Domů     Zachránil mě nevlastní bratr
Zachránil mě nevlastní bratr
5 minut čtení

Ve chvíli, kdy se mi už opravdu zdálo, že celý život nestojí zanic, jsem dostala jasný důkaz, že tomu tak není. Člověk nemá nikdy přestat doufat.

Sedím na břehu moře a nohy mi omývá teplá mořská voda. Sluníčko mi krásně hřeje na ramenou a svěží větřík se stará o to, aby mi nebylo horko. Dívám se na tu nekonečnou vodní hladinu, kterou zdobí bělostné hřebínky vln a pozoruji racky, jak z vody loví ryby.

Je to tak romantické a tak kýčovité, až mi to vhání slzy do očí. Jsem už hodně stará bába, ale u moře jsem poprvé v životě. A připadám si jak malá holčička. Dokonce mám chuť tady na pláži začít stavět hrad z písku. A vlastně, proč ne.

Teď už si přece mohu dělat co chci. A navíc, mám tu svého ochránce Sašu. Vždyť ještě donedávna jsem si myslela, že život za nic nestojí.

Život na houby

Jsem dítě z děcáku. Moje matka, kterou jsem nikdy nepoznala, mě tam šoupla brzy po narození. Pak jsem se dostala do rodiny, která mě ale po několika měsících vrátila. Ve čtyřech letech si mě vzala další rodina.

Byla jsem chvíli hýčkaná, protože moji adoptivní rodiče neměli vlastní děti. Pak se jim ale narodil Pavel a za rok Marta. Já se od té chvíle ocitla na vedlejší koleji. Už jsem pro ně nebyla zajímavá. Doma mi nastalo peklo.

Neustálá šikana

Od samého začátku, co se narodili moji sourozenci, jsem se cítila odstrkovaná. Jak jsme rostli, musela jsem se o mladší sestru a bratra starat. Každý průšvih svedli na mě a matka jim věřila. Potrestaná jsem byla vždycky já.

Byla to strašná šikana, která pak pokračovala i ve škole a na učňáku. Učňák měl ale tu výhodu, že jsem konečně odešla z domova. Byla jsem v jiném městě, bez rodičů a protivných sourozenců.

Po vyučení jsem tam zůstala pracovat v místním podniku a bydlela jsem na ubytovně.

Několik poklidnějších let

Práce šičky mě sice moc nebavila, ale snažila jsem se naučit co nejvíc. Mým snem bylo být dobrá švadlena nebo krejčová. Zatím jsem ale potkala kluka z nedaleké továrny a zamilovala jsem se. Vůbec jsem si tehdy nevěřila.

Moje sebevědomí bylo na nule a já proto považovala za zázrak, že si mě vůbec nějaký kluk všiml. Mirek nebyl špatný. Ale po dvou zamilovaných letech, jsme se nakonec přece jen rozešli. Velice mě to zasáhlo a já musela pryč, daleko odsud.

Nová práce i život

Našla jsem si slušnou práci, malý byt a brzy potkala Josefa. Byl o tři roky starší. Po půl roce jsem zjistila, že jsem těhotná. Bylo mi jednadvacet a už jsem měla čas na rodinu. S Josefem jsme se tedy vzali. Byla to taková malá tichá a trochu divná svatba.

Z mé strany tam nebyl nikdo, jen kolegyně z práce, jako svědkyně. Od Josefa přijela akorát maminka, která byla vdova. My s Josefem se ale těšili na miminko a zbytečnosti jsme neřešili.

První velká rána

Bohužel jsme se miminka nedočkali. Na konci pátého měsíce jsem najednou měla dojem, že své dítě necítím, přestalo tlouct jeho srdíčko. Zemřelo dřív, než se stačilo narodit. Oba nás to s Josefem zdrtilo. Ale ještě jsme to nevzdávali.

Za necelý rok jsem byla opět těhotná. Zase jsme se moc těšili, atmosféra se doma celá projasnila. Bohužel situace se opakovala a já dítě opět potratila. Tuhle ránu osudu už naše manželství nevydrželo. Rozvedli jsme se a já se znovu stěhovala. Připadala jsem si jak psanec na útěku.

Další marný pokus

Zase nová práce, nové město, nový domov a nový muž. Olda byl rozvedený a už měl dvě malé děti. Ani jeden z nás se do svatby nehnal. Žili jsme spolu na psí knížku a já byla zase těhotná. Narodila se nám Simonka. Krásná, sladká holčička.

Byla jsem štěstím bez sebe. Ale jen do té chvíle, než přišli lékaři na to, že moje dítě není zcela v pořádku. Měla vývojovou vadu a byla zcela odkázaná na naši pomoc. Tedy lépe řečeno na mou pomoc. Olda tu zátěž vydržel jen několik měsíců. Pak nás opustil. Začali nám zlé časy.

Byl to marný boj

Pracovala jsem jen na částečný úvazek, měli jsme málo peněz a péče o Simonku mě strašně vyčerpávala. Bylo to ale moje vymodlené dítě a já se snažila užívat každou další chvíli, kterou jsme si od života společně ukradli.

Bohužel situace se stále zhoršovala a Simonka boj nakonec vzdala. Umřela mi v náručí. Bylo jí devět let. V té chvíli jako by pro mě život skončil. Smrskl se jen na obyčejné přežívání. Práce, jídlo, spánek.

Velká změna

Před časem jsem ale začala pociťovat velkou touhu zjistit něco bližšího o mých kořenech, o mé pravé rodině. Pátrání mě začalo bavit a já nakonec zjistila, že moje matka už nežije. Ani otec už nebyl naživu.

Ale zanechal tu po sobě mého o patnáct let mladšího nevlastního bratra Sašu. A ten byl nadšený z toho, že má sestru, o které vůbec nevěděl. Byl sám, rozvedený a nabídl mi, abych se k němu nastěhovala.

Konečně štěstí

Měli jsme si toho tolik co povídat. Začali jsme podnikat různé výlety. Já jsem začala na popud svého bratra podnikat začala jsem šít na zakázku. Konečně dělám, co mě baví a co mi doopravdy jde. O zákaznice nemám nouzi.

No a letos přišel Saša s tím nápadem, že pojedeme k moři. Nikdy jsem nevytáhla z Čech paty a moře byl můj sen. Jsem už stará a můj život za moc nestál. Ale nakonec jsem se přece jen dočkala štěstí. A já jsem doopravdy šťastná. Díky svému bráchovi.

Vendula N. (73), Tábor

Související články
3 minuty čtení
Rozvod je hodně bolavá záležitost. Kdo si jím prošel, snad mě pochopí. Měla jsem pocit, že už budu jen nešťastná. Tolik jsem se mýlila. Neunesla jsem rozvod. Bez mučení to přiznávám. Dnes už ano! Chovala jsem se jako šílená, připadala jsem si nepopsatelně ukřivděná. A to jsem tedy byla. Můj muž mi utekl s milenkou ve věku naší dcery, bylo jí dvacet, naší dceři Alici devatenáct. Málem jsem se z 
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i