Domů     Strach ze mě udělal bezcitného člověka
Strach ze mě udělal bezcitného člověka
3 minuty čtení

Člověk nemá nikdy posuzovat druhé, když sám neví, jak by se v danou chvíli zachoval. Stydím se za to, co jsem v panické hrůze udělala.

Bylo kolem sedmé hodiny večerní, s vypětím sil jsem se vracela autem z práce domů. Měla jsem uzávěrku a děti hlídala tchyně. Ten den jsem byla opravdu hodně vyčerpaná a venku poprchávalo. Cesta ubíhala pomalu a já se hrozně těšila, až budu doma.

Chtěla jsem svým dětičkám dát ještě pusu na dobrou noc, když už nic jiného. Jela jsem po úzké okresce, kde je plno zatáček a viditelnost byla ten večer příšerná. Místy byla dokonce mlha. Samozřejmě jsem měla zapnutá dálková světla.

A právě ve chvíli, kdy jsem vjížděla do ostré zatáčky, proti mě vyjelo auto. Nestačila jsem stáhnout světla a ve zpětném zrcátku jsem si všimla, že řidič vyjel ze silnice, možná i naboural, což už jsem neviděla. Srdce mi začalo bít až v krku.

Věděla jsem, že bych se měla vrátit se zpátky a zjistit, co se stalo. Ale byla jsem jako vymačkaný citron. Úplně bez energie, navíc jsem se bála. A když mě v protisměru míjelo další auto, napadlo mě, že pokud se skutečně něco stalo, určitě pomůže jeho řidič…

Nesmí se to opakovat!

Klidná jsem ale nebyla, klepaly se mi ruce a nohy a po deseti minutách jízdy jsem musela zastavit na nějakém malém parkovišti a chvíli počkat, než se trochu uklidním. Co jsem to udělala? Vždycky jsem takové jednání, že řidič ujel z místa činu, tak odsuzovala!

Sledovala jsem dění kolem sebe. Viděla jsem, že k místu mého prohřešku míří další auta, ale žádné sanitky. Snažila jsem se přesvědčit sama sebe, že o nic vážného nejspíš nejde. Že auto asi pouze sjelo z vozovky a snadno ho někdo vytáhne.

Zhluboka jsem se vydýchala a nastartovala. Pomalu jsem směřovala dál k domovu. Svědomí mě ale hryzalo. Když už děti spaly, pročetla jsem všechny zpravodajské servery z našeho regionu, o žádné nehodě tam nebyla nikde zmínka.

Zřejmě se tedy opravdu nic dramatického nestalo. Částečně se mi ulevilo, pocit viny se zmírnil, ale stejně mám na sebe dodnes obrovskou zlost, že jsem byla takový zbabělec. Že jsem se vnitřně rozložila, propadla panice a vzala do zaječích.

Pochopitelně jsem se s tímto zážitkem nikomu nesvěřila. Je to jen mezi mnou a mým svědomím. Už se toho nejspíš nikdy nezbavím. Vždycky, když jedu, si říkám, že takhle se už nikdy nesmím znovu zachovat!

Pavla (43), Liberec

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.