Domů     Stará fotka prozradila rodinné tajemství
Stará fotka prozradila rodinné tajemství

Na vlastní oči jsem se přesvědčila, že člověk může žít celá léta v nevědomosti a důležitou věc zjistí až ve zralém věku. A potom prožije naprostý šok!

Měla jsem celkem šťastné dětství. Byla jsem jedináček, takže mi rodiče věnovali všechnu svoji péči, doslova mě rozmazlovali. Dostala jsem se na školu, kterou jsem si přála, našla si dobrou práci, pak i skvělého životního partnera, se kterým jsem dodnes.

S ním jsem se přestěhovala ze svého rodného městečka do Prahy. Domů jsem se vracela už jen na návštěvy.

Vrátila jsem se do rodného domu

Roky utíkaly, já jsem úspěšně vychovala dva syny a žila jsem si spokojeným životem. Ten mi narušilo jen předčasné úmrtí otce. Uvažovala jsem o tom, že si maminku pak vezmu k sobě do Prahy, ale o tom ona nechtěla ani slyšet.

Blízko ní bydlela její sestra, čili moje teta a ta mi slíbila, že za ní bude často chodit a dávat na ni pozor. Také já jsem, ať už sama nebo s manželem či některým ze synů, pravidelně za maminkou jezdila. Stáří ale bohužel přináší nemoci.

Mamince zjistili rakovinu v pokročilém stádiu. Šlo to velice rychle, příliš netrpěla. V poslední fázi už musela být v nemocnici. Vzala jsem si v práci neplacené volno a dny jsem trávila ve svém rodném domě – až do maminčiny smrti.

Záhadné dítě

Po smrti obou rodičů jsem jako jedináček byla jedinou dědičkou veškerého majetku. S manželem jsme se rozhodli, že se dům pokusíme prodat, protože by bylo finančně složité ho na dálku udržovat.

Několik víkendů jsem se rozhodla obětovat tomu, že dům vyklidím a připravím. Přitom se mi dostávaly do rukou různé předměty, které mi připomínaly moje dětství. Jednoho odpoledne jsem objevila tajné album starých fotografií, které jsem nikdy předtím neviděla.

Při pohledu na jednu z nich jsem zůstala v šoku. Byli na nich moji rodiče, ale společně s nimi také úplně cizí malé dítě! Vůbec jsem nechápala, co si o tom mám myslet. V první chvíli jsem se snažila sama sobě namluvit, že to přece musím být já.

Dobře jsem ale věděla, že to tak není. To dítě na fotce byl totiž zcela jasně chlapec!

Teta mi vše prozradila

Přemýšlela jsem, na koho se mám s tou záhadou obrátit. Jediný, kdo přicházel v úvahu, byla moje teta. Chvíli jsem si to ještě srovnávala v hlavě a k večeru jsem zamířila k jejímu domku.

Jakmile jsem spustila, že se chci na něco zeptat, podívala se na mě tak, jako by věděla, o co půjde. Ukázala jsem jí starou fotografii. Teta se mě zeptala, jestli se mnou o tom opravdu rodiče nikdy nemluvili. Zavrtěla jsem hlavou, že ne.

Řekla mi, ať se posadím a pak mi odhalila rodinné tajemství, o kterém jsem celý svůj dosavadní život neměla ani tušení. Dávno předtím, než jsem se narodila já, přišel na svět můj bratr Jiříček.

Rodiče ho zbožňovali stejně jako později mě, snesli by mu třeba modré z nebe. Jenže když mu byly čtyři roky, vážně onemocněl. Prodělal dětskou obrnu a protože měl i slabé srdíčko, v nemocnici zemřel. Já jsem se pak stala vlastně Jiříčkovou náhradnicí.

Zpětně jsem pochopila mnoho věcí

Celý ten příběh mi mnohé objasnil, například i chování mého otce, který mě v dětství vedl spíše ke klukovským sportům. Pochopila jsem také, proč si maminka přála, aby se náš prvorozený syn jmenoval Jirka.

Tehdy jsme jí s manželem vyhověli, protože jsme si spíš přáli holčičku a pro tu jsme měli jméno vybrané. Mrzela mě na tom jen jedna věc: že se mi až do smrti s tímhle tajemstvím rodiče nesvěřili.

