Domů     Hrála jsem sousedce na nervy
Hrála jsem sousedce na nervy
3 minuty čtení

Věděla jsem, že po ní manžel pokukuje, i když byla vdaná a měla tři malé děti. Naschvály mi dělaly dobře.

Jmenovala se Táňa a od první chvíle jsem ji nesnášela. Od rána do večera byla doma se svými dětmi, které měla jako schody rok po sobě. Její manžel byl hrozný žárlivec. Byla to krasavice, jaká se jen tak nevidí.

Když kráčela po ulici, každý chlap se za ní otočil a mužští v hospodě slintali nalepení za sklem. Holka to neměla lehké, tři děti v tom nejhorším věku a do toho kolem kroužili mlsní kocouři od pošťáka až po starého vrátného z fabriky za rohem.

Já měla dítě jen jedno, Lukáš chodil do čtvrté třídy a já učila v místní škole. Myslím, že jsem nepatřila mezi oblíbené kantory a navíc nebyla atraktivní. Ty pohledy mého starýho na Táňu, když věšela na pavlači prádlo, jsem nemohla vydržet.

Na oběd jsem chodila domů a stejně tak náš Lukáš, ve školní jídelně to nestálo za moc. V klidu jsme vždy poobědvali, já běžela na odpolední výuku a Lukáš se zatím doma učil. Jednou ty sousedovic děti za stěnou ječely více než jindy a Táňa z nich byla zoufalá.

Křik doléhal až k nám. A v tu chvíli mě to napadlo. Až ty její haranti po obědě usnou a ona si bude chtít odpočinout, náš Lukáš začne cvičit na housle. „A Lukáši,“ kladla jsem mu na srdce, „hraj hodně nad kobylkou!“ Tam to skřípá totiž nejvíce. Aspoň nebude manžel nadávat, až přijde z práce, že to musí poslouchat.

Odstěhovala se

Plody mého ovoce na sebe nedaly dlouho čekat. Táňa si stěžovala, že se z toho skřípotu zblázní, zda by nemohl Lukáš cvičit, když jsou její děti vzhůru. Ale já měla pádné argumenty a synkův narýsovaný rozpis, co všechno v jiné časy má. Nene!

Jindy to prostě nejde! Táňa to začala řešit tím, že se po obědě sbalila a někam s dětmi vyrazila. Říkala jsem si, kam asi tak chodí? Jak se brzy ukázalo, nebyly to housle, co ji vyhnalo z našeho domu, ale žárlivý manžel. Táňa si totiž našla jiného.

A s ním se odstěhovala. Měla jsem být nadšená, ale nebyla! Tím šťastným, koho si vybrala, byl totiž můj muž. A mohla jsem si za to sama. To já ji vehnala do jeho náruče, když se snažila zoufalá prosit o slitování jeho. A on využil své šance.

Opustil mě tak, jako Táňa svého Tondu. A já? Říkám si, že bychom se s Tondou k sobě hodili, ale on o mě ani okem nezavadí. V hlavě má stále tu svou Táňu a taky chlast, protože od jejího odchodu začal hrozně pít. Ani vrzání Lukáše na housle mu nevadí.

Jiřina (43), Ostrava

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud