Domů     Démon vyhnal z mého bytu nezvané hosty
Démon vyhnal z mého bytu nezvané hosty
3 minuty čtení

Tu kočku jsem zachránila před šikanou. Stala se mou věrnou společnicí a nejlepší kamarádkou. Ani smrt nás nerozdělila. Přišla a vyhnala ty, co mě ohrožovali.

Měla jsem za svůj život mnoho koček, ale dá se říci, že si kočky našly spíše mě než naopak. Nikdy jsem bez nich dlouho nebyla. Pokud jsem si kočku nevyhledala dobrovolně, našla si mě ona. Tehdy jsem navštívila pracovně jistou dámu, která měla byt plný koček.

Své měla pouze dvě, osm jich podědila. Tak dobře se postarala o jistého starého chovatele, až jí za to odkázal v závěti všechny své kočky, neboť správně tušil, že se o ně postará. A tak se její malý byt proměnil v bojiště. Kočky se vzájemně nenáviděly. Do této dramatické atmosféry jsem vstoupila já – a dostala kočku.

Věděla, jaký budu mít den

Ghándí byla dobře vychovaná kočičí dáma. Byla dokonale čistotná, nikdy nic nerozbila ani nezničila. Duševně se mnou souzněla. Podle jejího chování jsem hned ráno poznala, jaký den budu mít. Když mě nechtěla z domu pustit, čekala mě nějaká katastrofa.

Když si spokojeně vychrupovala v mé posteli, věděla jsem, že se mi bude dařit. Když mě Ghándí opustila, vystlala jsem jí krabici sametem, přidala její oblíbenou hračku a napsala dopis na rozloučenou. A pohřbila ji nedaleko bydliště. Myslela jsem, že je to konec a nikdy už o této kočce neuslyším.

Do bytu mi vrazili výtržníci

Sestra si našla přítele – Turka, který se mi nastěhoval drze do bytu, a po něm jeho kamarádi. Protože jsem proti svým nevítaným nájemníkům měla výhrady, našla jsem jednoho dne po příchodu z práce všechny své věci vystěhované na chodbě.

Obrátila sem se o pomoc na nejbližší oddělení policie, abych se dozvěděla, že se do rodinných záležitostí nepletou. Vztahy se vyhrotily natolik, že mi nezbylo, než vzít spacák a ustlat si v práci na koberci. Do ranních hodin jsem přemýšlela, jak z problému ven…

Chránila mě i po smrti?

Nezvaní návštěvníci sbalili kufry sami.

Sestra, která se nezmohla na mou obranu ničeho, jak se jich bála, mi líčila, jak všichni utekli před nočním přeludem – bílým chlupatým zvířetem, které jim sedělo na prsou ve chvíli, kdy usnuli… Když se tato noční můra opakovala a byla problémem všech, propadli Turci panice.

Vykřikovali cosi o démonovi, kterého dokonce jmenovali. Sebrali si své saky paky a nikdy už do mého bytu nevkročili. Nastěhovala jsem se zpět.

Jestli to chlupaté bílé zvíře byl opravdu duch, pak to musela být moje Ghándí, která převzala spravedlnost do svých velkých bílých tlapek.

Jindra (51), Praha

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.