Domů     Roušky ze svatebních šatů
Roušky ze svatebních šatů

Každá doba si žádá svoje a ta dnešní vyžaduje improvizaci! Nedostatek látek na roušky mě dohnal k zoufalému kroku. Rozstříhala jsme svoje svatební šaty!

Vdávala jsem se mladá a úplně nezkušená. Svého nastávajícího jsem sice měla celkem ráda, ale žádná láska jako z románu to rozhodně nebyla. Coby dcerka hospodáře jsem si nemohla moc poroučet. Táta, kterému jsem musela vykat, mi ženicha vybral a sňatek domluvil.

V době, kdy ve městě vládl pokrok a emancipace, u nás na vsi jakoby se čas zastavil. Platily staré pořádky!

Rodiče nás zavrhli

Přivdala jsem se do sousední vesnice, ale neměla se špatně. Můj muž byl naštěstí hodný a moderní. Nebránil mi dokončit vzdělání a dokonce jsme, po vzájemné dohodě, s dětmi nijak nespěchali. Staří rodiče z obou stran sice spokojení nebyli, ale co mohli dělat!

Nakonec jsme se s Milanem odstěhovali do města. Od té chvíle jsme se pro obě rodiny stali zrádci a dlouhé roky s námi nikdo nepromluvil! Oba jsme byli mladí a pracovití. Koupili jsme si auto a jezdili do východního Německa k moři.

Považovali jsme to za nejvyšší luxus! Později se nám narodili dva kluci a žili jsme celkem normálně, jako všichni. Rodina, práce, škola a nějaké ty dovolené a víkendy u rybníka. Naši synové vyrůstali jako dvojčata a také tak vypadali.

Stihla jsme je totiž porodit během jediného roku, jednoho začátkem ledna a toho druhého přímo na Štědrý den.

Uměla jsem ušít skoro vše

Žádný z prarodičů se na ně nepřijel podívat, přestože jsme je zvali a posílali i fotky. Ale nestěžuji si. Naše vztahy se urovnaly hodně pozdě a nikdy nebyly úplně růžové. Asi ani nemusím říkat, že jsme nic nezdědili a naše děti také ne.

S manželem jsme si vždy umiňovali, že my budeme jiní. Snažili jsme se mít s dětmi a později vnoučaty co nejlepší vztahy a to se nám povedlo. „Mami, viď že mi upleteš dlouhou šálu, prosil mě kdysi syn a teď to vnučka téměř na slovo zopakovala.

Jen nechtěla, abych pletla, ale šila. Roušky! Souhlasila jsem. Času bylo dost a šít jsem uměla celkem obstojně. Vždyť v době nedostatkového zboží jsem si musela poradit i s oteplovačkami a košilemi! Kluci toužili po takové té country.

„No klidně, ušiju, ale asi nebudu mít žádnou vhodnou látku,“ posteskla jsem si a čekala nějakou radu. Té se mi ale od mojí milované vnučky nedostalo.

Látek stále nebylo dost

Vnučka jen pokrčila rameny a odhopkala. Navzdory věku, bylo jí už přes dvacet, pořád poskakovala. Chvíli nezůstala v klidu! Občas jsem z ní byla trochu nervózní, ale tahle její vlastnost jí přivedla k profesi tělocvikářky. Všechno zlé je prostě k něčemu dobré!

Do těch roušek, kterých bylo všude potřeba víc než dost, jsem se chtěla pustit okamžitě. Začala jsem prohledávat všechny skříně a hledat něco vhodného, z čeho bych je mohla ušít. Manželovy košile, postarší povlečení. Bylo toho stále málo!

Na takovou roušku, když se nařasí a ještě se nastříhají proužky na tkalouny, se spotřebuje celkem dost látky. Nedalo mi to a šla se podívat na půdu. Zde, ve staré skříni, visely moje padesát let staré svatební šaty! Byly krásné.

Zachovalé, jako by se jich čas ani netknul. Také aby ne. Měla jsme je na sobě přece jen jednou!

S těžkým srdcem jsem popadla nůžky

Byly ušité na způsob slavnostního kroje z naší oblasti. Několik spodniček a hodně nabíraná sukně, pod tou vrchní ještě nějaké kapsy. „To by bylo roušek!“ ozval se za mnou hlas mého muže. Vůbec jsem o jeho přítomnosti nevěděla. Hrozně jsme se lekla!

Zabouchla jsem dveře skříně a chytla se za srdce. Bušilo mi jako o závod! „Snad nechceš, v téhle těžké době, si tady syslit tolik látky?“ ptal se a už se dobýval do skříně. Já ale nemohla dát tak vzácnou věc vniveč!

Chvilku jsme se o ta dvířka přetahovali, ale Milan byl samozřejmě silnější. Popadl šaty a hnal se s nimi dolů do kuchyně. Zde, ve světle, jsme si je společně znovu prohlédli. Slzy mi vstoupily do očí.

To když jsem si vzpomněla na svatbu, rodiče i to jak, jsme byli oba mladí. Měli jsme celý život před sebou. Kam se všechny ty roky poděly?

Máme nový společný koníček

Milan, jakoby mi četl myšlenky: „No, teď mají život před sebou naše vnoučata. Tak snad nebudeš litovat nějakých starých šatů? Já ti je vyfotím…“ A tak jsem vzala nůžky a šaty pěkně rozstříhala.

Hlaďoučká pevná a hustá bavlna udělala i po všech těch letech dobrou službu. Z šatů jsem našila skoro sedmdesát roušek! Rozdala jsme je rodině i známým.

„Babi, hádej, co mi dneska přišlo poštou?“ vykřikla vnučka hned mezi dveřmi a za sebou táhla po zemi nějaký obrovský balík. Než jsem stačila odpovědět, vykřikla: „Krásná látka! Objednala jsem ji na internetu a teď dorazila! Můžeš šít a šít!

Na cestě je další!“ A tak šiju a šiju. Roušky potřebují přece všude a já mám času dost! Manžel mi pomáhá navlékat tkalouny a žehlit. Už přemýšlíme, co budeme dělat, až ty roušky nebudou potřeba. Se šitím se totiž nechceme rozloučit, začalo nás moc bavit!

Anežka T. (71 let), Olomoucko

Předchozí článek
reklama
Související články
26.3.2024
Za svůj život si babička pořídila pouze dva psy. Z obou se ale vyklubaly naprosto výjimečné psí osobnosti, na které dodnes s láskou vzpomínám. Měla jsem tu čest je poznat a dodnes, když si na ty dva psy vzpomenu, zalesknou se mi v očích slzy. První byl Rick. Byl to obyčejný „voříšek“, jak se říká podvraťákům. Jako by se v něm ale nashromáždily ty nejúžasnější vlastnosti nejrůznějších ras. Co
25.3.2024
Žena musí bránit svoji rodinu za každou cenu. Objeví-li se sokyně, je třeba sebrat veškerou odvahu a bojovat jako statečná lvice. Jenom tak si své štěstí dokonale pojistíte. Byla jsem holka, jak se říká, od rány. S ničím jsem se nemazala, všechno řešila tady a teď a kolikrát i pořádně nahlas. Manžel Jindřich se naopak choval tišeji a decentněji. Občas mi ale ti plaší a noblesní lidé lezou na ne
25.3.2024
Když jsem jela domů večerním a zároveň posledním vlakem z návštěvy od tety, potkala mě láska a štěstí. Jela jsem z návštěvy od tety. Od ní jsem odcházela na poslední chvíli a jak jsem pospíchala, aby mi poslední spoj domů neujel, nastoupila jsem omylem do jiného vlaku. Změna nástupiště S tetičkou jsme se zapovídaly, a než jsem se nadála, byl čas jít na nádraží. Měla jsem koupenou zpáteční
24.3.2024
Moje šťastně vdaná kamarádka si usmyslela, že svede mého ženatého bratra. Vůbec se tím netajila a on posléze taky ne. Byl to nejapný vrtoch. Znali jsme se všichni už dlouho, a dokonce jsme byli společně na dovolené u rybníka Svět. Vůbec by mě nenapadlo, že po tolika letech může přeskočit mezi těmi dvěma nějaká jiskra. Bylo to vůbec možné? Nebo se prostě jen kamarádka nudila a zkoušela, co si mů
23.3.2024
Poté, co jsme si pořídili nové plovoucí podlahy a na ně položili nové kusové koberce, se začala řinout ze stropu voda. Sousedku to vůbec nezajímalo. Ono s ní bylo odjakživa špatné pořízení. Nad vším a všemi ohrnovala nos. A když u nás tekla ze stropu voda, bylo jí to jedno, třebaže byla celou dobu doma. Snad to udělala schválně. Ze závisti. Z pomsty, že máme něco, co ona ještě ne. A to měla vše
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští