Domů     Přízrak v opuštěném domě
Přízrak v opuštěném domě
5 minut čtení

Za letní bouřky jsme se vypravily se sestrou na strašidelné místo! V opuštěném stavení jsme spatřily něco, co nás vyděsilo natolik, že jsme se nedokázaly pohnout z místa.

Dětství jsem prožila s rodiči a sourozenci v domě, který se nacházel v malé vesnici v severních Čechách. Na úplném kraji této vesničky stál domek, ve kterém celé roky nikdo nebydlel.

Patřil původně nějakému emigrantovi, po jeho odchodu do ciziny se však dům nepodařilo prodat, a tak chátral. Mezi starousedlíky se říkalo, že tam straší. A opravdu – navenek ten barák naháněl hrůzu.

Zdi byly oprýskané, všude se pnul břečťan, zahrada byla zarostlá a v noci se prý z domu ozývalo čas od času psí vytí. Alespoň to mi povídala má starší sestra Alena, protože se mi snažila nahnat strach.

Odvážný návrh

Už jako malá holka jsem si ráda hrála na hrdinku, a tak jsem sestře jednoho dne řekla, že se do toho domu klidně v noci vypravím, pokud půjde se mnou. Jak se dalo předpokládat, nebyla moje starší sestra z toho nápadu zrovna dvakrát nadšená.

Nechtěla se ale přede mnou shodit, a proto nakonec souhlasila. Rozhodly jsem se, že se do domu vypravíme v noci ze soboty na neděli.

Noční dobrodružství

Byla tehdy půlka září a noci už byly zamračené a studené. Tu noc, kdy jsme se s Alenou potají vyplížily z domu ven, navíc ještě foukal silný vítr. I když jsem se snažila působit, že strach nemám, tak jsem se samozřejmě bála stejně jako sestra.

Ale jak už to tak u sourozenců bývá, popichovaly a hecovaly jsme jedna druhou, až nakonec převládl adrenalin a chuť po dobrodružství a strach se odsunul do pozadí. Po několika minutách jsme potmě došly až k opuštěnému domu.

Alena mě pevně držela za ruku a vystrašeně šeptala, že v okně zahlédla nějaké světlo. Kdo ví, jestli to byla pravda, nebo jestli mě chtěla ještě více vyděsit. Nejradši bych jí byla řekla, ať se vrátíme hned zpátky, ale hrdost mi to nedovolovala.

Přihnala se bouřka

Přes rozbitý plot jsme se dostaly na zahradu, a pak už jsme stály u polootevřených dveří. Mezitím se schylovalo k bouřce. Jak se zablýsklo, spatřily jsme se sestrou uvnitř za dveřmi podivné malé stvoření porostlé srstí.

Obě jsme naráz vykřikly, ale strach nás přimrazil na místě a my jsme nebyly schopné pohybu. Jen jsme tam stály, střásly se strachy a dívaly jsme se, jak se ta tajemná bytost vydala směrem k nám.

Přízrak nás zval dovnitř

Přízrak se zastavil ve dveřích. Pozorně si nás prohlížel, a pak začal vydávat zvuk podobný psímu nářku. Upnul na nás své veliké černé oči, ve kterých se zračila bolest a strach.

Bylo vidět, že to stvoření, které ani dnes nedokážu přirovnat k žádnému zvířeti, trpí samotou a tím, že z domu všichni odešli. Se sestrou jsme se ho bály, protože působilo strašidelně, ale taky nám ho bylo trochu líto.

Stvoření pak udělalo dva kroky zpátky a pohledem nás vybízelo, abychom šly za ním dovnitř. S drkotajícími zuby jsme se vymlouvaly, že nemůžeme a že se musíme rychle vrátit zpátky. Otočily jsme se a utekly pryč.

Odstěhovali jsme se daleko

Když jsme doběhly domů, lilo už jako z konve a bouřka propukla naplno. O našem tajném výletu se rodiče nedozvěděly a my jsme si s Alenou slíbily, že vše zůstane jen mezi námi dvěma.

Shodou okolností jsme se za pár měsíců z vesnice s rodiči a sourozenci odstěhovali na opačný konec republiky do jižních Čech, takže jsme se k našemu nočnímu hororovému zážitku vracely už jen občas.

Našemu zážitku nikdo nevěřil

Uplynulo téměř čtyřicet let, než jsem se do naší rodné vesnice znovu podívala. Za tu dobu jsem se šťastně vdala a měla už dospělé děti. Sestra se před časem odstěhovala do Itálie, a tak jsme se vídaly už jen zřídka. Většinou jen na narozeniny nebo na Vánoce.

O našem zážitku z dětství jsem mluvila s manželem i dětmi, ale nikdo mi samozřejmě nevěřil a všichni si mysleli, že jde o fantazii tehdejší malé holky.

Návrat do rodné vsi

Před dvěma lety byl manžel služebně na měsíc pryč a mně zbylo pár dnů dovolené. Rozhodla jsem se tedy, že si udělám výlet přes celé Česko do míst svého dětství. Nejvíc mě zajímalo, jak se proměnil náš bývalý dům. Vypadal podobně, jak jsem si ho pamatovala.

A pak mě to samozřejmě táhlo k opuštěnému domu na kraji vesnice. Byla jsem zvědavá, jestli tam ještě stojí.

Druhé setkání po mnoha letech

Našla jsem ho v hodně zchátralém stavu. Celý pozemek byl zarostlý křovím. Venku bylo pod mrakem. Tentokrát jsem se už nebála a vešla dovnitř, mezi holé stěny. Uvnitř v šeru jsem v koutě spatřila stejné srstnaté stvoření jako tenkrát v noci se sestrou.

Ozvalo se stejné vytí. Strážce zbořeného domu mi dával najevo, že mě poznává. Tentokrát jsem se vůbec nebála. Působilo to víc smutně než děsivě. Přesto jsem se, když se ono stvoření vykročilo směrem ke mně, dala na ústup.

Dům strhli

Večer jsem zavolala sestře a všechno jsem jí vylíčila. Cítila jsem, že i když to tenkrát prožila se mnou, tak mi moc nevěří. Já ale vím, že se mi to nezdálo. Loni ten dům prý už konečně definitivně zbořili a na jeho místě vyroste nějaká vila.

Jak to v takových případech dopadne s duchem, který k domu patřil? Bude ho obývat i s novými majiteli? To bohužel nevím a pátrat po tom rozhodně nebudu.

Ivana L. (59), České Budějovice

Související články
3 minuty čtení
Zastavila jsem stopaři. Byl to divný týpek. Jako po smrti. Netušila jsem, že jsem skutečně vezla nebožtíka na druhý břeh. Na poslední chvíli jsem dupla na brzdu! V záři reflektorů se objevila jedna z nejpodivnějších bytostí, které jsem mohla potkat. V první chvíli jsem si myslela, že mám co do činění se sebevrahem. Doslova mi skočil před auto. Neuvěřitelně hubená lidská postava. Bílý ošuntělý b
5 minut čtení
Nemyslela jsem si, že mají někteří lidé dar vidět budoucnost druhých. Babička mé spolužačky však vyčetla z karet můj osud úplně přesně. V mládí jsem si život rýsovala podle svých představ. Kartám ani horoskopům jsem nevěřila, ale ukázalo se, že skutečně nelžou. Přestala jsem pochybovat Je to až k neuvěření, ale můj život se skutečně odvíjel podle předpovědi kartářky, ačkoli můj první doje
3 minuty čtení
Ten starý kousek mi dala maminka před svou smrtí. Pochopila jsem, proč před ním tak ráda po smrti otce sedávala. Je to už sedm let, co nám se sestrou Aničkou zemřela maminka. Než umřela, řekla mně i sestře, abychom si z bytu každá vzala jedno velké staré zrcadlo. Měla jich v bytě několik a velmi často před nimi vysedávala, zejména v noci. Nikdy jsme nepochopily proč. A pak mi na smrtelné postel
3 minuty čtení
Byly jsme šťastný a spokojený pár, plánovali jsme svatbu. Partner mi ale jednou z cest přivezl podivný dárek, který málem zničil náš vztah. Nikdy bych nevěřila, že se může v kusu neživé hmoty, v kamíncích a koženém provázku, ukrývat taková energie, která se postará o neštěstí, nebo dokonce zkázu. To, co se mi ale stalo, mě přesvědčilo o tom, že takové nebezpečné předměty existují. Že do nich
3 minuty čtení
Nikdy na ten sen nezapomenu. Spatřila jsem bledou tvář svého umírajícího táty a vzápětí do dveří vstoupil egyptský bůh smrti - Anubis. Rodiče provozovali kousek od Písku malou restauraci. V patře měli byt a já se tam nastěhovala v době, kdy jsem utekla od svého záletného muže i s naším malým dítětem. Bylo mi tenkrát osmadvacet. Na rozdíl od jiných nešťastných žen jsem ale měla kam jít. U rodičů
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Udělala jsem největší chybu svého života
nejsemsama.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
enigmaplus.cz
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
Historie je plná nevyřešených záhad, a jedna z nich se odehrála na malém ostrově u pobřeží Severní Karolíny. V roce 1587 zde byla založena anglická kolonie Roanoke s cílem připravit půdu pro další osa
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
21stoleti.cz
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat s
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
epochalnisvet.cz
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
Rychlá pomoc v případě, že domácnost navštíví finanční výdaje, s nimiž nikdo dopředu nepočítal. Ano, taková je online cesta, díky které rozhodně není nutné chodit na pobočku nebo vyřizovat časově náročný telefonický rozhovor. Stačí jen základní osobní údaje, ve hře není dlouhá zpověď nebo kontakt mezi čtyřma očima. Chcete znát všechna důležitá čísla, abyste měli jasnější představu
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
nasehvezdy.cz
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
Po rozvodu s producentem Rudolfem Merknerem (53), se kterým má syna Theodora (11), je herečka ze seriálu ZOO Nové začátky sama. Nějaké to rande prý už sice proběhlo, ale žádný chlap do života se n
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
iluxus.cz
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
Tokio se chystá na jednu z nejambicióznějších stavebních proměn své historie. Investice ve výši 5,8 miliardy dolarů přetvoří areál bývalého rybího trhu Tsukiji v ultramoderní čtvrť s celkovou podlažní
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
tisicereceptu.cz
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
Období medvědího česneku se blíží, proto by byla škoda ho promeškat. Máme pro vás totiž chutné recepty z této jarní bylinky. Bylinkové máslo Do mixéru dejte 250 g změklého másla, 60 g medvědího
Kvůli muži na mě zanevřela
skutecnepribehy.cz
Kvůli muži na mě zanevřela
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
epochaplus.cz
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
Zatímco o egyptských pyramidách ví dnes už každé malé dítě, ty v Peru stále stojí tak trochu na okraji zájmu běžných turistů i milovníků historie. Navíc pokud je někdo spatří poprvé, jen stěží se ubrání zklamání. Vypadají totiž jako kopce nahnědlé hlíny. Přesto se pod nánosem staletí skrývají fascinující svědectví o vyspělých kulturách, které předcházely
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
historyplus.cz
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
„Postarejte se o něj!“ křikne lodní důstojník na mladou stevardku a do náručí jí vloží dítě. Žena je oběma rukama obejme a v záchranném člunu začnou klesat. Titanic se v tu dobu už nebezpečně naklání na příď. Píše se 15. duben 1912 a údajně nepotopitelný parník jde po nárazu do ledovce ke dnu. Z více