Domů     Nikdy si to neodpustím
Nikdy si to neodpustím
5 minut čtení

Jak žít s tím, že jste zavinili smrt svého dítěte? Dá se na to zapomenout, jde si to odpustit? Nebo s tím každý den vstáváte i usínáte? Já tedy ano.

Vzpomínky jsou i po třiceti letech stále živé a hrozně bolestivé. Sedím v obejváku na pohovce a už snad po milionté prohlížím stará alba. Je na nich Hanička, moje milovaná dcera.

Sedí v kytičkovaných šatičkách tátovi na klíně a před ní na stole stojí velký dort se třemi zářícími svíčkami. Byly právě tři roky. Byla tak rozkošná, roztomilá. A vůbec netušila, že právě slaví poslední narozeniny.

Láska ze střední

Libora jsem znala už od střední. Byla jsem do něj dost zamilovaná. Když nám bylo dvaadvacet, vzali jsme se a brzy měli Haničku. Byli jsme mladí a nezkušení, ale Libor se nakonec osvědčil jako skvělý otec a pozorný manžel. Mělo to ale jeden háček.

Byl dost vznětlivý. Dokázal vybouchnout kvůli maličkosti a rozohnit se, jakoby snad šlo o život. Ovšem vždy rychle zchladl a zase to byl tem milý, usměvavý Liborek.

Ošklivá hádka rozpoutala peklo

Ten strašlivý den,vstal manžel bez nálady. Tušila jsem nepříjemnosti a proto jsem se snažila být téměř neviditelná. Byla to skoro vždy dobrá technika. Tehdy nefungovala.

Libor se začal rozčilovat, že není nic pořádného k jídlu, i když jsem mu připravila vajíčka, chleba, máslo… To ale vztekle odstrčil a křičel, že se neumím postarat o domácnost a že chce sýr a nějakou šunku.

Chytla jsem Haničku, která seděla celá vyděšená u svého stolečku a utíkala k autu. Chtěla jsem jen dojen do nedalekého obchodu, koupit, co Libor chtěl. Aby byl pokoj.

Stačil zlomek vteřiny

Byla sobota, slabý provoz. Z příjezdové cesty už jsem vyjížděla snad stokrát a vždycky jsem se pečlivé rozhlédla. Jak to bylo tentokrát vážně nevím. Byla jsem rozčílená a snažila jsem se Haničce, která natahovala, že se nic neděje.

A pak přišla ta strašná rána a půlku mého auta převálcoval velký náklaďák. Když jsem se vzbudila, svítilo mi do očí světlo, všude bylo bílo. Vůbec jsem nechápala, kde jsem. Pociťovala jsem směs bolesti, zmatku a strachu.

Nemohla jsem o pochopit

Teprve po chvíli jsem se dozvěděla, že Hanička neměla vůbec žádnou šanci přežít a já bojovala o život celý týden. Chtělo se mi ale zemřít. Nic mě nezajímalo. Moje poranění byla vážná a prognóza nejistá. To mi bylo fuk.

Pořád jsem měla před očima svou malou Haničku. Nedokázala jsem si představit, jak bez ní budu žít. Stejná otázka mě ale netrápil u manžela. Měla jsem na něj hroznou zlost. Nebýt jeho výbušnosti, nic se nestalo. Nechtěl a jsem ho ani vidět, přestože do nemocnice chodil každý den.

Byla jsem vrah a přišla o všechno

V nemocnici jsem byla řadu týdnů. Byl to jeden velký zlý sen. Nepomohlo mi ani to, že policie vyšetřování mé nehody vzhledem k okolnostem odložila. Já chtěla slyšet nahlas obvinění, že jsem vrah. Sama jsem se tak totiž cítila. Ano, zabila jsem svou dceru a budu s tím muset žít celý život.

Nejvíc jsem si to uvědomila ve chvíli, když jsem se vrátila do našeho bytu. Čekala tam máma s bráchou a vysvětlili mi, že se manžel odstěhoval.

Zkolabovala jsem při pohledu na zavřené dveře dětského pokojíčku, když jsem na bílém rámu dveří rozeznala čárky, které ukazovaly, jak rostla, než jsem ji zabila.

Psychiatrie a soud

Skončila jsem na další skoro tři měsíce na psychiatrii. Doktoři se snažili, ale já neustále myslela na to, že by bylo nejlepší zemřít. Po návratu domů mě čekal, jako viníka dopravní nehody, soud.

Dostala jsem podmínečný trest a učila se žít, i když jsem vlastně vůbec nevěděla proč. Nedokázala jsem se s nikým bavit, měla jsem pocit, že mě musí všichni nenávidět. Manžel se mi vyhýbal, protože jsem nebyla vůbec schopna s ním hovořit. Trvalo to víc jak dva roky.

Důležité setkání

Můj život se poté odvíjel velmi nezajímavě a smutně. Našla jsem si práci v jiném městě, kde mě nikdo neznal. S manželem jsem se rozvedla, aniž bychom se byli nuceni potkat a dál přežívala.

Když jsem si našla práci v léčebně dlouhodobě nemocných, netušila jsem, že to ovlivní můj život. Ale viděla jsem tam tolik utrpení a zoufalství, které mě paradoxně posilovalo.

Konečně jsem byla schopna dát si schůzku s ex manželem a společně si poplakat nad tím, co se nám stalo. I po patnácti letech to byl velmi potřebný a jistou úlevu přinášející pláč.

Muži jsem odpustila, sobě ne

Dokázala jsem Liborovi dokonce odpustit. Od té doby se občas vídáme. Měl po mně ještě jeden nevydařený vztah, ale děti už žádné nechtěl. Vím, že má zpackaný život stejně jako já. Vrah jsem ale já a ne on.

Zabila jsem své dítě, zničila život svého muže, udělala ostudu celé rodině. Žiju, protože jsem se nedokázala zabít. Žiju, ale nikdy si neodpustím. Dnes by bylo Haničce třicet tři let. Pravděpodobně by ze mě byla šťastná babička a z Libora prima děda. Místo spolu dnes jdeme na hrob naší dcery.

Hana D. (57), střední Morava

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Zamilovala jsem se do Dušana, byl to hodný kluk, nosil mi květiny. Moji rodiče byli proti této známosti a přemlouvali mě, ať ji ukončím. Rodiče mi vybrali ženicha. Zní to jak z předminulého století, ale je to pravda. Říkali, že to se mnou myslí dobře, jenomže všichni víme, kam vede cesta, co je dlážděna dobrými úmysly. Dnes, řekne-li mi někdo, že to se mnou myslí dobře, otřesu se hrůzou. Z dobr
3 minuty čtení
Byly jsme jen dvě. Já a moje dcera Klára. Bez jejího otce, bez velké rodiny, bez zázemí. Ale měly jsme sebe. A teď už ji nemám. Nám to stačilo. Byla moje radost, moje světlo, moje všechno. Když jsem večer zavírala oči, děkovala jsem, že ji mám. A ráno jsem vstávala s myšlenkou na ni. Smála se s hlavou zakloněnou, vždycky trochu víc než ostatní. Jako by říkala, že se nebojí života. Smála se.
4 minuty čtení
Musím se svěřit se zradou, která ještě dnes pálí jako čert. Ta zrada přišla od někoho, kdo mi byl nejbližší. Moje vlastní sestra mi přebrala manžela. Tomáše jsem poznala na vysoké škole. Byl to kluk s neposednými kudrnatými vlasy a smíchem, který dokázal rozzářit i ten nejtemnější den. Zamilovali jsme se do sebe rychle a bezhlavě. Po dvou letech jsme se vzali a založili rodinu. Měli jsme dvě
3 minuty čtení
V lásce jsem bohužel neměla štěstí. Provdala jsem se za agresivního alkoholika, život s ním byl nesmírně těžký a také smutný. S manželem jsme se po dvaadvaceti společných letech nenáviděli na život a na smrt. Po rozvodu jsem přemítala, zdali mám nějakou hezkou vzpomínku, alespoň třeba jedinou, ale mozek mi ji odmítal vydat. Vybavovaly se mi jen samé zlé věci, jako by se žádné dobré neuskutečnil
3 minuty čtení
Byla jsem ještě malá holka. Já a mé spolužačky jsme obdivovaly jinou dívku. O sedm let starší a velmi krásnou. Tak jsme se jí chtěly ve všem vyrovnat. Bylo jí patnáct a jmenovala se Eliška. Krásná, jiná než všechny ostatní. Měla dlouhé blond vlasy, které se leskly na slunci jako medový samet. Její oči byly velké a modré, skoro jako by se v nich zrcadlil celý svět. Nesmírně krásná dívka, kterou
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Absolonová hledá bohatého sponzora, hlaste se!
nasehvezdy.cz
Absolonová hledá bohatého sponzora, hlaste se!
Na dovolenou u moře, na luxusní kabelky, šaty, nebo dokonce na nové auto musí Monika Absolonová (48) zatím zapomenout. Všechny její úspory se totiž rozkutálely. Nejen proto, že má zpěvačka po rozcho
Nový sedan Lexus ES pro novou éru
iluxus.cz
Nový sedan Lexus ES pro novou éru
Lexus představuje v evropské premiéře zcela nový model ES, nová technologie s vysokou úrovní pohodlí a bezpečností. Osmá generace tohoto globálního sedanu prémiové třídy přijde na trh počátkem příštíh
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
epochalnisvet.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory.   Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, pražská kunstkomora císaře Rudolfa II. (1552–1612) se
Změna ve fungování mitochondrií u laboratorně chovaného parazita
21stoleti.cz
Změna ve fungování mitochondrií u laboratorně chovaného parazita
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis,
Jak černé skříňky odhalují příčiny katastrof?
epochaplus.cz
Jak černé skříňky odhalují příčiny katastrof?
Černé skříňky, ač oranžové, jsou klíčovými svědky leteckých neštěstí. Od pádu ruského Tu-154 v Černém moři až po jejich neuvěřitelnou odolnost v extrémních podmínkách – tato zařízení ukrývají odpovědi na otázky, co se pokazilo. Přečtěte si, jak fungují a proč jsou téměř nezničitelné. Slyšíme o nich ve zprávách v souvislosti s leteckými tragédiemi. Ale víte,
Udržitelnost pod značkou luxusu
rezidenceonline.cz
Udržitelnost pod značkou luxusu
Ještě stále panuje představa, že dům postavený na ekologických principech musí být výhradně minimalistický, až asketicky zařízený. Pokud se ovšem realizace ujmou zkušený architekt s nadanou designérkou, realita vypadá zcela jinak. Hlavním cílem tohoto projektu bylo minimalizovat dopad budovy a jejího provozu na životní prostředí. A protože dům si navrhovali sami majitelé, uznávaný indický architekt
Pochopila jsem, proč mi to místo tolik pomohlo
skutecnepribehy.cz
Pochopila jsem, proč mi to místo tolik pomohlo
Když jsem ztratila manžela, moc jsem se trápila. Netušila jsem, že existuje místo, které vdovám vrací radost a chuť do života. Pomohlo i mně. Můj Jindřich byl naprosto skvělý manžel. Znali jsme se z vysoké školy. Byla to láska na první pohled, zamilovala jsem se hned, jak jsme se potkali na první přednášce. Po škole jsme
Záhada tanečního moru: Proč se stovky lidí unavily k smrti?
historyplus.cz
Záhada tanečního moru: Proč se stovky lidí unavily k smrti?
Křivolakými uličkami Štrasburku se rozléhají divoké výkřiky. Stovky obyvatel města se do hudby extaticky zmítají, svíjejí a všelijak kroutí. Ve tvářích mají zcela mrtvolný výraz a viditelně jsou na konci svých sil. V poskakování ale neustávají, dokud vyčerpáním zcela nepadnou. Co bylo příčinou podivného „tanečního moru“, který v létě 1518 město zachvátil? Štrasburk platí
Směs z lesních hub nakyselo
tisicereceptu.cz
Směs z lesních hub nakyselo
Na nakládání se hodí hříbky, babky, lišky i poddubáky. Suroviny na 4 sklenice 1 kg očištěných hub 2 lžíce octa sůl Na nálev 500 ml octa 1,5 l vody 10 kuliček pepře 10 kuliček nového k
Chcete jít vpřed? Hýbejte se
nejsemsama.cz
Chcete jít vpřed? Hýbejte se
Život je jako jízda na kole, a kdo chce udržet rovnováhu, musí se hýbat. Kila ani roky nejsou překážkou, jen výzvou. Co je nejvhodnější, když sedavý způsob života začíná ovlivňovat zdraví? Je to chůze – nejlepší pohyb venku, při kterém přirozeně posilujete celé tělo. Stačí alespoň třicet minut chůze obden a ve svižnějším tempu. Pokud máte
PETEXPERT DEN 2025
epochanacestach.cz
PETEXPERT DEN 2025
V sobotu 31. května 2025 se v pražském Pesoparku v Uhříněvsi uskuteční první ročník akce pro širokou veřejnost – PetExpert den. Tento celodenní zážitkový program je určen pro všechny milovníky psů, jejich psy i rodiny s dětmi. Akce je zdarma a nabídne praktické ukázky práce se psy, přednášky, odborné konzultace, soutěže, stánky se sortimentem pro
Záhada hromadných úmrtí ptáků: Neznámá síla zabíjí za letu celá hejna
enigmaplus.cz
Záhada hromadných úmrtí ptáků: Neznámá síla zabíjí za letu celá hejna
Je to děsivý pohled. Krajina, kam až oko dohlédne, je poseta těly mrtvých ptáků a z nebe s tupým žuchnutím padají na zem další a další. Jako by snad početné hejno za letu zemřelo ve stejný okamžik. Mn