Domů     Hrála jsem sousedce na nervy
Hrála jsem sousedce na nervy
3 minuty čtení

Věděla jsem, že po ní manžel pokukuje, i když byla vdaná a měla tři malé děti. Naschvály mi dělaly dobře.

Jmenovala se Táňa a od první chvíle jsem ji nesnášela. Od rána do večera byla doma se svými dětmi, které měla jako schody rok po sobě. Její manžel byl hrozný žárlivec. Byla to krasavice, jaká se jen tak nevidí.

Když kráčela po ulici, každý chlap se za ní otočil a mužští v hospodě slintali nalepení za sklem. Holka to neměla lehké, tři děti v tom nejhorším věku a do toho kolem kroužili mlsní kocouři od pošťáka až po starého vrátného z fabriky za rohem.

Já měla dítě jen jedno, Lukáš chodil do čtvrté třídy a já učila v místní škole. Myslím, že jsem nepatřila mezi oblíbené kantory a navíc nebyla atraktivní. Ty pohledy mého starýho na Táňu, když věšela na pavlači prádlo, jsem nemohla vydržet.

Na oběd jsem chodila domů a stejně tak náš Lukáš, ve školní jídelně to nestálo za moc. V klidu jsme vždy poobědvali, já běžela na odpolední výuku a Lukáš se zatím doma učil. Jednou ty sousedovic děti za stěnou ječely více než jindy a Táňa z nich byla zoufalá.

Křik doléhal až k nám. A v tu chvíli mě to napadlo. Až ty její haranti po obědě usnou a ona si bude chtít odpočinout, náš Lukáš začne cvičit na housle. „A Lukáši,“ kladla jsem mu na srdce, „hraj hodně nad kobylkou!“ Tam to skřípá totiž nejvíce. Aspoň nebude manžel nadávat, až přijde z práce, že to musí poslouchat.

Odstěhovala se

Plody mého ovoce na sebe nedaly dlouho čekat. Táňa si stěžovala, že se z toho skřípotu zblázní, zda by nemohl Lukáš cvičit, když jsou její děti vzhůru. Ale já měla pádné argumenty a synkův narýsovaný rozpis, co všechno v jiné časy má. Nene!

Jindy to prostě nejde! Táňa to začala řešit tím, že se po obědě sbalila a někam s dětmi vyrazila. Říkala jsem si, kam asi tak chodí? Jak se brzy ukázalo, nebyly to housle, co ji vyhnalo z našeho domu, ale žárlivý manžel. Táňa si totiž našla jiného.

A s ním se odstěhovala. Měla jsem být nadšená, ale nebyla! Tím šťastným, koho si vybrala, byl totiž můj muž. A mohla jsem si za to sama. To já ji vehnala do jeho náruče, když se snažila zoufalá prosit o slitování jeho. A on využil své šance.

Opustil mě tak, jako Táňa svého Tondu. A já? Říkám si, že bychom se s Tondou k sobě hodili, ale on o mě ani okem nezavadí. V hlavě má stále tu svou Táňu a taky chlast, protože od jejího odchodu začal hrozně pít. Ani vrzání Lukáše na housle mu nevadí.

Jiřina (43), Ostrava

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.