Domů     Nemohla jsem uvěřit, že nejsem jedináček
Nemohla jsem uvěřit, že nejsem jedináček
3 minuty čtení

Jako dítě jsem se cítila sama, záviděla ostatním dětem, že si mají doma s kým hrát a povídat. Ani ve snu mě nenapadlo, že po světě běhá moje dvojče…

Odmalička jsem vyrůstala jen s mamkou, otec umřel po pracovní úrazu, než jsem se narodila. Vyrůstala jsem jako jedináček. A tak, když mi bylo smutno, vynahrazovala jsem si to u své nejlepší kamarádky.

S Martinou jsme byly jako ségry, spolu balily kluky, vyrážely za zábavou. Prázdniny po základce jsme pracovaly brigádně na koupališti. Kluci, léto, zmrzlina a opálené tělo, to byla naše jediná starost. Po prázdninách jsme obě nastupovaly na gympl.

Byly jsme šťastné, že budeme i na střední spolu. Před začátkem školy jsme vyrazily do Prahy, abychom utratily vydělané peníze. Byly jsme právě v Kotvě a prohlížely si šaty, když najednou Martina vyjekla. „Podívej se! To není možné!“ Přímo proti nám stála slečna jako by mi z oka vypadla!

Nesměla mi utéct

Když mě uviděla, byla v šoku taky. Vyměnily jsme si čísla telefonu. Když jsem přijela domů, už jsem měla vzkaz, že volala nějaká Karolína..Hned jsem jí zavolala zpět. A čekalo nás další překvapení.

Nebyly jsme si jenom podobné, byly jsme také narozené ve stejný den, jen já vyrůstala s matkou v Krkonoších a ona s babičkou na Smíchově. Byla jsem z toho tak nadšená, že jsem to řekla matce. Vyslechla mě, ale nikterak to nekomentovala.

Celé dny jsem přemýšlela, jestli může být někdo někomu jen tak sám od sebe tak šíleně podobný. Přišel víkend, seděla jsem u psacího stolu ve svém pokoji, když zazvonil zvonek. Kdo to k nám jde? Špicovala jsem uši a slyšela matky hovor s nějakou paní.

Zvědavost mi nedala a vylezla jsem z pokoje. V předsíni stála starší žena s Karolínou…

Proč to udělaly?

Ani Karolíně naše podobnost nedala spát a na rozdíl ode mě se dozvěděla od babičky pravdu. Konečně jsme se dozvěděly, že jsme dvojčata, která byla rozdělena kvůli nedostatku peněz. Babička s matkou byly v kontaktu.

Vůbec jsme ale nemohly pochopit, proč jsme žily v nevědomosti? Proč jsme se nenavštěvovaly? Jak nám to mohly udělat? Ukázalo se, že babička od matky věděla, že jsem jela do Prahy na nákupy, a všechno zinscenovala tak, abychom se se sestrou potkaly.

Byla totiž už vážně nemocná a bála se, co bude s Karolínou, kdyby umřela. Díky ní jsem získala druhou babičku a Karolína matku, o které si myslela, že nežije. Po střední jsem odešla do Prahy a začaly jsme se sestrou bydlet spolu.

Ve spoustě věcí jsme stejné, ve spoustě věcí rozdílné, spojovalo nás ale to, že jsme musely dohnat všechen ten čas, co jsme byly od sebe. Dnes je tomu už jednadvacet let, obě máme rodiny, krásný vztah nám ale zůstal.

Kristýna (38), Praha

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.