Domů     Byla to dojemná středoškolská láska a dopadla velmi zvláštně
Byla to dojemná středoškolská láska a dopadla velmi zvláštně
7 minut čtení

Začínal únor, zima vrcholila, pršelo se sněhem a u nás doma se konaly zásnuby. Trochu mě to znepokojovalo, ti dva byli na manželství ještě příliš mladí.

Toho roku byla zima velmi dlouhá. Ale měly jsme s dcerou cosi, co nás drželo nad vodou: představu její brzké svatby. Plánovala ji na červen, měla si po maturitě brát spolužáka z gymnázia.

Byla to studentská láska, chodili spolu od prvního ročníku a záhy přišli s tím, že jsou si osudem souzeni a že se, jakmile dokončí školu, vezmou. Usmívala jsem se tomu, domnívala jsem se, že je to jen taková dětská láska.

Tehdy jsem už iluze neměla, s Haniným tatínkem jsme prožili krátký bouřlivý vztah, který skončil nikoli svatbou, ale krachem v době, kdy byl Haničce rok. Zůstala jsem na všechno sama, ale nestěžovala jsem si.

Tehdy jsem pracovala v místním zemědělském družstvu jako sekretářka, anebo spíš holka pro všechno. Nebyla to zrovna práce snů, avšak vůbec mi to nevadilo, občas tam bývala legrace.

Samozřejmě jsem si přála, aby se Hanička měla líp, aby vystudovala vysokou školu a stala se z ní dejme tomu paní učitelka. Ta její plánovaná svatba mě, abych řekla pravdu, trochu vyvedla z míry.

Ovšem na druhou stranu, když jsem viděla, jak jsou ti dva zamilovaní, dojímalo mě to.

Zvláštní nápadník

Byla jsem osamělá, protože mě muži zklamali. Zájem o mě celkem byl, poté, co se mi definitivně rozpadlo manželství, se sem tam nějaký ten nápadník našel, ale zpravidla nepříliš perspektivní. Jedním z nich byl i obecní blázen Joachim.

Asi se tak ve skutečnosti nejmenoval, ale nikdo mu neřekl jinak. Joachim trávil celé dny na návsi na jabloni, živá duše mu to nedokázala rozmluvit. Výjimku dělal jen v době, kdy bylo mrazivo.

Noci trávil v opuštěné hájence za vsí, topil si tam, a tak tam pravidelně hořelo. Pokaždé se jednalo jen o menší požár, který vždy hravě uhasil místní dobrovolný hasičský sbor.

Joachim za mnou někdy, když na to měl náladu, chodil jako pejsek a neustále vyzvídal, kdy si ho už konečně vezmu za manžela. Asi se těšil na to, že po svatbě bychom žili na jabloni dva. Takového ctitele byste také nechtěli.

Brala jsem to s humorem a nebála jsem se ho, ostatně nikdy nikomu neublížil. A nebyla jsem jediná, které se dvořil.

Dá se říci, že nabízel sňatek snad všem ženám z vesnice bez výjimky, včetně nejstarší obyvatelky obce, babičky požehnaného věku, které už klepala na dveře devadesátka.

Voda na Hromnice

Jak říkám, toho roku byla zima velmi dlouhá. Vzpomínám si, jak jsem na Hromnice pozorovala střechu naší staré stodoly, ze které crčela voda. Moje babička říkávala: Když na Hromnice voda ze střech teče, zima se dlouho povleče.

Moudrosti našich předků mě vždy fascinovaly, i tohle byla pravda. Pod stodolou bylo už málem jezero, k večeru zamrzlo. Smažila jsem řízky, protože dceřin přítel přišel žádat o ruku. Přinesl květiny, chválil řízky, ale něco se mi na něm nezdálo.

