Domů     Stromeček jsme už nedozdobili
Stromeček jsme už nedozdobili
4 minuty čtení

Když mi děti ke kulatinám pořídili počítač, myslela jsem, že se zbláznili. Ale jen díky těm novým technologiím se stal snad zázrak a já našla Václava.

Václav mi právě oznámil, že se mu podařilo sehnat krásný stromek. Smál se do telefonu celý nadšený, jak malý kluk. Určitě mu přitom také tak září oči. Úplně ho vidím před sebou. Ten jeho klučičí pohled v očích samé rarášky. Tak si ho pamatuju z dětství, když jsme ještě bydleli v jedné rodině.

Starší bráška

Když jsem se narodila, bylo Václavovi dva roky. Byl to můj nevlastní bratr. Můj otec byl rozvedený a Václava dostal do péče. Jeho matka se totiž o něj odmítla starat. To všechno jsem se dozvěděla až mnohem později.

Ale od chvíle, co jsem začala vnímat svět kolem sebe, byl v něm Václav. Můj ochránce a kamarád. Od samého začátku jsem si ho zamilovala, respektovala ho a byla na něj pyšná.

To tehdy, když jsem se před kamarádkami ve školce a později ve škole naparovala, že mám staršího bráchu.

Naše dětství skončilo

Bohužel naše krásné dětství nemělo příliš dlouhého trvání. Doma, co mi paměť sahá, byly mezi rodiči neustálé hádky. Moc jsme to s Václavem nechápali, ale bylo nám z toho úzko.

Většinou jsem si k Vaškovi zalezla do postele a tam jsme napjatě čekali, kdy se ta bouře přežene. Někdy to trvalo celé hodiny. A jednoho dne jsem přišla domů ze školy a táta tam nebyl. Odešel i s Václavem a já zůstala s mámou sama.

Naši se rozvedli a já tátu i Vaška vídala jen v soudem určený čas. A i to mělo brzy skončit.

Odjez bez návratu

Vašek se dostal na průmyslovku a mě čekala devátá třída. Táta nám chtěl udělat hezké prázdniny u moře v Jugoslávii. Na chvíli se trochu pootevřely hranice a cesta k Jadranu byla o něco málo složitější. Jenže moje matka řekla ne.

Jakoby něco tušila, prostě mě s otcem a Vaškem na prázdniny nepustila. Byla jsem z toho hrozně smutná, ale vůči máminýmu rozhodnutí také naprosto bezmocná. Rozloučila jsem se s tátou i bratrem a doufala, že mi vše po návratu budou vyprávět. Jenže žádný návrat se už nekonal.

Čekala jsem marně

Čas prázdnin rychle utekl, já nastoupila do školy a táta s Vaškem pořád nikde. Nepřijeli v očekávanou dobu a ani se neozývali. Přepadl mě hrozný smutek. Měla jsem o ně hrozný vztah a nevěřila jsem mámě, která mi říkala, že emigrovali a že to tušila.

Kdybych prý jela s nimi, tak už by mě nikdy v životě neviděla. Kéž bych mohla s nimi odjet, říkala jsem si tehdy. A mámě jsem začala zazlívat, že mě nepustila.

První zpráva po roce

Teprve za rok mi přišel od Vaška první dopis. Psal, že teď žije s v Torontu. Prý se už asi nikdy neuvidíme. Psal, že mu chybím, stejně i jeho kamarádi, ale že je to tam na druhé straně fantastické. Ten dopis mě strašně rozhodil.

V první chvíli jsem se chtěla sebrat a utéct jen tak s ruksakem na zádech do té svobody, tam za Václavem a tátou. Naštěstí jsem včas pochopila, že by to nebyl jednoduché, lépe řečeno, že je to ve skutečnosti vlastně nemožné. Přepadl mě strašlivý smutek.

Trápila jsem se mnoho měsíců. Moji bolest ještě zvyšovala ta skutečnost, že už jsem nikdy od Václava žádný dopis nedostala. Já mu sice psala pravidelně, ale nikdy nepřišla žádná odpověď.

Život šel dál

Chvíli mi to trvalo, než jsme tu bolest překonala. Nakonec jsem ale dostudovala, objevil se Zdeněk, můj manžel a život najednou dostal docela jiný spád. Se Zdeňkem jsme se odstěhovali až na druhý kkonec republiky, kde měl dobrou práci.

Já byla několik let doma s našimi třemi dětmi. A byla jsem celkem spokojená. .

Setkání po letech

Teprve teď v důchodu jsem tedy dostala počítač a měla dost času hledat v sítích. Neuvěřitelné se stalo skutkem a já objevila svého Václava. Brzy po prvním počítačovém kontaktu se rozhodl, že za mnou přijede. Žil nyní ve Francii.

Domluvili jsme se, že si uděláme takové Vánoce, jaké jsme znali z dětství. Byla jsem šťastná, že jsme se našli a že se rozhodl týden tady zůstat. Měla jsem ještě schované staré ozdoby. Jenže Václavovi se najednou udělala nevolno. Posadil se do křesla.

A jediné, co ještě stihl říct bylo: „Přál jsem si jednou umřít doma.“ Jeho přání se splnilo. Ale mi si nestihli říct tolik podstatných věcí.

Blažena D. (67), Dobříš

Související články
3 minuty čtení
Když se mi vybaví Marie, jako první vidím její smích. Rozléhal se po celé ulici, byl nakažlivý jako jarní radost. Už 30 let jen vzpomínám. Znaly jsme se od školky, ale nejvíc jsme si byly blízké na střední. V létě jsme sedávaly na lavičce před jejím domem, v ruce měly ta kulatá lízátka, která byla buď jahodová, nebo citronová. Probíraly jsme celý svět. Kluky, hudbu, sny. Byla vždycky odvážnější
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Země divů i relaxu – Albánie
nejsemsama.cz
Země divů i relaxu – Albánie
Průzračné moře, komfortní ubytování i služby, atmosféra historických uliček, ale i nádherná divoká příroda. A co je moc příjemné – všechno tu pořídíte mnohem levněji než v Česku. Albánie vás nadchne! Albánie už dávno není místem politických nepokojů. Proměnila se v bezpečnou oázu klidu, která nabízí vyžití jak pro vyznavače lenošení na pláži, tak pro milovníky divoké přírody a výšlapů s batohem na zádech.
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřestový krém
tisicereceptu.cz
Chřestový krém
Chřest se do polévek či krémů hodí skvěle. Zkuste tento recept. Suroviny na 4 porce 400 g odřezků z chřestu (stonky, slupky) 8 stonků celého chřestu 80 g másla 2 lžíce mouky 1 l zeleninového
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
epochaplus.cz
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
Slavný filozof Platón věří, že každé dítě má právo na vzdělání. Do tří let má být s rodiči. Pak nastupuje do školy. Do dvaceti let se učí i sportuje. Následuje deset let filozofie. A nakonec, pokud má talent, může pomáhat řídit město. To ovšem platí pro muže. Platón (427–347 př. n. l.) chce, aby každý
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
21stoleti.cz
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 m
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
historyplus.cz
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet. Jeho stavební plány by při rozložení pokryly plochu fotbalového hřiště. S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
enigmaplus.cz
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
Jaká významná výročí ve světě záhad a událostí, které se dodnes nepodařilo objasnit, si připomínáme v září? EnigmaPlus.cz vám je představí! [gallery ids="158070,158071,158072"] 5. září 2013: UFO
Do manželství jsem se hrnout neměla
skutecnepribehy.cz
Do manželství jsem se hrnout neměla
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
iluxus.cz
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
Značka Tiffany & Co. dnes odhaluje novou kampaň, jež oslavuje exkluzivní a luxusní kolekci šperků inspirovanou Bird on the Rock, která bude uvedena na trh 2. září. Současnou podobu ikonického moti
Bršlice není jen plevel
epochalnisvet.cz
Bršlice není jen plevel
Máte-li alespoň malou zahrádku, pak víte, o jaké rostlině je řeč. Ano, je to ten téměř nevymýtitelný plevel s dlouhými oddenky, časem vykvétající do vysokých bílých květenství, s nímž už léta marně bojujete.   Ale co se na bršlici kozí nohu podívat trochu jiným pohledem? Uvidíte, že hned změníte názor. Je totiž nejen jedlá a
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
nasehvezdy.cz
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
V kuloárech se šušká, že herečka známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (31) má novou lásku. Údajně jde o jejího letitého kamaráda, který ji vždycky platonicky miloval. Zřejmě tak nyní využi