Domů     Odmítla jsem donášet na své kolegy a v práci jsem měla peklo!
Odmítla jsem donášet na své kolegy a v práci jsem měla peklo!
4 minuty čtení

Někdy je lépe zachovat si důstojnost a přijít o výhody, než jít na ruku gaunerovi.

Hned, jak jsem našeho nového vedoucího skladu poprvé spatřila, bylo mi jasné, že si s ním nebudu rozumět. Někteří lidé jsou zkrátka nesympatičtí na první pohled.

Společně s kolegyní Jiřinou jsme se shodly, že se nám po bývalém vedoucím, který odešel do důchodu, bude opravdu stýskat. Měl také své mouchy, ale dalo se s ním lidsky vyjít.

První projev pana Hnátka, jak se nový vedoucí jmenoval, vypadal, jako bychom nastoupili někam do pracovního tábora nebo na vojnu. Vyjmenoval všechno, co mu vadí a co nestrpí. Skoro v každé větě zaznělo nějaké to „já“.

Bylo nám jasné, že jakmile dojde k nějakému problému a my budeme potřebovat pomoc nebo radu, od pana Hnátka se ničeho takového nedočkáme.

Zeptala jsem se ho přímo

Vedoucí to vzal, jak se říká, hned pěkně od podlahy. V následujících dnech si nás jednotlivě povolával k sobě do kanceláře. Protože se jednalo o velký sklad a pracovalo nás tam hodně, čekala jsem skoro týden, než na mě došla řada.

Snažila jsem se tvářit slušně a zdvořile, ale vlastně jsem ani nemusela. Hnátek se na mě skoro vůbec nepodíval. Víceméně zopakoval to, co už říkal předtím, při tom obecném projevu.

A potom zdůraznil, že chce být informován o veškerém dění ve skladu, a to nejen pracovním. Nestrpí prý, když se někdo snaží někoho krýt nebo něco utajovat. To už jsem se neudržela.

V duchu jsem si říkala, co to na mě, třiapadesátiletou ženskou, tenhle sotva pětatřicetiletý namyšlenec zkouší. Zeptala jsem se, jestli má na mysli, abych na své kolegy a kolegyně donášela.

Nasadil potměšilý úsměv a odpověděl, že takhle ošklivě by to neoznačil, ale že jsem to víceméně pochopila správně. Dodal ještě výhrůžně, že je mi snad jasné, jaká je dnes nouze o práci.

A na závěr řekl, že si mě zase za nějakou dobu zavolá, abych mu poreferovala o všem, co vím a co by mohlo být důležité.

Bylo to skoro jako ve vězení

V dnešní době, tedy skoro po deseti letech, by si už takové jednání Hnátek nedovolil. Nyní, jak vím, firmy spíš zaměstnance hledají, než aby tomu bylo naopak. Jsem už v důchodu, takže se tím nezabývám. Tenkrát mi ale do důchodu ještě nějaké ty roky chyběly.

A protože jsem nebyla sama ve starším věku, kdo ve skladu pracoval, pochopila jsem, že se nový vedoucí zaměřil právě na nás, kteří bychom už těžko hledali novou práci. Radila jsem se o tom i s Jiřinou. Prozradila mi, že od Hnátka slyšela přesně to samé, co já.

Smutně jsme se ujistily, že si budeme nyní muset dávat pozor na to, co řekneme a uděláme. A práce ve skladu brzy skutečně začala připomínat vězení. Majiteli firmy byli Němci a chod skladu plně ponechávali na svých českých podřízených.

Vedoucí měl tedy dost volné ruce. Nebylo možné si na něho někde stěžovat. Při své druhé návštěvě v jeho kanceláři jsme se dostali do konfliktu. Bylo jasné, že nás nechává všechny sledovat a že mezi námi jsou donašeči. Dala jsem jasně najevo, že se mi to nelíbí a že já na nikoho nic říkat nebudu.

Udělal neskutečný podraz!

Pocítila jsem to brzy finančně. Hnátek rozdával pokuty za naprosté hlouposti a malichernosti. Na mě si obzvlášť zasedl. Doufal, že mě tak donutí dělat to, co chce. Já jsem se ale odmítla podřídit. Tlak se stupňoval.

Nejhorší bylo, když Hnátek vyhodil Jiřinu, moji nejlepší kamarádku na pracovišti a řekl jí, že jsem na ni donášela. Tehdy jsem se rozhodla odejít také. Ještě předtím jsem ale vedoucímu do očí řekla, co si o něm myslím.

Našla jsem si pak naštěstí jinou práci, i když hůře placenou. A s Jiřinou jsme si to vysvětlily. Jistým zadostiučiněním pro mě pak bylo, když Hnátka po roce vyhodili kvůli nějakému maléru. Já jsem se ale už do skladu nevrátila.

Petra M. (63), Ostrava

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika