Domů     Manžela jsem lovila dva roky
Manžela jsem lovila dva roky

Najít partnera bylo čím dál těžší. Vyhlédla jsem si fešáka, ale ulovit mi ho trvalo téměř dva roky. Až když jsem skončila pod jeho tramvají, mohla jsem konečně slavit svatbu!

Moje rána se podobala jako vejce vejci. Sprcha v ledové vodě, silná káva a spěch na tramvaj, která mi stavěla o tři ulice dál. V létě to byl kousek, ale v zimě pořádná dálka. Obzvlášť, když jsem si i ve svém věku potrpěla na vysoké podpatky!

Už jsem nechtěla být sama

„Prosím tě, proč děláš ze sebe mladici. Kup si pořádné sportovní boty a uvidíš, jak se ti v nich bude pěkně chodit,“ domlouvala mi kamarádka Zorka a pyšně ukazovala na svoje dost drahé pohorky. Byly sice módní, barevné a nepromokavé.

Ale nemohla jsem si pomoct. Vypadala v nich, jako by se chystala na stavbu. Nebo alespoň do hor. Mně sice už po chvíli nošení bolely nohy jako čert, ale připadala jsem si jako žena. Jako žádoucí žena! A to byl pocit k nezaplacení. Kvalitní voňavka a drahé boty.

Toho jsme se nemínila vzdát, i kdyby na chleba nebylo, jak se říká. Na jídlo jsme sice pořád měla, ale to bylo asi tak všechno. Bez partnera, který se podělí o životní náklady, nebo dokonce něco občas zaplatí ze svého, to měla samotná ženská těžké.

Dospělé děti jsem sice podporovat nemusela, na rozdíl od mnoha mých známých. Ale i přesto jsem si nemohla nijak vyskakovat.

Zakoukala jsem se do tramvajáka

„Chtělo by to chlapa, viď,“ filosofovala Zorka, tentokrát obutá ve šněrovacích polobotkách. Širokých a černých, jako by se chystala do rakve. Kdyby si alespoň pořídila nějaké nízké lodičky. Hned by vypadala k světu.

Už jsem se nadechovala, že jí to poradím, když okolo prošel nějaký pán. Chlap. Samec! Prostě takový ten typ muže, z kterého se ženské rozbuší srdce, aniž by si to přála. „Pane bože, ten byl, viď!“ zašeptala jsem Zorce u ucha a pohledem sledovala toho štramáka.

Ona sledovala můj pohled a po chvíli se rozesmála: „Ty toho naděláš. To je můj řidič tramvaje! Na lidi je příjemný a slušný, ale jinak si nikoho nevšímá, netykavka!“ Musela jsem na neznámého muže myslet.

Ráno, místo abych se svezla ve svojí tramvaji, jsem nastoupila do té kamarádčiny. Můj idol tam byl. Ani si mě nevšimnul! Jako bych neexistovala.

Vůbec si mě nevšímal

Tváře mi žhnuly rozčílením, jak jsem usilovně vymýšlela něco, čím bych se zviditelnila. Nakonec jsem vystoupila. Na konečné! Trmácela jsme se na těch svých podpatcích notnou dálku zpět, jen abych trapně nemusela jet s ním. Myslel by si, že mi přeskočilo!

„Tak co, mluvila jsi s ním?“ vyzvídala kamarádka, ale odpovědí jí bylo jen moje trapné vrcení hlavou. O pár dnů později jsem do fešákovy tramvaje nastoupila s jasným plánem. Upustím kabelku, ta se vysype a upoutá jeho pozornost!

Po uličce se rozkutálely moje šminky, klíče, peněženka, žvýkačky a další nezbytné maličkosti. Můj idol vyskočil a pomohl mi je posbírat. Ani se na mě nekouknul! Byla jsem přesvědčená, že se mu nelíbím. Úplně mě to srazilo na kolena. Vždyť můj vzhled byl tím jediným, na co jsem mohla být pyšná.

Nezabíralo vůbec nic

Uchovala jsme si dobrou postavu a vrásek mi také nijak moc nepřibylo. Pečlivě jsem se oblékala a chodila také cvičit. Dokonce několikrát týdně. Tak co mu na mě není po chuti? Zorka mě chlácholila, ale marně: „Dej mu čas, vždyť jsem ti říkala, že je netýkavka!

Možná se stydí, možná prostě myslí na něco jiného…“ Já ale čas neměla. Chtěla jsem ho ulovit hned! Teď! Měsíce utíkaly a moje pokusy o seznámení byly marné. Jako by se rozplynuly hned, jak jsem nějaký uskutečnila. Nepomohlo oslovení, ani předstírané mdloby.

Svůdné šaty, výstřih a po kabelce rozsypaná taška s nákupem. Ani rozbitá vejce a zinscenovaná potyčka s předem podplaceným bezdomovcem. Všech a všeho si ten chlap všimnul, jen mně ne!

Nastudovala jsem zákony fyziky

„Takhle to dál nejde. Musím udělat něco, z čeho se nevyvleče!“ usmyslela jsem si a Zorka na mě starostlivě pohlédla. Jakoby mi chtěla říct, že už mi opravdu přeskočilo!

Možná měla tak trochu pravdu, protože můj lov na ženicha, jak jsem si sama v duchu svoji činnost pojmenovala, se mi stal hlavní životní náplní. Už jsem vlastně na nic jiného nedokázala pomyslet. Byla jsem tím mužem uhranutá. Zhypnotizovaná!

A také čím dál víc frustrovaná svými opakovanými neúspěchy. Občas jsem si potřebovala odpočinout a tak vše na pár dnů nebo i týdnů vzdala. Ale potom mě popadl strach, že ho uloví nějaká jiná. Mladší a hezčí! To jsem nemohla dopustit.

Prostě jsem ho musela dostat, jako nějakou zvěř na safari. Večer, před svojí poslední a také největší akcí, jsem nastudovala pár zákonů fyziky. Brzdnou dráhu, hmotnost prázdné a zcela plné tramvaje, akci a reakci!

Lehla jsem si na koleje

Potřebovala jsem zjistit, jak dlouhou trasu tramvaj ujede, než zastaví. O život jsme přijít nechtěla! Ze školy jsme si toho mnoho nezapamatovala a z těch všech pouček jsem také moudrá nebyla. Nezbývalo mi nic jiného, než risk. Doufala jsem ve štěstí.

V osud, který by už mohl být ke mně, zoufalé ženské, konečně trochu milosrdný! Ráno jsem si vybrala stanoviště a číhala. Když se blížila moje tramvaj, tedy ta s mým řidičem, začala jsem proti ní utíkat. Jako bych si ji chtěla nadběhnout!

Potom jsem jako zakopla a lehla si na koleje. Šaty jsme si stihla lehce povyhrnout, aby byla vidět moje svůdná stehýnka.

Ani výstřih nesměl nechat nikoho na pochybách, že tady, na chladných a ranní rosou vlhkých kolejích, leží ženská, která stojí za trochu pozornosti! Zbývalo jen doufat, že si mě můj sympaťák konečně všimne. Že mě nepřejede!

Konečně je můj

Zastavil jen pár centimetrů od mojí nohy, ale já se nemohla hnout. Byla jsem v takovém šoku, že i dýchat pro mě bylo obtížné. „Paní, není vám nic?“ Ptal se mě starostlivě můj vysněný krasavec. Sklonil se až ke mně a soucitně mi hleděl do očí.

Ucítila jsem jeho vůni. Decentní, přitažlivou a sexy. Zahleděla se mu do oříškově hnědých očí. Obdivovala jeho sluncem zbarvenou pleť. Zamotala se mi hlava a on mě zvedl do náručí.

„Slibte mi, že za mnou přijdete,“ špitla jsem, když mě položil na nosítka vedle sanitky. Přikývl a svůj slib splnil hned druhý den. Skoro mi bylo líto, že mi vůbec nic není… On si toho ale nevšiml. Měl oči jen pro mě. Konečně! Než se vzpamatoval, byla svatba.

Zasloužila jsem si ji. Vždyť mi lov na manžela trval skoro dva roky!

Helena R., 56 let, Praha

reklama
Související články
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
2.5.2024
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v
28.4.2024
Byla jsem rozmazlená až hrůza. Přitom moji rodiče nebyli nijak bohatí, nemohli si dovolit bůhvíco, ale mně by snesli modré z nebe. Už ve školce jsem mívala nejkrásnější oblečky ze všech a nejvíc hraček i obrázkových knížek. A protože moje knihovna praskala ve švech, hodně jsem četla, nejraději romantické příběhy o lásce. Snila jsem o tom, že se seznámím s anglickým hrabětem, který si mě odveze
22.4.2024
Na první rande mě ten můj mlčenlivý doktor pozval přímo před zraky pacienta. Zaskočil mě, ale odmítnout jsem nedokázala. Po škole jsem nastoupila coby zdravotní sestřička, nebo řekněme zubní asistentka, v ordinaci postarší paní zubařky. Skvěle jsme si rozuměly, ale rozloučit jsme se musely už po pár měsících, když jsem odcházela na mateřskou. To jsem ještě nevěděla, jak se mi ta „dovolená“ prot
18.4.2024
Byl zázrak, že jsme si vůbec dokázali naplánovat oddavky. Rodiny trvaly na tom, že musí být levné, aby se nevyhazovaly peníze oknem. Tak se nám zase už přiblížil máj, lásky čas, a to já pokaždé vzpomínám na naši dávnou svatbu. Nevím, jestli se mám smát, nebo plakat. Byl skoro zázrak, že jsme se do­opravdy vzali a že všechno dobře dopadlo. A že jsme spolu vydrželi takových let! Přitom to vypadal
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kamenné řady u Kounova: Vyzařují tajemnou energii?
enigmaplus.cz
Kamenné řady u Kounova: Vyzařují tajemnou energii?
Řady tvořené více než 2000 neopracovanými kameny s nejasným posláním jsou dnes největší megalitickou památkou Česka. A zřejmě také jednou z našich největších záhad. Jeden z nejzáhadnějších kamennýc
Měsíční kamínek splnil tajné přání?
skutecnepribehy.cz
Měsíční kamínek splnil tajné přání?
Byl to žertík, kterým jsem všechny zaskočila. Nakonec jsem ale byla zaskočena já. Splnil snad kamínek na mém krku moje slova? V  tom malém městečku na jihu Moravy jsme se ocitli s přítelem náhodou. Ten kámen na tržišti mě zaujal hned, jak jsem ho uviděla. Když jsem ho vzala do ruky, už jsem se ho nemohla vzdát.
Elvis Presley: Legendární Král Rock’n’Rollu
epochaplus.cz
Elvis Presley: Legendární Král Rock’n’Rollu
Život krále rock’n’rollu, Elvise Presleyho, byl plný vzestupů a pádů, které ho katapultovaly na vrchol slávy, ale také ho stály život. Jeho nekonečná vášeň pro hudbu a osobitý styl se staly ikonickými pro celou éru. Od chudých začátků v Mississippi po oslnivé vystoupení ve slavném pořadu Comeback 1968, Elvis zanechal nezaměnitelnou stopu ve světě hudby.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Časté užívání marihuany může zvyšovat riziko infarktu, naznačuje studie
21stoleti.cz
Časté užívání marihuany může zvyšovat riziko infarktu, naznačuje studie
Podle studie zveřejněné v časopise The Journal of the American Heart Association je u lidí, kteří často kouří marihuanu, vyšší riziko infarktu a mrtvice. Článek je analýzou každoročního průzkumu ameri
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Zemřela herečka Simona Postlerová (†59)
nasehvezdy.cz
Zemřela herečka Simona Postlerová (†59)
V křehké tmavovlásce Simoně Postlerové (†59) byla vždy ohromná síla. Musela se rozloučit se životní láskou. Čelila i dalším vážným problémům, přesto se stále usmívala. Kdyby se vyplnil její dětský
Nenávist a intriky zkrotila růžová barva
nejsemsama.cz
Nenávist a intriky zkrotila růžová barva
Nikdy bych nevěřila, že se ta zlá holka někdy změní. Byla sobecká, povýšená, nikomu nepřála nic dobrého. Jednou změnila šatník a stal se snad zázrak. Už jako malá bývala Martina zlá a sobecká. Slyšela jsem o ní jen to nejhorší, a to nejen od spolužaček, ale i od její starší sestry Agáty. Byl to užalovaný, rozmazlený fracek. V dětství si vybrečela
V Dubaji plánují vysadit 100 milionů stromů. Pomůže to dostatečně v kompenzaci emisí uhlíku?
iluxus.cz
V Dubaji plánují vysadit 100 milionů stromů. Pomůže to dostatečně v kompenzaci emisí uhlíku?
Připravte se na novou podobu Dubaje. Město, které již teď září jako drahokam na Blízkém východě, nyní plánuje projekt, který ho nejen povznese, ale také obohatí jeho ekosystém. Dubaj Mangroves, ambici
7 zásadních momentů v dějinách Afroameričanů: Prezident poslal proti rasistickému guvernérovi vojáky
historyplus.cz
7 zásadních momentů v dějinách Afroameričanů: Prezident poslal proti rasistickému guvernérovi vojáky
V ulicích Birminghamu v americké Alabamě je opět rušno. Nejdřív je slyšet rána a pak jako domek z karet padá k zemi jeden příbytek afroamerické rodiny. Následně je zdemolován kostel, v němž se černoši setkávají. Obyvatelé tmavé pleti v „Bombinghamu“, jak se městu v 50. a 60. letech minulého století říká, nejsou před řáděním Ku-klux-klanu v bezpečí.