdu – navenek ten barák naháněl hrůzu.

Zdi byly oprýskané, všude se pnul břečťan, zahrada byla zarostlá a v noci se prý z domu ozývalo čas od času psí vytí. Alespoň to mi povídala má starší sestra Alena, protože se mi snažila nahnat strach.

Odvážný návrh

Už jako malá holka jsem si ráda hrála na hrdinku, a tak jsem sestře jednoho dne řekla, že se do toho domu klidně v noci vypravím, pokud půjde se mnou. Jak se dalo předpokládat, nebyla moje starší sestra z toho nápadu zrovna dvakrát nadšená.

Nechtěla se ale přede mnou shodit, a proto nakonec souhlasila. Rozhodly jsem se, že se do domu vypravíme v noci ze soboty na neděli.

Noční dobrodružství

Byla tehdy půlka září a noci už byly zamračené a studené. Tu noc, kdy jsme se s Alenou potají vyplížily z domu ven, navíc ještě foukal silný vítr. I když jsem se snažila působit, že strach nemám, tak jsem se samozřejmě bála stejně jako sestra.

Ale jak už to tak u sourozenců bývá, popichovaly a hecovaly jsme jedna druhou, až nakonec převládl adrenalin a chuť po dobrodružství a strach se odsunul do pozadí. Po několika minutách jsme potmě došly až k opuštěnému domu.

Alena mě pevně držela za ruku a vystrašeně šeptala, že v okně zahlédla nějaké světlo. Kdo ví, jestli to byla pravda, nebo jestli mě chtěla ještě více vyděsit. Nejradši bych jí byla řekla, ať se vrátíme hned zpátky, ale hrdost mi to nedovolovala.

Přihnala se bouřka

Přes rozbitý plot jsme se dostaly na zahradu, a pak už jsme stály u polootevřených dveří. Mezitím se schylovalo k bouřce. Jak se zablýsklo, spatřily jsme se sestrou uvnitř za dveřmi podivné malé stvoření porostlé srstí.

Obě jsme naráz vykřikly, ale strach nás přimrazil na místě a my jsme nebyly schopné pohybu. Jen jsme tam stály, střásly se strachy a dívaly jsme se, jak se ta tajemná bytost vydala směrem k nám.

Přízrak nás zval dovnitř

Přízrak se zastavil ve dveřích. Pozorně si nás prohlížel, a pak začal vydávat zvuk podobný psímu nářku. Upnul na nás své veliké černé oči, ve kterých se zračila bolest a strach.

Bylo vidět, že to stvoření, které ani dnes nedokážu přirovnat k žádnému zvířeti, trpí samotou a tím, že z domu všichni odešli. Se sestrou jsme se ho bály, protože působilo strašidelně, ale taky nám ho bylo trochu líto.

Stvoření pak udělalo dva kroky zpátky a pohledem nás vybízelo, abychom šly za ním dovnitř. S drkotajícími zuby jsme se vymlouvaly, že nemůžeme a že se musíme rychle vrátit zpátky. Otočily jsme se a utekly pryč.

Odstěhovali jsme se daleko

Když jsme doběhly domů, lilo už jako z konve a bouřka propukla naplno. O našem tajném výletu se rodiče nedozvěděly a my jsme si s Alenou slíbily, že vše zůstane jen mezi námi dvěma.

Shodou okolností jsme se za pár měsíců z vesnice s rodiči a sourozenci odstěhovali na opačný konec republiky do jižních Čech, takže jsme se k našemu nočnímu hororovému zážitku vracely už jen občas.

Našemu zážitku nikdo nevěřil

Uplynulo téměř čtyřicet let, než jsem se do naší rodné vesnice znovu podívala. Za tu dobu jsem se šťastně vdala a měla už dospělé děti. Sestra se před časem odstěhovala do Itálie, a tak jsme se vídaly už jen zřídka. Většinou jen na narozeniny nebo na Vánoce.

O našem zážitku z dětství jsem mluvila s manželem i dětmi, ale nikdo mi samozřejmě nevěřil a všichni si mysleli, že jde o fantazii tehdejší malé holky.

Návrat do rodné vsi

Před dvěma lety byl manžel služebně na měsíc pryč a mně zbylo pár dnů dovolené. Rozhodla jsem se tedy, že si udělám výlet přes celé Česko do míst svého dětství. Nejvíc mě zajímalo, jak se proměnil náš bývalý dům. Vypadal podobně, jak jsem si ho pamatovala.

A pak mě to samozřejmě táhlo k opuštěnému domu na kraji vesnice. Byla jsem zvědavá, jestli tam ještě stojí.

Druhé setkání po mnoha letech

Našla jsem ho v hodně zchátralém stavu. Celý pozemek byl zarostlý křovím. Venku bylo pod mrakem. Tentokrát jsem se už nebála a vešla dovnitř, mezi holé stěny. Uvnitř v šeru jsem v koutě spatřila stejné srstnaté stvoření jako tenkrát v noci se sestrou.

Ozvalo se stejné vytí. Strážce zbořeného domu mi dával najevo, že mě poznává. Tentokrát jsem se vůbec nebála. Působilo to víc smutně než děsivě. Přesto jsem se, když se ono stvoření vykročilo směrem ke mně, dala na ústup.

Dům strhli

Večer jsem zavolala sestře a všechno jsem jí vylíčila. Cítila jsem, že i když to tenkrát prožila se mnou, tak mi moc nevěří. Já ale vím, že se mi to nezdálo. Loni ten dům prý už konečně definitivně zbořili a na jeho místě vyroste nějaká vila.

Jak to v takových případech dopadne s duchem, který k domu patřil? Bude ho obývat i s novými majiteli? To bohužel nevím a pátrat po tom rozhodně nebudu.

Ivana L. (59), České Budějovice

Související články
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud