Domů     Na šéfa jsem šla žalovat manželce
Na šéfa jsem šla žalovat manželce

Dovoloval si stále víc. Pořád jen poroučel a nařizoval. Pro nikoho neměl hezké slovo. Nezbylo než si jít na šéfa stěžovat. Musela jsem si přece nějak poradit.

Do práce jsem chodila čím dál míň raději. Někdy bych snad ani nevstala z postele, kdyby to šlo. Jenže, musela jsme se snažit!

Posledních pár let před důchodem bych nerada strávila coby nezaměstnaná, nebo někde v neznámém prostředí a mezi lidmi, s kterými si nerozumím.

V práci jsem měla klídek

Ještě před rokem mi bylo v zaměstnání fajn. Ne, že bych svoji stereotypní práci nějak milovala, ale s ženskými jsem si rozuměla a také, proč to nepřiznat, nenadřela jsem se.

Seděla jsem s ostatními pěkně v teple a nandávala do krabiček či papírových obalů takové snídaňové směsi. Občas na mě vyšla řada a já míchala oříšky s vločkami, exotickým ovocem, rozinkami, nebo vším, co zrovna naše mini laboratoř vymyslela.

Vše v nejvyšší kvalitě. Vzduch voněl po vanilce, my si hezky s kolegyněmi povídaly, a občas si i pustily nějaké písničky.

O pauze jsme se šly vydýchat na dvorek před halou, kde pro nás tehdejší pan šéf nechal udělat lavičky a dokonce pořídil i ovečku, místo sekačky trávy. Prostě pohoda!

Nový šéf byl ras

Jenže, všechno má svůj konec a tak i naše idyla vzala za své. Starého šéfa vystřídal mladý, jeho syn. Hned v den svého nástupu nás varoval, že nám skončí pohoda. „Nemyslete si, že si mě omotáte kolem prstu, jako tátu!

Já umím být přísný!“ vyhrožoval a na jeho otci bylo vidět, že je mu za synáčka trapně. Nechal ho vystudovat v zahraničí, ale dobrým móresům ho tam nenaučili. Oblečený chodil v drahém obleku a kravatě.

To jeho tátovi, který naši malou fabriku vybudoval, stačily obyčejné rifle a triko. Také, v tom vedru, co by nosil! Nic ze sebe nikdy nedělal a my ho měly s ženskými opravdu rády. Jeho synkovi už bylo skoro ke čtyřiceti, ale choval se jako huberťák.

Míval záchvaty vzteku kvůli maličkostem a občas byl drzý, že by zasloužil pohlavek!

Bál se jen svojí manželky

„Paní Zdeno, jak to do té krabice sypete, máte snad chromé ruce?“ zařval mi jednou za zády, až jsem málem spadla ze židle. Potom mě zase dloubnul do zad, abych se narovnala. Měl to být žert!

Kolegyni Aničce vyčinil, že má dlouhé nehty a Růžu zase zhvízdal, že přibrala. „Doufám, že nám tady neujídáte! Vypadáte, jako byste snědla kilo ořechů za dopoledne!“ kroutil nad ní hlavou. Přitom sám měl pořádný pupek, ale u něho to bylo v pořádku.

To jen na nás pořád něco viděl! To břicho měl díky péči svojí ženy. Pekla mu samé dobroty, kterými se každé dopoledne cpal. Nosil si je v růžových krabičkách! Ona se tvářila jako učiněný andílek, ale byla to pěkná dračice. Chodila ho kontrolovat skoro denně.

Nás, jeho podřízených, se vyptávala, co dělá a zda někam neodjíždí. Vždycky když odešla, dělaly jsme si legraci. Možná doma přece jen dostane náš pan šéf výlupek na pamětnou!

Výhrůžky se mu vymstily

„Zdeno, co to zase vyvádíte! Asi vás přeložím na vrátnici!“ vyhrožoval mi, když mě přistihl venku kouřit. Bylo to zakázané, přiznávám. Ale když někdo kouří už skoro třicet let, tak jen tak nepřestane, to dá rozum! Měla jsem té šikany právě dost.

Rozhodla jsem se s šéfem zatočit! Postěžuji si jeho ženě a uvidíme, co se bude dít! Když ta jeho stíhačka přišla, byla jsem připravená jí vše povědět. Ale nepustila mě ke slovu. Jen pokřikovala a vznášela dotazy: „Tak kam dneska ten můj jel? A byl pryč dlouho?

Co je to za mladou ženskou, co jsem potkala na chodbě, o té mi neřekl!“ Pusa jí jela jako namydlená a potom se otočila na podpatku a byla ta tam. Měla jsem na ni vztek skoro tak velký, jako na šéfa!

Šla jsem žalovat

Naštěstí jsem věděla, kde ty dvě hrdličky mají uklované bydlí. Ve vilce za městem, s pěknou zahrádkou a bazénem! Zazvonila jsem u krásných kovaných vrat. Otevřely se samy, jako nějakém filmu.

Cesta lemovaná růžemi, pečlivě zastřižený trávník a nádherná fontánka. Pod nohama mi křupaly růžové kamínky. Vydala jsem se směrem k domu. Na prahu už stála žena pana šéfa. Oblečená v nějaké drahé teplákové soupravě a bílých teniskách.

Na hlavě měla růžovou čelenku a tváře červené jako rajská jablíčka. Asi zrovna sportovala v té svojí tělocvičně. Šéf o ní vždycky mluvil, jak chodí zvedat po večerech činky, a veslovat na trenažéru. Přitom hned za barákem měli nádherný rybník! Tak mohl veslovat do aleluja, ale to by nebylo ono!

Zprvu mi nevěřila

Paní se tvářila udiveně. Možná rozladěně, ale naštěstí i zvědavě. Napadlo mě, že není už tak mladá, jak se mi jevila. Možná byla i o dost starší než šéf! „Co mi nesete za novinky?“ ptala se a já byla ráda, že mě vůbec poznala.

V zaměstnání jsme totiž všichni museli nosit takové bílé čepice na hlavách a vypadaly v nich trochu jako mimozemšťané. Já navíc, abych viděla na ty ořechy, měla vždycky i brýle, které jsem hned po směně sundávala, protože mi moc neslušely.

Ani mě nepozvala dál, ale nevadilo mi to. Hned u jejího prahu jsem jí sdělila důvod svojí neočekávané návštěvy. „Jdu si stěžovat na vašeho muže!“ řekla jsem hned v úvodu. Proč chodit kolem horké kaše? Odměnou mi byl její nevěřícný výraz.

Myslela hned na nějaké harašení. Sexuální obtěžování, což jí vzhledem k mému věku nepřipadalo moc reálné. Já si hned uvědomila, na co myslí a vyvedla ji z omylu: „Ne, nejedná se o nic takového. On je na mě i stejně postarší kolegyně hrubý!

Svého muže zkrotila a já mám klid

„Mluví s námi jako s nějakými služkami. Žádná úcta, natož vděk! V našem věku už bychom si zasloužili trochu toho slušného jednání. Správný manažer by tohle měl mít v malíku!“ Tvářila se překvapeně. Potom se dokonce začala divit: „Můj Jarda a tohle?

Doma je jako beránek. Splní každé moje přání. Netroufá si odporovat!“ Pokrčila jsem rameny. Co na to říct? Chvíli jsme obě mlčely, i když každá z jiného důvodu. Já jsem nechtěla odejít jen tak. A ona asi přemýšlela, jak se k problému postavit.

Nakonec se na mě usmála. Měla krásně vybělené zuby, toho jsme si hned všimla! „Víte co, už si nedělejte starosti. Já mu domluvím! Od zítřka budete mít vy i vaše kolegyně klid! Jen jedno mi musíte slíbit.

Kdyby začal vyvádět a koukat po nějaké ženské, dáte mi vědět!“ natáhla ruku a plácla si se mnou. O jejím slibu jsem nepochybovala. Druhý den byl pan šéf jako beránek. A ty další taky. Do práce jsme se začala zase těšit. Do důchodu pospíchat nebudu. Vždyť mi nic nechybí!

Zdena R. (59), Brno

reklama
Související články
1.3.2024
Neviděla jsem, co bylo zřejmé na první pohled. Přítel si ze mě udělal kampeličku a kamarádka mě utvrzovala v domnění, že je správné mu pomáhat. Nikdy jsem nepatřila k nějakým kráskám, za kterými by se muži na ulici otáčeli. Patřila jsem spíš k takovým těm nenápadným dívkám, kterých si vůbec nikdo nevšimne. Příliš jsem si to nebrala, ale samozřejmě jsem i já toužila po lásce a partnerovi. Byl
25.2.2024
S manželem nám to klape. V jednom se ale neshodneme – kde strávíme dovolenou. Sedět v kempu už nechci. Pojedu k moři, ať s ním, nebo bez něho! I po třiceti letech jsme s manželem stále skvělý pár. Umíme se domluvit na všem. I na tom, kam vyrazíme na víkend. Je pravda, že máme v některých směrech rozdílné názory, vždy se ale snažíme dělat kompromisy. Já s ním zajdu občas na hokej nebo na fotb
22.2.2024
Narodila jsem se rodičům až po čtyřicítce. Dnes se to možná zdá normální, ale tehdy bývali lidé v tomto věku mnohdy už prarodiči. Byla jsem vytoužené dítě, protože po smrti mého bratra nemohla moje máma dlouho přijít do jiného stavu. Po té tragické události na tom byla psychicky velmi dlouho špatně. Když jsem se narodila já, byl to pro ně nový a šťastný start. A tak mě rozmazlovali. Nejenže jse
22.2.2024
Poznaly jsme se, když se Jitka přistěhovala k nám do města a učitelka ve škole ji posadila vedle mě. Bylo nám dvanáct a brzy jsme se staly nejlepšími kamarádkami. Po základce jsme se obě dostaly na střední ekonomku. Teprve pak se naše cesty rozdělily. Jitka se brzy vdala a já odešla do Prahy na vysokou. Léta ubíhala, vdala jsem se a dlouho zůstávala doma s dětmi. Pak přišel rozvod a já se musel
21.2.2024
Když jsem zjistila, jaký Petr je, rozešla jsem se s ním. Řekla jsem si, že mi nestojí za to, abych kvůli němu uronila byť jen jednu slzu. Můj ex přítel nebyl moc dobrý člověk. Bohužel jsem to zjistila až po dvou letech. Přesně tak dlouho mi trvalo, než jsem sundala růžové brýle. Dva roky jsem byla zamilovaná a nevšímala si varovných signálů, neposlouchala jsem okolí. Viděla jsem jenom svého pří
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hrad Švihov: Prohlídku můžeme absolvovat i na lodičce
epochanacestach.cz
Hrad Švihov: Prohlídku můžeme absolvovat i na lodičce
Hrad Švihov v okrese Klatovy se na své vodní opevnění mohl vždy spolehnout s výjimkou husitských válek, kdy husité dokázali vodní příkop vypustit. Hrad pak v pozdější době ale úspěšně odolal i švédským vojskům. Císař Ferdinand III. se jeho nedobytnosti dokonce tak obával, že po třicetileté válce nařídil Švihov zbořit, aby se nemohl stát baštou protihabsburského odporu. Tento
Za návratem prý stojí kolegyně
nasehvezdy.cz
Za návratem prý stojí kolegyně
Velkolepý návrat herce Davida Gránského (31) do seriálu ZOO má zřejmě skrytý důvod! Dočkat se ho údajně nemohla kolegyně Sára Milfajtová (32), se kterou hraje pár. Jiskra mezi nimi měla přeskočit i
Domácí piškotová roláda
tisicereceptu.cz
Domácí piškotová roláda
Než nanesete na těsto krém, potřete ho vrstvou malinového džemu. Roládu dotáhnete k dokonalosti čokoládovou polevou. Ingredience Na těsto 3 vejce 80 g krupicového cukru 1 lžíce kakaa 100 g
Junghans kombinuje klasický design hodinek s moderním ležérním stylem
iluxus.cz
Junghans kombinuje klasický design hodinek s moderním ležérním stylem
Tyto hodinky nedělají kompromisy: nové Meister S Automatic jsou sportovní hodinky, které nezapřou svůj vztah k elegantní řadě Meister. Společnost Junghans představuje dva nové tříručkové modely z nere
V márnici na nás čekalo děsivé překvapení
skutecnepribehy.cz
V márnici na nás čekalo děsivé překvapení
Tajně jsme se chodili dívat do márnice. Tolik jsme toužili po dobrodružství, že jsme vymysleli sázku. Když padla noc, sešli jsme se na hřbitově… Když jsem byla malá, hřbitov v naší vesnici měl úžasné kouzlo. Patřil mezi staré sudetské hřbitovy, a tak byly jeho součástí i opuštěné polorozpadlé hrobky. Nás děti to místo děsilo a fascinovalo zároveň. Dveře do
Tajemství templářské kaple: Ukrývá zdroj pozitivní energie i záhadnou symboliku?
epochalnisvet.cz
Tajemství templářské kaple: Ukrývá zdroj pozitivní energie i záhadnou symboliku?
Středověký templářský řád je považován za jeden z nejznámějších i nejzáhadnějších v dějinách. Účast templářů na křížových výpravách tvoří legendy o jejich bohatství a znalostech. Pozdější úpadek řá
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Masové koule s pikantní omáčkou
tisicereceptu.cz
Masové koule s pikantní omáčkou
Koule jednoduše napíchněte na párátko a servírujte s pálivou červenou omáčkou. Ingredience 500 g hovězího mletého masa 2 větší cibule 200 ml ostrého kečupu 4 stroužky česneku 2 nakládané kap
Ústup ledovců způsobuje podle českých vědců hlubokou změnu ekosystémů
21stoleti.cz
Ústup ledovců způsobuje podle českých vědců hlubokou změnu ekosystémů
Mizení pevninských ledovců je jedním z průvodních jevů globální klimatické změny. Důsledkem jsou změny v hydrologickém cyklu nebo ztráta biodiverzity. Na druhé straně se tím otevírají nové možnosti pr
Deprese jí znovu ničí život
nasehvezdy.cz
Deprese jí znovu ničí život
Ačkoli si herečka ze seriálu Ulice Anna Fixová (39) myslela, že se jí deprese do života nevrátí, bohužel se spletla. Nedávno sdílela na sociálních sítích, že si znovu musela říct o pomoct lékařům. Z
Leopold I.: Ze dne na den se mladík stává nejvyšší postavou v celé říši
epochaplus.cz
Leopold I.: Ze dne na den se mladík stává nejvyšší postavou v celé říši
Je jedním z nejdéle panujících králů a císařů u nás. Vládne takřka padesát let. Jeho armády zahánějí Turky dál od Vídně a zahajuji expanzi proti Osmanské říši. Korunu římské říše má ale nejistou. Pochovává příbuzné, jež díky vysokému věku přežívá, a během vlády se potýká i s morem a selskou vzpourou. Leopold (1640-1705) nemůže zpočátku
Kauza Licoricie z Winchesteru: Záhada smrti ženy, které dlužil i král
enigmaplus.cz
Kauza Licoricie z Winchesteru: Záhada smrti ženy, které dlužil i král
V Anglii třináctého století byla tato žena známou a respektovanou osobou i navzdory tomu, že byla židovského původu. Licoricia z Winchesteru se zabývala vysokými financemi, půjčovala peníze královské