Domů     Už nikdy jsem se nevzpamatovala z tak kruté rány
Už nikdy jsem se nevzpamatovala z tak kruté rány

Opustil mě a já myslela, že to nepřežiju. Byla jsem přesvědčená, že je to muž, se kterým budu žít šťastně až do smrti. Nikdy jsem nezažila takovou bolest a touhu zemřít…

“Janičko, ty jsi moje životní láska,” říkával a před dvaceti lety dokonce kvůli mě odešel od manželky a osmileté dcery. A to už je co říct, protože Pavel byl opravdu velice zodpovědný a svoje povinnosti ctil jako svátost.

Však taky dceru a bývalou ženu všechna léta finančně podporoval a nešlo pouze o alimenty. Jeho Helena s námi jezdila na dovolené, platil jí školy, když byla na vysoké, tak pronájem bytu, oblečení, zájezdy s kamarády… zkrátka ji nijak nešidil.

Když jeho bývalá potřebovala novou kuchyň nebo sedačku, stačilo zvednout telefon a Pavel solil. “Víš, nezachoval jsem se k nim dobře, tak se jim to snažím vynahradit aspoň takhle,” vysvětloval. Měl na to. Vydělával víc než slušně a ani já se nenechala odstrčit.

Svoje každodenní zaměstnání jsem během těch prvních roků vztahu opustila a zařídila si živnostenský list, takže se ze mě stala dáma na volné noze, která sice občas tak trochu pracovala, ale jen pár hodin do týdne a pouze z domova. Nikdy by mě nenapadlo, že právě tohle bude největší chyba mého života.

Zvykla jsem si lepší

Pavel mě miloval a já jeho taky. Starala jsem se hlavně o to, aby mi to slušelo a on se se mnou mohl ve společnosti chlubit. A on se staral o mě. Teď, když o tom přemýšlím, jsem se vlastně stala jeho druhou dcerou. Na něm zcela závislou.

Pavel se po rozvodu přestěhoval do mého bytu a převzal veškeré platby, včetně mého zdravotního i sociálního zabezpečení, benzínu do auta, mobilu i režie mojí chalupy.

Platil za mě i daně a já do nedávna ani nevěděla, kdy je termín odevzdání ani jak vypadají formuláře. Cokoli bylo potřeba zařídit – řemeslníky, úřady, nákupy… všechno obstarával a organizoval Pavel.

Já byla taková navoněná čivava, která ležela doma na prachovém polštáři, papala delikatesky a čekala na páníčka, až ji přijde vyvenčit a pohrát si s ní. Jet tramvají či autobusem?! Nikdy! Mačkat se mezi tím smradlavým davem? Pavel to chápal.

Jeho čivava proto jezdila pouze taxíkem! Tak to trvalo třináct let. Lhala bych, kdybych tvrdila, že byly bez problémů. Ne vždy jsme se s Pavlem shodli.

Nejsem žádná tichá ženuška, která by se nedokázala prosadit a když mi něco vadilo, Pavel se to okamžitě dozvěděl. Třeba jednou vezl z naší společné dovolené svou dceru na tábor a dopředu mi o tom neřekl. Prý se bál, že udělám scénu. A ta tedy byla! Musel moc prosit, abych mu odpustila…

Přehnala jsem to snad?

Po čase jsem ale zjistila, co zabírá nejvíc. Odpírání sexu. Příště už jsem se neunavovala vymýšlením sankcí a používala tuhle ženskou zbraň na všechno. A to s takovou vervou, že jsme spolu přestali úplně intimně žít. A to byla chyba číslo dvě!

Po dvou letech téhle abstinence se Pavel odmiloval. Začalo to pomalu – nadávkami. “Ty jsi tak líná. Válíš se doma a všude je samá špína a nepořádek,” byla ta nejmírnější kritika na mou osobu.

To ale velice rychle gradovalo a skončilo to větami, které papír neunese. Ani jsem netušila, jak má Pavel v téhle oblasti širokou slovní zásobu. Nezůstávala jsem ale pozadu a všechno mu vracela. Stále jsem si totiž byla naprosto jistá, že mě nikdy neopustí.

Vždyť je tak zodpovědný! Nikdy by mě nenechal na holičkách. Přece ví, že nemám práci, jsem bez peněz a nedokážu se o sebe vůbec postarat. Třeba kdybych začala být přítulnější, tak se to změní, říkala jsem si a jednoho večera to šla zjistit.

“Okamžitě vypadni z mojí postele a už to nikdy nezkoušej,” křičel na mě Pavel a strčil do mě takovou silou, že jsem se skutálela na zem. To byl konec. Bohužel až pozdě mi začalo svítat, že cesta zpátky už nevede. Od toho dne jsme se už v bytě jenom potkávali.

Pavel si sám vařil, pral, žehlil a dbal na to, aby se o mě neotřel ani ramenem. Hádali jsme se. Ty urážky nebraly konce, nakonec už jsme se ani nezdravili. Pak mi oznámil, že se stěhuje. “Půl roku budu ještě všechno platit jako teď, pak končím. Koukej si najít práci, jinak chcípneš hlady,” řekl a bouchl dveřmi.

Zhroutila jsem se.

Vůbec jsem nevěděla jak dál. Několik týdnů jsem na tom byla tak špatně, že jsem uvažovala o sebevraždě. Pila jsem litry vína, cpala do sebe prášky proti depresím i na spaní.

Potila jsem se úzkostmi tak, že jsem si i dvakrát za noc převlékala pyžamo a povlečení. Utápěla jsem se v hodinách nekontrolovatelného pláče a Pavla proklínala až na dno všech pekel světa. Zachránila mě až má sousedka Marcelka – učetní a daňařka.

Dva roky poslouchala z našeho bytu hysterické hádky a řev, dokonce mi párkrát nabízela, že zavolá policii. Po rozchodu mě zase vídávala, jak se plížím v černých brýlích na nákup potravin a zase mizím v útrobách svého bytu.

“Jano, jdu k tobě na kafe, ať tu nejsi pořád jako kůl v plotě. Už se na to nedá koukat,” zaklepala jednou u mě na dveře. Sedli jsme si proti sobě, ona mě vzala za ruku a já se rozbrečela jako mimino. Pak jsem jí všechno řekla.

Kdybych byla při smyslech, nikdy bych svoje problémy nepřiznala, ale vodopád slov nešlo zadržet. Valil se ze mě jako Niagára ze skal. Tak se Marcelka dozvěděla o mých finančních potížích i o tom, že nic neumím a není obor, který by mě uživil.

I když mám původně vysokou školu, odvykla jsem si pravidelné práci a ztratila kontakt se svou specializací, která za tolik let pokročila tak, že bych do školy musela znova. “Mám lepší nápad. Co kdyby ses naučila dělat daně a vést účetnictví a pracovala se mnou?

Mám tolik zakázek, že to sama vůbec nezvládám,” řekla a já jen mávla rukou. “Nic takového, to je pro mě španělská vesnice. Daně, co to je?”

V nouzi poznáš přítele

Marcelka se však nevzdávala. Začaly jsme se navštěvovat pravidelně a ona mi o svojí práci vykládala a ukazovala mi různé počítačové programy, které vlastně dobrou polovinu dělají za ní.

“Chce to jenom všechno dobře zadat a zbytek udělá stroj,” lákala mě a já po pár týdnech začala vážně uvažovat, že bych to zkusila. Stejně nemáš na výběr.

Lepší tohle, než někde v obchoďáku za kasou, říkala jsem si a přihlásila se na tříměsíční rekvalifikační kurs. Musím to přece stihnout do doby, než mi Pavel definitivně zavře kohoutek s penězi! Sama bych tomu nikdy neuvěřila, ale ty počty mě začaly bavit.

Můj mozek si přece jen dokázal vzpomenout na roky studií a zase se po letech zaktivovat. Čemu jsem nerozuměla, s tím jsem hned běžela za Marcelkou a ona se mnou hodiny seděla, vysvětlovala a třídila důležité od balastu.

Taky mi začala zadávat drobné úkoly pro svou firmu, a tak jsem se hned všechno učila v praxi. Při závěrečných zkouškách jsem neměla jediný problém. Najednou jsem cítila úplně nový elán do života. A ještě něco. Uspokojení sama ze sebe!

Poprvé v životě jsem si mohla říct, že nejsem zbytečná a něco sama dokážu. Ani jsem netušila, jak je ten pocit povznášející! S Marcelkou už pracujeme několik let.

Taxíkem nejezdím, nezapíjím francouzské sýry pravým šampaňským a pro oblečení chodím do sezónních výprodejů. Utrácím ale svoje vlastní peníze a nejsem na nikom závislá. Při vzpomínce na svůj život čivavy v růžových šatičkách od Diora bych už neměnila.

Ztratila jsem luxus, ale získala svobodu a hlavně – skvělou kamarádku, na kterou se mohu spolehnout. A to je k nezaplacení.

Jana (45), České Budějovice

Související články
22.7.2024
Iva jsem potkala až po čtyřicítce. Do té doby jsem myslela, že každý chlap musí být jen prevít. On byl však jiný. Byla to náhoda. Ivo tenkrát dojel do hospody ve vsi, kde jsem byla na chalupě. Nečekané setkání Normálně jsem do těchto zařízení nechodila, pozvali mne však sousedé. S Ivem jsme do sebe vrazili na schodech, já zakopla a on mě chytil do náruče. Romantika, že? Byl jiný, i kdy
22.7.2024
Jednou jsem kamarádce řekla, že žiji nudný život. Tak ráda bych to vzala zpět! Bohužel je pozdě. Ta bolest je nepopsatelná. I když si uvědomujete, jaká to je tragédie, nikdy zcela nepochopíte, dokud to nezažijete. Bohužel to vím. Přišla jsem o dítě. Nepomáhá nic. Chcete tu být pro rodinu, ale pak se vás zmocní pláč, stesk, otázky, proč zrovna vy. Napadne vás, že byste šli za svým dítětem. Nechc
18.7.2024
Byl to můj velký kamarád. Kluci ho šikanovali a já ho bránila. Když mi pak zmizel ze života, nevýslovně a dlouho to bolelo. S Románkem se děti nebavily. Pocházel z domečku pod strání, máma umřela, táta si po její smrti se životem ani výchovou syna nedokázal poradit. Všechno se mu vymykalo z rukou, měl problémy v práci, pil, v domácnosti byl jako hrom do police. Domeček postrádal záclony, okenní
18.7.2024
S tou starší paní jsem se seznámila, když venku lilo jako z konve. Pozvala mě i s Kristýnkou, ať se v její chatce schováme před deštěm. S paní Boženkou jsem se seznámila náhodou. Dobrota jí koukala z očí, mám dojem, že jsem tak hodnou a milou paní nikdy předtím nepotkala. To bylo Kristýnce teprve šest nebo sedm let. Už tehdy milovala houbaření, což je pro mě přímo posedlost, a tak jsme spolu ch
12.7.2024
Byla jsem příliš důvěřivá. Věřila jsem jeho slibům, že se rozvede a bude žít jen se mnou. Roky ubíhaly a on byl stále se svojí rodinou. Zůstala jsem sama, bez dětí i manžela. Nebyl mým šéfem a já jeho sekretářkou, jak to v kýčovitých filmech bývá. Můj vztah s ženatým mužem byl snad ještě horší a ještě kýčovitější. Ten, jehož jsem milovala, bydlel ve stejném domě jako já. Naivně jsem jeho planým
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Průsečík barev a designu
rezidenceonline.cz
Průsečík barev a designu
Interiér tak trochu extravagantního domu navrhla velmi kreativní designérka, jež hledala inspiraci v barvitém životním příběhu investorského páru, a vytvořila tak svěží a moderní platformu pro život uprostřed přírody. V městečku Itupeva v srdci brazilského státu São Paulo stojí rezidence, jež je více než jen obyčejným obydlím; je to místo setkávání velké rodiny, zasahující do
Léta, kdy Charlie Sheen užíval drogy, se mu nakonec pořádně vymstila
nasehvezdy.cz
Léta, kdy Charlie Sheen užíval drogy, se mu nakonec pořádně vymstila
Charlie Sheen (58) si slávu užíval plnými doušky. Alkohol tekl proudem a bez drog a sexu nedokázal ani fungovat. Jednoho dne ale všechno zčistajasna skončilo – z úst lékařů si vyslechl, že je HIV pozi
Japonská kapitulace: Císařův projev propašovali z paláce v koši s prádlem
historyplus.cz
Japonská kapitulace: Císařův projev propašovali z paláce v koši s prádlem
Pučisté v čele s majorem Kendžim Hatanakou horečně prohledávají Hirohitův císařský palác v Tokiu. Nemohou nalézt vytoužený úlovek a v nitru jindy zdvořilých Japonců už to pořádně vře. Půlnoc se zatím překulila do nového dne, kdy jejich vládce přizná světu hořkou válečnou porážku.   Na obloze nad japonskou Hirošimou se 6. srpna 1945 objevuje mohutný hřib.