Zeptala jsem se tety, jestli má můj bratříček, kterého jsem nikdy nepoznala, někde hrob. Dozvěděla jsem se, že ho pohřbili do hrobky otcovy rodiny, ale jméno tam nenapsali. Vyprávěla jsem pak všechno i manželovi a synům.

Kdykoliv teď jezdíme do mého rodného městečka, beru s sebou o jednu svíčku a jednu kytičku na hřbitov víc.

Alena (52), Praha

reklama
Související články
12.4.2024
Nemluvili jsme spolu dlouhých dvacet let. Rozhádali jsme se kvůli prkotině, ale žádný z nás nechtěl ustoupit. Když onemocněl, omluvil se. Snažíme se vynahradit si všechny ty zbytečně ztracené roky! S bráchou nás od sebe dělí jen rok a nepamatuji se, že bychom byli jeden bez druhého. Bylo jasné, že se pohádáme Všude jsme spolu byli odmalička, ve škole a potom i v zaměstnání, i když každý n
10.4.2024
Mám jen jedno dítě, vymodleného syna Davida. Vždy jsme na něj byli hrdí, a když se stal lékařem, neznala naše pýcha mezí. David si dlouho užíval svobodného života, až jsem se obávala, že se nikdy nedočkám vnoučat. Přítelkyň měl nepočítaně. „Ožením se, až si něco užiju. Teď je pro mě podstatná kariéra,“ říkal často a my to museli brát, jak to je. Když jsem se ho někdy zeptala, jen se shovívavě p
10.4.2024
Toto rčení mohu potvrdit. Nepotkala jsem ode mě odlišnějšího člověka, než je můj muž. A jsme spolu už 35 let. I naši přátelé říkají, že neznají odlišnější pár. Borise jsem potkala, když mi bylo 20 let. Tehdy jsem zatoužila sbalit se a odjet do velkého světa. Konkrétně do Prahy. Našla jsem si menší byt, zpočátku mi pomáhali rodiče s placením nájmu. Jak jsem ale našla slušnou práci, už jsem stála
8.4.2024
Maminka měla těžký život, muži jí ubližovali. O tom, kdo je můj otec, nechtěla nikdy mluvit. Dozvěděla jsem se to od starší sestry. Maminka se narodila na Slovensku, v malé vesničce pod horami. Pracovala u sedláka jako děvečka. Když jí bylo jedenadvacet, tamní pacholek ji znásilnil a nezůstalo to bez následků. Ještěže byl sedlák člověk rozumný a přinutil onoho Gustava, aby si maminku vzal. V ro
6.4.2024
Chalupa. Místo, kam jsme jezdili s Luďkem. Mým bratrem. Měla jsem pocit, že jsme tam byli oba šťastní. Roubenku postavil v horách už náš praděda, děda ji zvelebil poté, co se rodina rozšířila, takže přibylo ještě jedno křídlo. Žili tam s babičkou, tatínek tam strávil dětství. A my s Luďkem také, jelikož jsme tam za prarodiči jezdili na prázdniny. Milovala jsem to místo. Tu zeleň, horské louky,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ach, ta láska aneb Co se děje s vaším tělem, když jste zamilovaní
21stoleti.cz
Ach, ta láska aneb Co se děje s vaším tělem, když jste zamilovaní
Kdo by nechtěl být zamilovaný, cítit motýly v břiše, neustále myslet na protějšek bez nutnosti spát či jíst. I když zamilovanost netrvá věčně, protože pro tělo je velmi vyčerpávající, přináší řadu zdr
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Nakonec ještě bude Ryška ráda prodavačkou zmrzliny
nasehvezdy.cz
Nakonec ještě bude Ryška ráda prodavačkou zmrzliny
Během natáčení seriálu Zlatá labuť trávila Kristýna Ryška (38) většinu času ve vlaku. Jedna jízda z Rožnova pod Radhoštěm do pražských ateliérů jí zabrala čtyři hodiny – a takto jezdila i dvacetkrát
Pikantní tuňáková pomazánka
tisicereceptu.cz
Pikantní tuňáková pomazánka
Nevíte, co si počít s konzervovaným tuňákem? Máme pro vás připravený opravdu chutný recept. Suroviny 1 velká tuňáková konzerva 1 větší červená cibule 2 lžíce citronové šťávy 4 lžíce jogurtu n
