Taková malá intrikánka

Total
50
Shares

Moje starší sestra Romana byla vždycky úplně odlišná. Málokdo, kdo nás viděl poprvé, věřil, že jsme opravdu z jedné rodiny.

Já jsem byla živá, neposedná průšvihářka, která má věčně spoustu kamarádů i ctitelů, zatímco tichá a „slušná“ Romana věčně seděla doma. Nikdy jsem si toho nějak moc nevšímala, brala jsem to jako předem danou věc. Až jednoho dne, kdy jsem nechtíc vyslechla rozhovor mámy s Romanou, při kterém moje starší sestra dostala vyčiněno, že sedí stále doma jako buchta, jsem se nad tím vším zamyslela. Najednou mi bylo Romany líto – kolem mě se stále někdo točil a ona zůstávala pořád sama. Rozhodla jsem se, že jí nějakého kluka obstarám…

Začala jsem se rozhlížet po svém okolí a hledala vhodný „objekt“, který bych pomocí intrik k Romaně dostrkala. Měla jsem dost známých i mezi staršími kluky. Jako první mě napadl Robert. Pravda, neměl příliš dobrou pověst, protože holky neustále střídal, ale já jsem hlavně potřebovala, aby moje sestra získala sebevědomí. A vlichotit se dívkám do přízně, v tom byl Robert mistr světa, což jsem věděla ze své vlastní zkušenosti. Zbývalo jen vymyslet, jak ty dva dát dohromady. První krok musel udělat Robert, to bylo jasné – jen jsem ho musela na Romanu nějak upozornit. Zanedlouho jsem měla možnost mluvit s ním na diskotéce. Protože jsme oba dva tak nějak věděli, co si o sobě myslet a nemuseli jsme na sebe už nic hrát, zvolila jsem jako metodu provokující upřímnost. Ocenila jsem Robertovy svůdcovské schopnosti, které jsem na sobě v minulosti rovněž pocítila a dodala, že by nejspíš získal úplně každou… tedy až na pár výjimek. To se samozřejmě dotklo jeho mužské ješitnosti a on se zeptal, jaké výjimky mám na mysli. Namátkou jsem jmenovala pár celebrit, u nichž se Robert ohrazoval, že by pro něj nebyly žádný problém. Jako třešničku na dortu jsem přidala Romanu.

Podařilo se mi probudit Robertův zájem. Vyhecovala jsem ho dokonce k sázce – když do měsíce začne s Romanou chodit, tak má u mě bednu šampaňského. Nevěděla jsem sice, z čeho bych ji jako studentka zaplatila, ale to mi v danou chvíli bylo jedno. Abych to Robertovi ještě usnadnila, navrhla jsem, že za mnou může kdykoliv přijít domů, na čemž není nic divného… a tam ho „nenápadně“ nechám, aby Romaně řekl, co potřebuje. Jak jsem naplánovala, tak se i stalo. Robert nezklamal. Ještě téhož večera, co nás navštívil, jsem na svojí starší sestře zpozorovala změnu. Evidentně byla zamilovaná a snažila se dozvědět o Robertovi co nejvíc. Napsala jsem tomu svůdníkovi SMS zprávu, že první krok se podařil a pak už vše záleželo na jeho umění. Do týdne jsem se začala zabývat myšlenkou, kde vezmu peníze na bednu šampaňského, neboť vše šlo ještě rychleji, než jsem i v nejtajnějších snech očekávala.

Najednou mi však došly možné důsledky mého počínání. Bylo víc než jisté, že až se Robert Romany nabaží – což nebude mít dlouhého trvání – opustí ji a ona bude ještě nešťastnější než předtím. To už mi připadalo, že dávat dohromady Romanu právě s Robertem byl můj největší omyl. Jenže co teď s tím, když už se moje sestra do toho darebáka zamilovala? Vymlouvat jí ho a vypadat tak, jako že jí ho závidím a nepřeji? Ne, na tohle se muselo jinak… právě opačně. Ve chvílích, kdy jsem mohla s Robertem mluvit o samotě, začala jsem sestru pomlouvat a vymýšlet si na ni nejrůznější věci, které ho měly odradit. Výsledek byl však přesně opačný. Ti dva se do sebe zamilovávali čím dál tím víc.

Nebudu vás dlouho napínat. Letos v létě si Romana po tříleté známosti Roberta vzala. Opravdu jim to vydrželo, nejen k mému překvapení a přes všechny mé počáteční zásahy. Z nutnosti dát Robertovi slíbenou výhru v podobě bedny šampaňského jsem se nakonec vyvlékla – stačilo mu pohrozit, že řeknu sestře, jak to vlastně s jejich seznámením bylo. Jsem prostě taková malá intrikánka… i když, jak vidno, někdy mají „zákulisní“ zásahy příjemné důsledky pro všechny zúčastněné. Teď ještě, abych si našla nějakého partnera pro budoucnost i já…

Linda (22), severní Morava

Také se vám může líbit

Tchyně na zabití

Psala se raná devadesátá léta a mně se všechno dařilo. S Patrikem jsme plánovali společné bydlení a co se kariéry týká, nabídla mi velká zahraniční firma mimořádně zajímavou práci. Její…
Zobrazit

Zakázaná láska

„Pro krásu se musí trpět,“ říkali mi doma. Já jsem ale pochopila, že pro lásku se trápíme daleko víc. Byla jsem vychovávána maminkou a tetou. V naší rodině nebyli muži.…
Zobrazit