Nebeské menu bude možné ochutnat na nové adrese
iluxus.cz
Nebeské menu bude možné ochutnat na nové adrese
Zážitkově gastronomická atrakce Večeře v oblacích patří k podzimní Praze stejně jako Karlův most či Pražský hrad. Nejen tyto dominanty české metropole si můžete při obědě či večeři prohlédnout z nevše
Jemně pikantní thajská polévka s kokosovým mlékem
tisicereceptu.cz
Jemně pikantní thajská polévka s kokosovým mlékem
Je pikantní, velmi jemná a odráží se v ní hned několik výrazných chutí. Suroviny 1 –2 kachní prsíčka 1  l zeleninového vývaru 1 balení rýžových nudlí 1 cm zázvoru 2 plechovky kokosového mlék
Poušť Atacama, nejsušší místo na planetě, rozkvetla uprostřed zimy
21stoleti.cz
Poušť Atacama, nejsušší místo na planetě, rozkvetla uprostřed zimy
Atacama se nachází v Jižní Americe, táhne se tisíc kilometrů podél Pacifiku od jižní hranice Peru po centrální část Chile. Prší zde jen velice zřídka, dle měření v jejím středu mezi roky 1570 až 1971
Italská  královna – Sardinie
nejsemsama.cz
Italská královna – Sardinie
Pokud plánujete dovolenou, kdy si dopřejete plážovou zahálku, pak je pro vás Sardinie ideál­ní. Téměř 2000 km dlouhé pobřeží, fantasticky čisté moře a také zajímavé zbarvení písku od bílé až po zlatou či růžovou. Budete se tu cítit jako v ráji Na čtyři desítky sardinských pláží se pyšní oceněním Modrá vlajka. Nejkrásnější pláž Sardinie je
Hřbitovní záhada: Vesnici děsí živí mrtví!
enigmaplus.cz
Hřbitovní záhada: Vesnici děsí živí mrtví!
Na vesnickém hřbitově v San Bernardu v Kolumbii se už několik desítek let pohřbení nebožtíci sami od sebe mumifikují. Vědci si přitom marně lámou hlavu, co se to děje. Činí tak jeden nebožtík po druhé
Tajemná Macocha: Proč přitahuje sebevrahy?
epochanacestach.cz
Tajemná Macocha: Proč přitahuje sebevrahy?
Rozdíl teploty je značný. Zatímco venku zuří horké léto, při vstupu do jeskynního systému se výrazně ochlazuje. Ve vzduchu je vlhkost, dno jeskyně tvoří vodní hladina. Pohled ze stometrové hloubky propasti Macocha je neskutečný a nádherný. A mrazivý, když si uvědomíme, že tělo sebevraha dopadne na dno během pouhých čtyř vteřin. Píše se rok 1723.
Geny, hormony, nebo sex: Proč plešatíme?
epochalnisvet.cz
Geny, hormony, nebo sex: Proč plešatíme?
Každý den člověku vypadne asi 100 vlasů. Mezi 100 000 zbývajícími je to celkem zanedbatelná ztráta. Řídnoucí ohon nebo první spálenina pokožky hlavy sluncem ale může signalizovat, že něco je v nepořádku. Zcela bez povšimnutí může dotyčný přijít až o 50 procent své kštice, než si uvědomí nesporný fakt: Začíná plešatět.   Muži se jí
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
skutecnepribehy.cz
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
Zatvrdila jsem se a řekla si, že si už do života žádného chlapa nepustím. Potom jsem našla přede dveřmi kytici lučního kvítí. Všechno začalo tak, že jsem napochodovala ve Štěchovicích na parník. Doprovázel mě můj tehdejší kluk, a musela bych se hluboce zamyslet, abych si vzpomněla, jak se jmenoval. Měla jsem jich fůry. Byly to však samé
Domácnosti i firmy pod náporem hackerů! Braňte se!
epochaplus.cz
Domácnosti i firmy pod náporem hackerů! Braňte se!
Počítače dnes používáme k mnoha transakcím od objednávání k jídla přes nákupy v obchodech až po ovládání bankovního účtu. Přitom jejich zabezpečení řada z nás věnuje menší pozornost než výběru zámku ke vchodovým dveřím a pojištění bytu. Zloději jsou však vždy napřed a již před dlouhou dobou se přesunuli i na internet. Vybílit kreditní kartu, kterou používáte k nákupům na