Domů     Trvalo dlouho, než jsem poznala, že mu jde jen o můj majetek
Trvalo dlouho, než jsem poznala, že mu jde jen o můj majetek
5 minut čtení

Nemohla jsem uvěřit svému štěstí, když jsem potkala svého přítele. Takový milý a pohledný člověk se už dneska jen tak nenajde.

Byla jsem už pár let bez manžela, který mi nečekaně umřel. Zůstala jsem sama a nikoho si nehledala. Ne, že by mi samota tak vyhovovala. Spíš jsem nedoufala, že ve svém věku bych si mohla ještě někoho najít.

Moc krásy jsem nepobrala ani zamlada, natož teď, když mi důchod klepe na dveře. A nic zajímavého na mě také nebylo. Vlastně něco přece jen. Nebyla jsem chudá.

O peníze jsem se nezajímala

Po manželovi jsem zdědila velkou vilu a velké úspory. Dům měl po rodičích a peníze získal manžel za patenty, které ve svém podniku podával. Vždycky vymyslel nějaký zlepšovák a ejhle, na konto mu přistálo klidně dvě stě tisíc.

Vůbec jsem tomu nerozuměla a jeho peníze neřešila. Na nic jsem je nepotřebovala. Na dovolenou jsme kvůli jeho pracovnímu vytížení, a později nemoci, vůbec nejezdili, a děti jsme uživili ze svých dvou platů. No, po jeho smrti jsem se stala bohatou vdovou.

Nebyla jsem na to nijak pyšná a také jsem to nikde neroztrubovala. Přesto se o mě říkalo, že nosím nos nahoru, což nebyla vůbec pravda.

Zasáhl osud

„Zlatuše, ty ani netušíš, co všechno o tobě lidi napovídají. Prý si lítáš každou zimu na Seychely do toho nejluxusnějšího hotelu!“ řekla mi kamarádka se smíchem, protože mě znala a moc dobře věděla, že jsem v letadle nikdy za celý svůj život neseděla!

Natož abych letěla někam k moři. Vždyť jsem neuměla ani plavat… Ale v jednom měla kamarádka přece jen pravdu, když mi domlouvala, abych si někoho našla. Začala jsem o této možnosti uvažovat.

Ale když jsem se konečně odhodlala vyvinout nějakou iniciativu, rozhodl za mě sám osud. Do cesty mi přihrál muže mých snů. Tedy, já o něm ani nesnila, vůbec bych si netroufla. Matouš byl vysoký a šlachovitý. Nikde neměl ani přebytečný gram tuku.

Stále se usmíval a choval se skromně, i když měl dvě vysoké školy. A já se mu líbila prý hned na první pohled.

Byl pořád smutný

Možná na mě oceňoval moje obliny, možná také veselou povahu. Zřídka kdy jsem se totiž mračila. Také proč, když jsem k tomu neměla žádný důvod? S mým novým přítelem jsme si rozuměli snad úplně ve všem a tak nebylo co řešit.

Nastěhoval se ke mně hned po měsíční známosti. „Mami, nespěcháte na to vy dva trochu?“ ptala se mě starostlivě dcera, jako by byla ona moje máma a já nějaký puberťák. Pokrčila jsem jen rameny. Co ona může o životě vědět.

Neuplynul ani měsíc, když Matouš začal být skleslý a nemluvný. Tušila jsem, že ho něco trápí, ale on mě nechtěl zatěžovat svými problémy. „Tak se mi svěř, vždyť na všechno trápení nemusíš být sám!“ prosila jsem ho a on si oddechl. Měl již dávno dospělé děti, ale moc radosti mu nedělaly.

Chtěla jsem pomoct

Platil za ně dluhy a pohledávky a občas žehlil i nějaký ten průšvih. Naposled pokutu za překročenou rychlost. „Je to pořád něco, jsem už z toho unavený! A také mi na všechny ty platby ani důchod nestačí…“ vzdychl si, ale já mu hned nabídla řešení.

Vybrala jsem pár tisíc a dala mu je. Měla jsem peněz víc než dost. Od té doby potřeboval přítel peníze stále častěji. Jednou musel doplatit nějaké daně z minulosti, jindy zas půjčit kamarádovi. O penězích pro jeho děti ani nemluvě.

Občas mi to bylo divné, ale pohoda a klid mi byl přednější. Tak jsem svoje stále častější výběry v bance nijak neřešila. Až druhá dcera mi tak trochu otevřela oči: „Ty mami, co o tom svém Matoušovi vlastně víš? Viděla jsi někdy ty jeho děti?

Nebo nějaké kamarády? Nebo třeba bývalé kolegy z práce?“ ptala se mě a já jen vrtěla hlavou. Ne, ne a zase ne. Moc se mi její všetečné otázky nelíbily, ale musela jsem nechtíc uznat, že má ta moje holka pravdu.

Dcera mu nevěřila

Ještě týž den v noci jsem jí zavolala, zda by nemohla o mém záhadném příteli něco zjistit. K mému úžasu to už udělala, aniž bych ji o to prosila. „Moc toho nevím, ale co jsem zatím zjistila, se ti nebude vůbec líbit.

Vypátrala jsem ho na sociálních sítí podle jeho posledního bydliště. Žádnou vysokou školu nemá. Byl už asi třikrát ženatý. A víš co? Ani děti nemá, alespoň jsem žádné nenašla!“

Na to jsem neměla co říct. Úplně jsem oněměla! To snad nemůže být pravda. Že bych ve svém věku nalítla nějakému podvodníkovi? Skutečnost byla ještě horší. Posledních pět let strávil můj Matouš ve vězení! Za pojistné podvody.

Volnost nade vše

Přiznal se ke všemu a prosil, abych mu odpustila. To jsem ale nemohla. Tolikrát mi lhal do očí, že bych mu už nemohla uvěřit snad ani pozdrav. Sbalila jsem mu kufr a dokonce dala i nějaké peníze do nového začátku. Bylo mi ho skoro líto, podvodníka.

Hned po jeho odchodu jsem zavolala kamarádce: „Zvu tě na ty Seychely. Je čas si něco užít a také vyzkoušet, jako to je letět letadlem! Ještě před odletem jsem peníze ze svého konta rozdala. A také zadala inzerát na prodej vily. Měla jsem toho majetku dost. Žádné štěstí mi nepřinesl!

Zlata D. (60), Vsetín

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud