Domů     Manžela musím vždycky postrčit
Manžela musím vždycky postrčit
4 minuty čtení

Vdávala jsem se z lásky. Měl oči jako studánky, kudrnaté vlasy, vlastně mi připomínal nějakou hvězdu z filmu. Ale já si nebrala hvězdu z filmu.

To byste mi tedy křivdili, kdy byste si to mysleli, že jsem byla tak naivní. Přece nežijeme ve filmu. Můj instinkt mi říkal, že s tímhle chlapem budu šťastná. Jenže on se do ženění moc neměl.

Já jsem zase nechtěla žít jen tak na hromádce, třebaže v té době už to nikoho nepohoršovalo. Na lásku opravdu nepotřebujete papír, ale k životu už docela jo. Tak jsem Libora trochu postrčila a narafičila tak, že to byl jeho nápad, že se vezmeme.

Běh na dlouhou trať

Chlapi jsou tak asi postavení. Potřebují na všechno jiný čas než my. Znáte to, mají velké plány, jen k tomu, aby je vyplnili, nemají zrovna čas. Nějak mi hned nedocvaklo, že budu Libora postrkovat celý život.

Jestli někdy platilo tvrzení o hlavě a krku, tak u nás beze zbytku. Ale to mi upřímně nějak nevadilo. Libora mám moc ráda a tak mi nedělá problém zatnout zuby a počkat si. Ono mu to dojde a pak, když se zadaří, to bere za svůj nápad. To je ideální.

Je to sice běh na dlouhou trať, ale už jsme takhle uběhli léta a pořád nám to funguje.

Jsou to triky

Jak třeba s tím skleníkem. „Proč kupuješ zeleninu, když máme zahrádku?“ divil se. Co mu na to máte říct? „Protože ten fóliovník, provizorní fóliovník než postavíme opravdový skleník, je pořád potrhaný. Dělají to ptáci? Je mizerná fólie, co já vím?

Navíc jsou zkřížené dveře, takže veškerý efekt je rázem pryč.“ A světe, div se, začal nejenom o skleníku uvažovat, ale dokonce našel chlapíka, který ho postaví. Pěkný bytelný, funkční. Už na to byl náležitě pyšný a jeho oblíbené buchtičky se šódo byly na stole.

Když pak zmizel ten mizerný fóliovník a povstal na jeho místě opravdický skleník, byla jsem spokojená a Liborova oblíbená kachnička s červeným přistála na jeho stole.

Mám důvod být pyšná

„Na děti máme dost času,“ říkával. Jenže já to viděla jinak. Nechtěla jsem být stará matka, chtěla jsem mít rodinu při plné síle. Tak jsem o dětech přestala mluvit a Libor ten čas nějak přestal vnímat.

No, máme už dospělého syna Luďka a o rok mladší dceru Zuzanu. Ale tenkrát odměňoval Libor mě. Za Luďka mám pořád na krku zlatý křížek, za Zuzi pak drobné zlaté náušnice. Pořád je nosím a jsem na svého muže pyšná.

Máme to rozdělené

Dovolenou zásadně vybírá Libor. Je na to expert a vždycky byl. Dříve, když děti byly malé a nikam moc se vlastně nesmělo, Libora napadlo, že pojedeme na Rujanu. „Všichni tam jezdí,“ prohlásil, jako by je všechny znal a chtěl uspořádat jejich setkání.

„Někde jsem četla, že Balt je docela dost studený. Nemyslíš, že tam budeme klepat kosu a přivezeme si rýmu?“ zeptala jsem se manžela, který chlad přímo nesnášel. Zapřemýšlel a pokýval hlavou.

„Tak Bulharsko, tam jezdí také všichni,“ dostal další ze svých skvělých nápadů. Jestli tam jezdili ti všichni, kteří napřed byli na Baltu a pak se hromadně přesunuli se ohřát na Zlaté písky, jsme neřešila.

„Vždyť ty nemáš rád jejich nakládané okurky,“ připomněla jsem manželovi. Otřásl se, opravdu mu nechutnaly. „To radši nic, když nejsou znojemské,“ nabádal mě před cestou do samoobsluhy. Tak se mu vybavila chuť těch okurek, že jsme skončili u Máchova jezera.

Jako obvykle. „Hele,“ smála jsem se, „tady jsou také všichni.“ Kýval hlavou na souhlas. Zeptat se, jestli je to ta stejná parta z Baltu a Zlatých písků, jsem si odpustila. Ono se to nemusí vyplatit, dělat si z hlavy rodiny legraci, když na to není uzpůsobená.

Eiška F. (63), Písek

Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do