Sen o americké osadě stál Skoty samostatnost
historyplus.cz
Sen o americké osadě stál Skoty samostatnost
Dlouhá plavba je u konce, lodě zakotvily nedaleko Nového Edinburghu. Skotští kolonisté se těší na svoje krajany, kteří sem připluli už před rokem. Čeká je však obrovské zklamání. Místo vzkvétající osady plné pohody a smíchu je přivítají stovky hrobů…   Skotové by ze své země rádi udělali hospodářskou velmoc. Chtějí – stejně jako Anglie, Nizozemí
Omega připomíná sto dní do zahájení Olympijských her
iluxus.cz
Omega připomíná sto dní do zahájení Olympijských her
Už za 100 dní odstartují Olympijské hry 2024 v Paříži a atmosféra se už nyní elektrizuje přípravami a očekáváním. Hodinářská značka Omega, jako oficiální časoměřič her, přichází s novinkou: hodinkami
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
epochaplus.cz
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
Starší než Stonehenge a pyramidy v Gíze, zachovalá div ne jako Vesuvem pohřbené Pompeje. Tak se často hovoří o unikátní kamenné neolitické osadě Skara Brae na západním pobřeží orknejského ostrova Mainland.   Žije se tu zhruba mezi lety 3180 př. n. l. až 2500 př. n. l. A nejde o žádné chatrče. Desítka kamenných seskupených
No řekněte, cožpak může přátelství skončit?
skutecnepribehy.cz
No řekněte, cožpak může přátelství skončit?
Když jsem slavila šedesáté narozeniny, číšník mi přinesl obálku. Ale nebyly tam peníze. Uvnitř se skrýval můj nejkrásnější narozeninový dárek. Celý život jsem neměla kamarádku. Tedy když nepočítám Bohunku, ale o tu jsem přišla. S Bohunkou jsme byly spřízněné duše. Než ta první něco dořekla, ta druhá se tomu už smála, až se za břicho popadala. Bohunku
Poprvé na kameru: Vědci zachytili rozmnožování mořských korálů v laboratorních podmínkách
epochalnisvet.cz
Poprvé na kameru: Vědci zachytili rozmnožování mořských korálů v laboratorních podmínkách
Vůbec první přímý přenos rozmnožování mořských korálů v umělých podmínkách se podařilo zachytit vědcům z londýnského Mordenu. Cílem projektu laboratoře Coral Spawning Lab a společnosti Canon je porozumět životním cyklům těchto organismů klíčových pro udržení ekosystému na planetě a poskytnout informace a nástroje, které umožní je zachránit.   Laboratoř Coral Spawning Lab se zabývá záchranou
Co je pravdy na konspirační teorii chemtrails?
enigmaplus.cz
Co je pravdy na konspirační teorii chemtrails?
Příznivci konspiračních teorií jim říkají chemtrails – chemické stopy. Údajně jsou napuštěny chemikáliemi, viry či kovy a mohou mít nejrůznější účely. Pomalé trávení lidstva, šíření nemocí či steriliz
Kuře na citronech
nejsemsama.cz
Kuře na citronech
Suroviny: 1 kuře 3 citrony 1 svazek petrželky 2 snítky čerstvého tymiánu 2 snítky rozmarýnu 2 stroužky česneku 2 palice česneku 200 g másla cibule olivový olej sůl, pepř mletý Postup: Kuře omyjte a důkladně osušte. Nastrouhejte kůru z jednoho citronu, nasekejte petrželku, polovinu tymiánu a rozmarýnu, rozdrťte dva stroužky česneku a vše důkladně promíchejte
Olomoucká zajímavost: Vodopád v Bezručových sadech
epochanacestach.cz
Olomoucká zajímavost: Vodopád v Bezručových sadech
Tato olomoucká zajímavost nemá dlouhou historii jako gotické nebo barokní památky, ale za prohlídku určitě také stojí. Vodopád na skále v Bezručových sadech vysoký osm metrů vznikl až v roce 1965 u příležitosti květinové výstavy Flora Olomouc a měl tehdy být jen reklamou na kvalitu vodních čerpadel. Voda v něm cirkuluje v uzavřeném okruhu, jehož součástí je podzemní nádrž,