Domů     Příbuzní mě opustili kvůli dědictví
Příbuzní mě opustili kvůli dědictví
4 minuty čtení

Být sama je hrozná věc, zvlášť, když vás opustí nejbližší rodina. Nevím, kdo udělal ten první krok. Bohužel jsme se nakonec všichni rozešli ve zlém.

Šourám se pomalu k domovu jako by mi bylo snad sto let. Padá na mě všechna ta tíha neuvěřitelné samoty a strachu z těch několika volných dnů, kdy se nebude nic dít. Nesu si v nákupní tašce sice dvě porce kapra a brambory na salát.

Ale ani nevím, zda budu mít chuť se s tím dělat. Pro mě Vánoce skončily už před půl rokem.

Definitivní rozchod

Jsem už dlouho vdova. Manžel mi umřel dost mladý a děti jsem mít bohužel nemohla. Nikdy jsem si ale nezoufala, měla jsem totiž prima příbuzné. Moje sestřenice a její rodina byla mou rodinou. Tedy až donedávna. Do té doby jsem si užívala jejich lásky a přízně.

Jsem totiž jedináček a opravdu kromě nich nemám dnes už vůbec nikoho. Takže bylo moc prima, když mě sestřenice Jaruna zvala na obědy. Jezdila jsem s nimi na dovolenou a o víkendech na chatu. A zapojovala se do jejich rodinného života.

Pomáhala jsem jí

Jsem v důchodu a Jaruna má celkem pět vnoučat. Dost často je mívala na starosti všechny najednou, protože jejich matky chodily do práce. A to rozhodně nebyla žádná legrace. Potřeboval s nimi nějak pomoci.

Nedělalo mi žádný problém si péči o ně se sestřenicí rozdělit. Já došla pro ty větší do školy. Jaruna vyzvedla školkové děti a pak jsme si s nimi doma hrály. A také učily. Moc mě to bavilo. Měla jsem krásnou velkou rodinu a byla jsem šťastná.

Cítila jsem se milovaná a užitečná a bylo mi dobře na světě. Pak se ale stalo něco hrozného.

Nikdo to vůbec nečekal

Asi před dvěma roky začala Jaruna chřadnout před očima. Byla pořád unavená, bolelo ji celé tělo. Dlouho se vymlouvala než konečně jsem ji přiměla, aby zašla k doktorovi. Ten ji po základním vyšetření poslal k mnoha dalším odborníkům.

Konečný verdikt byl děsivý. Jaruna měla rakovinu slinivky. Doktoři se netajili tím, že prognóza je velice nejistá. Měli jsme počítat s nejhorším.

Jaruna bojovala do konce

Sestřenice se po prvním šoku postavila k celé situaci velice statečně. Snažila se dál plnit své babičkovské povinnosti, žít naplno s rodinou. Já jsem jí v tom ve všem pomáhala. Byly jsme taková sehraná dvojka.

Jaruna začala také vyřizovat všechny své věci, likvidovat zbytečnosti, třídit vzpomínky. Aby prý mladí pak neměli s jejími krámy zbytečně moc práce. Sil jí ale neustále ubývalo. Pak už jen polehávala a z postele mě dirigovala, co mám dělat. Byly jsme si tehdy neskutečně blízko.

Konec byl velmi rychlý

Posledních čtrnáct dní strávila Jaruna v nemocnici. Doma jsme se o ni už starat nemohli. Proseděla jsem u ní celé hodiny. Vzpomínaly jsme na naše společné časy. Bylo mi hrozně těžko a tušila jsem, že bez Jaruny už bude můj život docela jiný.

Sestřenice se statečně držela do poslední chvíle. Ještě se s ní stačili rozloučit děti s rodinami. A pak už nás opustila. S jejím nejstarším synem jsme vyřídili vše kolem pohřbu. Po čase jsme dostali všichni předvolání k notáři.

Dost jsem se divila, že mám jít i já. Ale nikdo nic nenamítal.

Peníze nás rozdělily

Sestřenice sepsala závěť. V ní na mě dost značným dílem dědictví také pamatovala. Věděla jsem, že není žádný chuďas. Ale částka, kterou přiřkla mně, všechny dědice ohromila. To byla rozbuška, která, když jsem se dědictví nezřekla, bouchla.

Už nemám rodinu, protože se se mnou nikdo nechce vidět. Ani děti mě nesmí navštívit. Vím, že to Jaruna myslela dobře. Také proto jsem peníze od ní přijala. Bylo to její přání. Ale za peníze si rodinu už nikdy nekoupím.

Magdalena V. (68), Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika