Domů     Dala jsem matku do ústavu
Dala jsem matku do ústavu
4 minuty čtení

Vždy jsem odsuzovala lidi, kteří něco takového udělali. Bohužel musím přiznat, že jsem úplně stejná jako oni. Cítím se hrozně provinile, ale jinak o nešlo.

Maminka se na mě dívá úplně vyhaslým pohledem. Vůbec nedokážu poznat, jestli vlastně ví, kdo na ni mluví. Jestli vůbec vnímá to, co jí říkám. Ještě před pár týdny se byla ochotna se mnou hádat o každé slovíčko. Křičet na mě a dost nevybíravě mi nadávat.

Co bych dnes za to dala. Tehdy jsem myslela, že se to nedá vydržet. Jenže tohle, tohle je ještě mnohem horší. Ještě horší než když mi matka naprosto nespravedlivě vyčítala, že na ni kašlu a stala jsem se jejím úhlavním nepřítelem. A to i přesto, že jsme si vždy moc rozuměly.

Skvělá maminka

Moje máma byla kdysi úžasná ženská, vždy usměvavá, milá, láskyplná. Držela naši rodinu pohromadě. Byla jsem její jediná dcera a ona se mi maximálně věnovala. Jako malá holka jsem k ní vzhlížela a byla pro mě velkým vzorem. Náš vztah nezkazila ani puberta.

Naopak. Staly se z nás postupem času dobré a důvěrné kamarádky.

Vyslechla a poradila

Maminka dokázala trpělivě naslouchat a poradit tak, abych neměla pocit, že mi svoje řešení nějak vnucuje. Měla jsem proto jistotu, že za ní mohu vždy se vším přijít. Řešily jsme moje kluky, moje pracovní potíže, mého nevěrného prvního manžela a pak i rozvod.

Schválila mi i mého druhého muže a pomáhala s dcerou i synem, když se nám narodili.

Velký životní otřes

Když můj otec náhle a zcela nečekaně zemřel na infarkt, myslela jsem si, že to maminka nepřežije. Byli spolu dlouhá léta, šťastní. Otec byl navíc vždy zdravý jako řípa a jeho úmrtí bylo opravdu šokující.

Dělali si s mámou velké plány, jak si budou užívat důchodu, do kterého oba nedávno šli. Od té chvíle se maminka začala měnit.

Drobné nepříjemnosti

Zpočátku to bylo celkem nenápadné. Maminka něco zapomněla a pak to sváděla na mě. Občas jsme se pohádali kvůli maličkosti. Bylo to nezvyklé, ale já to přisuzovala situaci a maminčině věku.

Její chmurné nálady, kdy jsem ji přistihla, jak sedí u rozsvícených svíček v křesle a hledí do prázdna, jsem se snažila rozptýlit. Bylo to ale čím dál tím těžší.

Vzala jsem ji k sobě

Maminka byla stále zapomnětlivější, vyšla klidně i do obchodu v noční košili. Nemohla už bydlet sama a tak jsem si ji vzala k nám domu. Snažili jsme se já, manžel i můj syn, abychom se vystřídali u ní doma. Nešlo ji nechat samotnou. Vždy se něco stalo.

Chytly záclony, maminka si zabouchla dveře, odešla a pak jsme ji dlouho hledali. Nic si nepamatovala a navíc začala být agresivní a neustále nám něco vyčítala. Úplně se zmínila. Byla hrubá, bezohledná, zlá. Vím, že za to nemohla, ale nešlo to už dál snášet.

Rodinná rada rozhodla

Po poradě s lékaři naše rodinná rada rozhodla, že maminku dáme do speciálního ústavu, kde o ni bude profesionálně postaráno. Strašně se bránila. Nakonec nás všechny poslala k čertu. Řekla, že nás už nikdy v životě vidět nechce.

Naštěstí to během pár minut zapomněla. Takže, když jsem ji nyní navštívila, byla klidná. Bohužel moc klidná a moc odevzdaná. Strašně mě to trápí. Vím, že jsem nemohli udělat nic jiného. Ohrožovala sebe i své okolí.

Ani lékaři nedokáží udělat zázrak, aby bylo vše jako dřív. Ale vidět takhle vlastní mámu změněnou a zlomenou, je šílené utrpení.

Vanda K. (55), Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud