Domů     Dovolenou jsme si prodloužili
Dovolenou jsme si prodloužili
5 minut čtení

Dospělé děti nám stále domlouvali, abychom neseděli doma a cestovali. Vzali jsme je s manželem za slovo. Dovolenou jsme si prodloužili na neurčito!

Po nějakém harcování jsem rozhodně netoužila a můj manžel také ne. Doma nám bylo dobře. Já koukala večer na ty věčné seriály a manžel zase na svoje sbírky známek. Oba jsme byli spokojení.

Nevím, co můj Lojza na těch známkách pořád viděl, ale každý večer si nasadil speciální silné brýle a prohlížel si stále to samé dokolečka. Prostě, nic nám nechybělo!

Děti nás komandovaly

Nechyběly nám ani peníze. Vždyť, za co bychom pořád utráceli? Trochu toho jídla a občas nějaké oblečení nebo vstupné. I na zadní kolečka pár korun zbylo. Naše dospělé děti ale byly jiného názoru. Vychovali jsme je dobře, o tom nemůže být sporu.

Jen kdyby nám dali občas pokoj! Ale všechny čtyři nás stále navštěvovaly, něco nosily a také radily. Co máme jíst, abychom neměli zvýšený tlak a cholesterol. A co máme číst a také, kolik kilometrů denně ujít.

Dcera totiž byla zdravotní sestra a syn rentgenový laborant. Další syn učitel a ten nejmladší si dálkově dodělával nějakou nástavbu na záchranáře. Prostě, byli všichni moc chytří a náležitě nám to dávali najevo. Dcera nám domlouvala každý týden:

„Mami, měli byste jet s tátou na nějakou dovolenou. Přijít na jiné myšlenky! Vždyť jste stále jen doma.“

Chtěli jsme na chvíli utéct

„Za chvíli z toho zblbnete!“ domlouval mi i nejstarší Honza. Myslel to dobře, ale už mě trochu štval. Manžel dal svůj nesouhlas hlasitě najevo: „A co je ti do toho? Jsme snad nesvéprávní?“ Lekla jsem se, že bude hádka a raději jsem všechny pozvala ke stolu.

Podávala se kachýnka a to se na nějaký cholesterol rychle zapomnělo! Večer, když byl doma konečně klid a skončily moje seriály, jsem zašla za manželem do jeho pokoje. Seděl jako vždy skloněný nad těmi svými známkami a ani si nevšimnul, že jsem vstoupila.

„Lojzíku, co kdybychom opravdu někam odjeli. Ne kvůli nám, ale kvůli dětem. Občas mě už vážně štvou!“ řekla jsem mu a pohladila ho po hlavě, jak to měl rád. K mému údivu ihned souhlasil.

Další den dopoledne jsme bez nějakého konkrétního plánu vyrazili společně do cestovní kanceláře a nechali si poradit.

Místo přivítání jen zklamání

Výsledkem byl čtrnáctidenní pobyt v penziónku. Nebyl ani na horách, ani v lese, ale na fotkách vypadal moc dobře. Patřil nějaké paní, co ho zdědila po rodičích. Už při příjezdu jsme se ale nestačili divit. Nikde nikdo, vše pusté a prázdné!

Na recepci seděla taková holčina, mohlo jí být sotva patnáct! „Mamka si musela odběhnout, tak to tady hlídám!“ řekla nám, ale k ničemu se neměla. Ani klíče od pokoje se nám nepodařilo vyloudit. Asi po hodině čekání jsme se dočkali paní majitelky.

Byla viditelně otrávená. „Neberte si to osobně, ale prodávám to tady. O peníze ani tak nejde, ale práce mě nebaví a jednat s lidmi už vůbec ne.

Moje máma by se na mě zlobila, ale já si kvůli jejím snům přece nezničím život!“ vysvětlila nám cestou do našeho pokoje. Z jejího přiznání jsme byli rozpačití. Co na to všechno říct? Ráno nás čekala další studená sprcha. A to doslova. Netekla teplá voda!

Šlo to tam od desíti k pěti

Ani snídaně nebyla zrovna taková, po jaké bychom toužili. Děs a bída! Odpoledne mě napadlo, že bychom mohli jet domů. Proč zbytečně trpět? Ale můj Lojza byl jiného názoru: „Je mi těch dvou líto.

Nemohli bychom jim nějak pomoct?“ Měl pravdu, holčina z té recepce byla sympatická a ta její maminka taky. Tedy, nebýt její neochoty vést penzion… Naše nabídka pomoci byla od obou přijata s nadšením.

Blížil se totiž celý autobus nějakých hostů a nebyl nikdo, kdo by se o ně postaral. „Chtěly jsme je s dcerou ubytovat u konkurence a zamknout. Ale to taky nešlo, když jste tak nečekaně přijeli vy…“ vysvětlila paní majitelka a výmluvně pokrčila rameny.

A tak jsem začala s přípravou jídla pro dvacet lidí. Manžel pořádně zatopil a rozdal těm dvěma nešťastnicím úkoly. Uklidit pokoje, prostřít stoly, natrhat květiny do váz a asi tak sto dalších nezbytných věcí, aby se hosté cítili jako doma! Vše najednou klapalo, jak mělo.

Zůstali jsme na neurčito

Ani jsem si neuvědomila, že se blíží konec naší „rekreace“. Nadřeli jsme se, ale bylo to zábavné!

Já televizi neviděla už hodně dní a manžel si na ty svoje známky ani nevzpomněl, přestože pár malých alb měl s sebou… „Tak vy nás už opustíte?“ zeptala se s nelíčeným smutkem naše mladá přítelkyně, slečna Adéla. A potom mi nečekaně dala pusu na tvář!

Dojalo mě to. A v tu chvíli mě také něco napadlo! „Mami, ty ses snad úplně zbláznila“křičel na mě do telefonu syn, když jsem ho seznámila s naším novým plánem. Zůstat v penzionu o trochu déle. Třeba o rok, minimálně! „Vždyť se s tátou udřete!

Hned zítra si pro vás jedu!“ pokračoval, ale my se s manželem jen smáli. Ať přijede, hned ho zapřáhneme, práce je tu dost pro všechny! A tak jsme na dovolené už zůstali. Dva roky pomáháme s provozem a nelitujeme. Děti za námi jezdí na víkendy i dovolenou.

Měly vlastně pravdu. Být jen doma a koukat na televizi nestačí!

Dagmar M. (64), Karlovy Vary

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
enigmaplus.cz
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
Důkazem toho, že i v Čechách se rodí novodobí čarodějové, je František Bardon (1909–1958), přezdívaný mistr Frabato či Arion. [gallery ids="158583,158585,158584"] Jeho sláva dosáhla i daleko za
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
nejsemsama.cz
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
Turecko není zdaleka jen azurové moře a hřejivé sluneční paprsky až do podzimu. Vyjeďte si na lodní výlet po řece, nebo se vydejte za historickými památkami, kterých tu není málo. Istanbul Hlavní město Turecka je Mekka byzantských kostelů, barevných bazarů, trhů s kořením a osmanských mešit. Tohle v plážovém letovisku prostě nezažijete! Silnou duchovní energií na vás dýchne Modrá mešita i Chrám Hagia Sofia, jehož
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
epochaplus.cz
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
Ačkoli dnes máme k dispozici ty nejmodernější vědecké metody, stále nevíme, kdo a proč nechal postavit Stonehenge v Anglii. Prozradí nám někdy své tajemství? Tento komplex menhirů a kamenných kruhů, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, je tak stále obestřen záhadami, na které historikové, archeologové i astronomové celá staletí marně hledají odpověď. Stonehenge je majestátním
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
iluxus.cz
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
Společnost Victorinox dnes uvedla na světové trhy hodinky Air Pro GMT Automatic, které jsou připraveny ke vzlétnutí do nebes a zároveň jsou příkladem závazku značky ke kvalitnímu řemeslnému zpracování
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
historyplus.cz
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
Malý Alexandr sklopí zrak a zakouká se na svoje staré ošoupané boty. Srdce se mu rozbuší a jeho bledá pleť zrudne hanbou. Nechce už dál poslouchat ty jízlivé řeči o své matce. Přidá proto do kroku, aby byl doma… Píše se rok 1789 a Amerika se stále vzpamatovává z války za nezávislost. I když boje skončily
Miláčka má Rusevová v cizině?
nasehvezdy.cz
Miláčka má Rusevová v cizině?
Herečka Anežka Rusevová (38) ze seriálu ZOO Nové začátky je v poslední době jako vyměněná. Zdá se, že opět hubne, aby měla ještě štíhlejší postavu. prozradila, že ze skříně vyházela neforemné obl
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
21stoleti.cz
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziolog
Dýňová polévka s karotkou
tisicereceptu.cz
Dýňová polévka s karotkou
Dýňová polévka je výtečná, sytá, lehce stravitelná a hotová rychle a prakticky bez námahy. Suroviny na 4 porce 1 dýně Hokaido 2 karotky 50 g másla 1 cibule 1 l zeleninového vývaru sůl, pep
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
epochalnisvet.cz
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
Dvojice mrakodrapů, které vyrůstají v Novém Dílí, nabídnou nevšední exkluzivitu a přepych. Není tedy divu, že je o tyto luxusní rezidence v hodnotě od jednoho do patnácti milionů dolarů velký zájem. Věže nabídnou svým obyvatelům také veškerý servis a zázemí, pro ty nejmovitější rezidenty jsou tu pak také čtyři rozlehlé penthousy. Dvě nové věže
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
skutecnepribehy.cz
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit.