Tajně dávám synovi peníze na drogy. Chci zabránit nejhoršímu.

Total
0
Shares

Kdyby manžel o mém počínání věděl, asi by mě vyhodil z domu. Jenže nemůžu jinak. Nenechám přece svého syna napospas krutému světu. Počkám si, až pochopí, že se musí léčit.

Dávno jsem zjistila, že syn není žádný svatoušek. Už jako malý kluk měl vlastně jenom průšvihy a pubertu vůbec moc nezvládal. Věděla jsem, že experimentuje s drogami, ale chtěla jsem věřit, že to nepřehání. A tak jsem dělala, že jeho divné oči nebo náhlé změny nálad nevidím, protože jsem nechtěla zničit přátelský vztah mezi námi. Navíc nebylo proč panikařit, protože ve škole se Adamovi dařilo skvěle a měl i sympatické děvče.

Měl v kapse drogy

Jednou ale manžel sahal pro klíče do Adamovy kapsy a narazil na podezřelý sáček. Otevřel ho a hned bylo jasné, že jde o drogy. Adam poslal tátu do háje, řekl, že to dramatizuje a že o nic nejde. Pohádali se a manžel mu sdělil, že mu právě přestává dávat kapesné, dokud mu nepřinese výsledky krevních testů, co dokážou, že je čistý. Čekala jsem, že Adam řekne: „Jasně, vždyť se jen bavím.“

On ale dostal šílený amok a utekl pryč. Vůbec jsem to nechápala a najednou jsem se začínala o svého synka vážně bát. Na druhé straně manžel si, na rozdíl ode mě, doopravdy myslel, že ho takhle přivede k rozumu. Takže se mi pak hrozně ulevilo, když Adam volal a chtěl se se mnou sejít.

Poprosil mě o peníze

Zase jsem ale byla v šoku, protože místo normálního kluka, co si chce popovídat, přede mnou sedělo klubíčko nervů, co potřebuje pomoct. Poprosil mě o peníze a já mu je dala. Od té doby mě o peníze prosí často. A já platím. Nechci, aby se můj syn někde zadlužil, aby si píchal injekce s někým podezřelým, nebo musel nedej bože dokonce šlapat chodník. Chci, aby své drogové období přežil, než si uvědomí, že se chce léčit. Teď totiž ještě nechce. Přemlouvám ho pokaždé, když za mnou přijde. Vlastně zastaví se jen pro peníze, jinak by ani nechodil. A kdyby nepřišel, nemohla bych ho přemlouvat… To je můj začarovaný kruh, ve kterém teď až po krk vězím. Věřím ale, že jednoho dne se Adam půjde léčit, jen do té doby ho prostě musím podporovat. Vždyť jsem jeho máma! Kdyby to ale věděl manžel, asi by mě vyhodil z domu.

Květa Ž. (45), Brno

Také se vám může líbit