Cosi mu plavalo v očích, cosi, co nebudilo důvěru. Vybavilo se mi, že podobné oči měl truhlář z nedalekého městečka, který mi rok sliboval, že se rozvede, protože si s manželkou nerozumí. Nejenže se do roka nerozvedl, ale naopak, žena mu porodila dcerušku.

Nikdy jsem pak už na něj nepromluvila, byl to falešník a podvodník. Nápadně hezký, stejně jako tenhle mladíček, který se na Hromnice zasnoubil s mojí Haničkou. Bohužel.

Takový hezký pár

Jmenoval se Libor a Hana do něj byla k smrti zamilovaná. Dělali si plány, Libor měl dokonce po zesnulé babičce ve městě byt, a tak to vypadalo, že mladým nechybí už vůbec nic. Taková pěkná dvojice to byla, takový hezký pár.

V duchu jsem si vynadala za své pesimistické myšlenky. Ostatně když bude Hanička chtít studovat, může i jako vdaná. Zima se vlekla, Hanička se pilně učila na maturitu.

Maturitní ples v kulturním domě ve městě se vydařil, dcera v plesových šatech vypadala jako víla a jejímu budoucímu manželovi to také slušelo. Známí mi říkali, jaký je to nádherný pár a jaká to pro mě musí být radost.

Snad i byla, až do toho nešťastného dne, kdy Hana omdlela v mé kanceláři a já telefonovala pro záchranku. Dodnes si pamatuji, že to byl pátek. Všechno se seběhlo tak, že Hana odešla do školy, ale Liborova lavice zůstala prázdná.

Vzkázal, aby ho omluvili, že má asi chřipku, a tak raději zůstal doma. Dceři se na tom něco nezdálo. Chřipku? Ještě večer neřekl o chřipce ani slovo.

A tak se navzdory své pověstné svědomitosti vyplížila o velké přestávce ze školní budovy a šla se podívat, jak je to doopravdy.

Chřipka to nebyla

Našla Libora v posteli nikoli s chřipkou, ale se studentkou ze třetího ročníku. Později mi vyprávěla, že pak málem vběhla pod auto.

Zázrakem jí jel zrovna autobus domů do vsi, nepřítomně do něho nastoupila, dívala se na ubíhající krajinu a vlastně přesně nevědala, jak se jmenuje a kam jede. Když uviděla budovy družstva, vystoupila. Dovlekla se do mé kanceláře, kde se skácela k zemi.

Záchranka přijela překvapivě brzy, do dvou dnů Haničku z nemocnice pustili. Ale ještě týž večer na nemocničním lůžku mi stihla povědět, co se stalo. Ten bezcharakterní lump, který se s ní nedávno obřadně zasnoubil, ji podvedl. To mě zvedlo ze židle.

No to by byl tedy manžel! Nenapadlo mě nic jiného než namířit si to do bytu toho grázla. Zrovna pršelo s deštěm. Deštník se mi bude hodit, říkala jsem si. Zazvonila jsem na inkriminovaný byt a toho, kdo otevřel, jsem přetáhla vlhkým deštníkem.

Ve vzteku jsem zapomněla, že v objektu mohou být i jiní lidé, například Liborův otec. Když jsem zaznamenala jeho vyjevený výraz, zaburácela jsem: “Omlouvat se nebudu! Víte, co Libor provedl?” Zavrtěl hlavou a pozval mě dál.

Byli příliš mladí

Hněvivě jsem to na něj všechno vychrlila, nic jsem nevynechala. “A žádná svatba nebude!” křičela jsem. “To by to Hanička chytla, s takovým sukničkářem. Kde je? Držte mě, nebo ho zabiju!” Libor se zamkl v pokoji, příliš statečný tedy nebyl.

Jeho tatínek mě uklidnil horkým čajem s rumem, ne jedním. Když jsem se dostala z nejhoršího rozčilení, celkem rozumně jsme si povídali. Liborův otec mluvil o tom, že byl na kluka také sám, stejně jako já na Haničku.

Libor to prý neměl jednoduché, maminka mu zemřela, když byl ještě malý. Monolog uzavřel Liborův táta úvahou na téma, že ti dva byli podle jeho názoru na svatbu beztak příliš mladí, ale že si to neuvědomovali. Tiše jsem přiznala, že jsem si celou dobu myslela totéž.

Karlovy oči

Závěrem se mě Liborův táta zeptal, jestli mi může říkat Katko. Vytřeštila jsem oči, připadalo mi, že tohle do našeho rozhovoru vůbec nepatří a nemá to přece žádnou souvislost s tím, co se stalo.

Nejdřív jsem pokrčila rameny, potom jsem pochopila, že to není jen tak. Zejména ve chvíli, kdy mě pozval na večeři do zdejšího nejlepšího podniku, který se jmenoval Zámecká vinárna. A tak náš příběh skončil opravdu bláznivě.

Libor a Hanička se nikdy nevzali, ba naopak, stali se z nich k jejich úžasu nevlastní sourozenci, kteří spolu všechna ta léta velmi dobře vycházejí. Zato jsme se stali legitimními partnery my “staří”, tedy já a Liborův tatínek Karel.

Musím říci, že Karel v očích to podivné cosi, podle kterého se pozná nevěrník, nemá a nikdy neměl.

Kateřina C. (51), Rakovnicko

Předchozí článek
Související články
6 minut čtení
Otěhotněla jsem v jednadvaceti, budoucí tatínek utekl, a tak jsem vychovávala Marušku sama. Přehnaně jsem ji hlídala, aby nedopadla jako já. Zůstala jsem s dcerou sama. Otec mojí dcery práskl do bot, když jsem mu svěřila, že čekám miminko. Domnívala jsem se, že si radostně padneme do náruče, namísto toho sykl, jako by se škrábl o rezavý hřebík. Vyskočil z lavičky, jako by to byla horká plotna,
3 minuty čtení
Babička plakala, máma byla zoufalá a táta si otevřel lahev, když jsem je seznámila s Romanem. Byl to výstředně oblečený hudebník. Měla jsem potíže s rodiči, kteří stále nějak nemohli uvěřit, že mému nápadníkovi buší pod drsnou skořápkou srdce hodného a laskavého člověka. Babička z něj málem dostala šok. Předtím mi pořád říkali: „Holka nešťastná, tak už si rychle najdi nějakou vážnou známost.
4 minuty čtení
Vytvořila jsem si výběrové řízení na muže, abych našla toho pravého. Pak se však objevil o tři roky starší Petr, který mě překvapil a získal si mé srdce. Můj život byl celkem naplněný. Mám dvě krásné děti a dvě vnoučata. První muž zemřel při autohavárii, když jsem byla ještě poměrně mladá. Nic se nedalo dělat, a tak jsem se soustředila na to, abych děti vychovala co nejlépe. Vymyšlené problé
5 minut čtení
Když se ohlížím za svým životem, jsem na sebe hrdá, jak jsem se vyrovnala s drsnou událostí, která mě zastihla v mládí. Na rozdíl od některých svých kamarádek a spolužaček jsem o sobě jako mladá nikdy neměla velké pochybnosti. Věděla jsem, že nevypadám špatně a klukům i mužům se líbím. Byla jsem přátelská, celkem zábavná a zajímala jsem se o hodně věcí a rozhodně jsem si nepřipadala hloupá.
3 minuty čtení
Měla jsem pracovitého manžela, dvě hodné děti, přesto jsem spokojená nebyla. Láska se už dávno vytratila, a rozvodu jsem se bála. Jako každá holka v mém věku jsem i já ve svých sedmnácti chodila do tanečních. Tam jsem potkala Tomáše, který byl starší. Moc jsme si rozuměli. Vyprávěli jsme si příhody ze školy a povídali si o svých snech a životních přáních. Já jsem byla jedináček, pocházela jsem
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a