Mirka byla naivní duše, která naletěla hezkým řečem o velké lásce a společném štěstí. Přišlo jen dítě a zklamání. Když se objevil u našich dveří otec dítěte znovu, přišla s ním smrt.
Naše dcera Mirka bývala vždy velmi samostatnou dívkou. Odmaturovala na gymnáziu, ale na vysokou se jí nechtělo. A tak ihned po maturitě nastoupila do soukromé firmy. Se svojí prací byla spokojená. Slušně vydělávala a rozhodla se, že se osamostatní. Našla si dvoupokojový byt a odstěhovala se. Domů jezdila každý druhý víkend a někdy se zastavila i v týdnu. Zanedlouho mi vyprávěla, že se jí ve firmě dvoří jeden sympatický Slovák. O pár týdnů později se mi svěřila, že je zamilovaná, ale prý nám ho ještě nepředstaví. Ukazovala mi jeho fotky a musím říci, že jako chlap se mi líbil. Vnitřní hlas mi ale říkal, že bych ho doma mít nechtěla. Vzbuzoval ve mně pocit, že věrnost příliš nectí.
Oznámila mi velkou novinu
Téměř po roce se Mirka rozhodla, že nám muže svého srdce konečně představí. Pracoval ve firmě jako řidič, který jezdil se zahraniční klientelou po výletech a přišel si i na pěkné peníze. Dcera byla zamilovaná, šťastná a na očích měla růžové brýle. Už nejezdila na celý víkend, ale třeba jen na odpoledne. Jednoho dne mi zavolala, že má pro mne velkou novinu. Srdce se mi zachvělo neblahým tušením. Nemýlila jsem se. Dcera byla v jiném stavu. Cítila se tak šťastná! Domluvily jsme se, že se příští neděli staví na slavnostní oběd. I když jsem se snažila radovat spolu s ní, nemohla jsem se zbavit toho divného pocitu, že není něco v pořádku.
Krutá realita
V neděli byl oběd nachystaný a blížila se třináctá hodina, kdy nám měl být otec dítěte oficiálně představený. V jednu po obědě ale nikdo nedorazil, v půl druhé stále nic. S více než hodinovým zpožděním dorazila Mirka sama. Byla uplakaná a oznámila nám, že ji její Peter opustil a navíc, aniž by to tušila, ukončil i pracovní poměr a odešel zpět na Slovensko, kde má rodinu. Ženu a tři děti!
Krásná a zdravá holčička
Mirka byla ve čtrnáctém týdnu, ale i kdyby bylo těhotenství kratší, stejně by se rozhodla pro miminko. Rychle se se situací vyrovnala. Chtěla, aby se dítě narodilo do pohody. Celá naše rodina se vyladila a všichni jsme očekávali narození miminka. Dcera nadále bydlela ve svém bytě, ale týden před porodem se na naše naléhání nastěhovala k nám. Alenka přišla na svět a od prvního okamžiku byla milována a zahrnována láskou.
Všechno zvládala
Z porodnice šla Mirka rovnou k sobě do bytu. První týden jsem se k ní nastěhovala. Překvapovala mě svojí vyzrálostí, byla jsem klidná, věděla jsem, že dcera své mateřství zvládne. Dvakrát v týdnu se někdo z rodiny za ní zastavil. A ona zase trávila každý druhý víkend u nás. Dopřáli jsme jí vždy dostatek spánku a odpočinku, aby nabrala sílu. Alenka byla naše sluníčko. Nikomu z nás nevadilo, že její biologický otec je někde na Slovensku a stará se o své tři děti a manželku. Jeho peníze jsme nepotřebovali.
Vrátil se!
Nikdy nezapomenu na ten den, kdy mě ve dveřích vítala vyděšená dcera slovy: „Maminko, on se vrátil!“ Nejdříve jsem se vyděsila, že je u ní doma, a chtěla na něj naběhnout. Mirka mě ale rychle zastavila s tím, že jí to volala kolegyně z práce. Peter se objevil a ptal se, zda by nebyl nějaký kšeft. A mezi řečí kolegyni sdělil, že se rozvádí. Bylo mi jasné, že dříve či později se moje dcera a Peter potkají. Už druhý den ji otec vnučky kontaktoval. Prosil ji, že by chtěl vidět dceru, a že ho velmi mrzí, jak se zachoval.
Tragické neštěstí
Toho dne, kdy se stala ta hrozná věc, na ni neustále naléhal, že se musí potkat a promluvit si. Mirka mu tedy slíbila, že si spolu na hodinku odběhnou do blízké vinárny. Já ale byla nemocná a nebyl nikdo, kdo by malou pohlídal. Peter tedy přemluvil jejich společnou kolegyni, která za něho u dcery orodovala, aby přišla malou pohlídat. Jen na chvilku. Kolegyně ochotně slíbila, že přijde. Mirka malou ještě přebalila, nakrmila a uspala a přislíbila, že za hodinu bude zpět. A jak slíbila, udělala. Když přišla, Alenka stále krásně spinkala…
Proč tak dlouho spí?
Kolegyně vyprávěla, že bylo vše v pořádku, že sice chvíli malá pobrekávala, když dcera odešla, ale prý ji houpáním uspala. Nikoho by ani ve snu nenapadlo, co bude následovat. Alenka spala ještě další hodinu. Její tvářička ale byla podivně chladná. Dcera ji vůbec nemohla probudit. Volala mi a ptala se, co má dělat. Začala zmatkovat. Řekla jsem jí, aby okamžitě zavěsila a volala záchranku. Ihned jsem se za ní s manželem vydala. Když jsme vystupovali z auta před jejím domem, už tam stála sanita. Vnučku převezli do nemocnice. Vůbec jsme nechápali, co se mohlo stát. Když nám lékař za dvě hodiny oznámil, že přes veškerou snahu lékařů naše vnučka zemřela, sesypal se nám celý svět. Dcera se zhroutila a skončila v péči psychiatrů, kde se léčí dodnes. Nikdo jsme vůbec nechápali, co se stalo. Ukázala to až nařízená pitva.
Dceři hrozilo vězení
Na psychiatrii byla dcera pod silnými léky a neustále se ptala, jak se Alenka má a kdo ji právě hlídá. Byla mimo realitu. Policie ji chtěla obvinit z nedbalosti či dokonce ublížení na zdraví. Po týdnu se však ukázalo, že za smrtí vnučky stojí někdo jiný. Kolegyně! Na policii a posléze i u soudu vypověděla, že holčička plakala a nešla utišit, a tak s ní začala prudce třást a vůbec netušila, že to může být nebezpečné. Odborné znalecké posudky ale skutečně potvrdily, že muselo dojít k velice silnému třesení s dítětem, během kterého došlo k pohmoždění mozku a míchy. A tak naše vnučka upadla do bezvědomí a už se neprobrala. Kolegyně byla odsouzena, ale to nám život naší vnučky a zdraví Mirky už nevrátí…
Anna M. (54), Praha
