Na místech, kde se stalo něco hrůzného, je prý možné prožít záhadná a nepříjemná setkání!

Vracela jsem se tehdy ze služební cesty. Byl příjemný pozdní letní večer a já měla před sebou asi sto kilometrů jízdy autem. Nechtělo se mi jet po nudné dálnici a tak jsem si naplánovala trasu po okresních silnicích.

Jela jsem místy, kde jsem předtím v životě nebyla. Vymstilo se mi to, protože mezi dvěma vesnicemi se mi porouchalo auto. Marně jsem čekala, až pojede někdo kolem. Nakonec jsem to vzdala a vydala se pěšky ke světlům vzdálené vsi.

Natahoval ke mně ruce!

Měsíc byl v úplňku, takže bylo krásně vidět. Úzká silnice vedla kolem okraje lesa. Ve chvíli, kdy jsem tudy procházela, zdálo se mi, že z lesa někdo vychází. Zastavila jsem se. Nebála jsem se, protože v tu chvíli jsem myslela hlavně na pomoc s autem.

Mezi stromy jsem spatřila nezřetelnou postavu. Blížila se ke mně. Byl to muž a něco říkal, ale mluvil strašně nesrozumitelně. Oslovila jsem ho, ale nereagoval. Teprve v tu chvíli jsem dostala strach. Postava ke mně z dálky natahovala ruce. Začala jsem utíkat.

Slyšela jsem za sebou kroky a raději jsem se neohlížela. Pak se ještě ozvalo zoufalé zavolání. To už jsem běžela tak rychle, jako snad nikdy v životě.

Byl to přízrak dávné tragédie?

Za chvilku jsem byla u prvních domků vesnice. Měla jsem štěstí, podařilo se mi natrefit na člověka, který byl ochoten vzít auto a dojet se podívat na to moje rozbité. Po cestě zpátky jsme projížděli kolem lesa, ale nikdo tam už nebyl.

Ohledně auta se ukázalo, že šlo o celkem jednoduchou závadu. Ten hodný pán ji opravil a nic za to ani nechtěl. Než jsme se rozloučili, pověděla jsem mu o tom, co jsem před chvílí zažila. Zarazil se a chvíli mlčel. Pak mi řekl, že nejsem první, komu se to stalo.

Na tom místě před deseti lety prý nešťastnou náhodou myslivci při honu zastřelili jednoho místního mladíka. Od té doby se prý zjevuje, hlavně osamělým ženám. Rozloučili jsme se a já jsem pokračovala svým autem.

Když jsem míjela ten les, dívala jsem se raději dopředu na silnici. Ve zpětném zrcátku se mi pak ale zdálo, že u silnice stojí nějaký stín! Dodnes na ten večer vzpomínám s pocitem úzkosti.

Radka (46), Plzeň