Dcera se změnila poté, co začala chodit do práce a našla si přítele. Jedna hádka vyvrcholila tím, že se odstěhovala a nemluví s námi. Bez ní budou svátky smutné.
S manželem máme tři děti, nejstarší dceři Lindě je jednadvacet, Mirkovi osmnáct a Tomášovi patnáct let. Linda se vyučila a začala hned po škole pracovat v kosmetickém salonu, kde si ji moc chválí. Když začala vydělávat, přispívala nám dva tisíce na domácnost a jídlo a domluvily jsme se, že bude také občas pomáhat s domácností. Své povinnosti mají i mladší děti a Linda je měla i předtím. Tím, že začala platit „nájem“ a našla si přítele, ji narostl hřebínek, na své povinnosti začala kašlat a snažila se je hodit na sourozence. Několikrát jsem jí to vytkla, což vyvrcholilo velkou hádkou, po které práskla dveřmi a odešla za přítelem. Odstěhovala se k němu a od té doby s námi nemluví. Už je to téměř půl roku.
Vysílám děti
Vím z doslechu, že bydlí s přítelem u jeho rodičů, kteří se o ně starají a nic jim nechybí. Moc mě to všechno mrzí a ze všeho nejraději bych ji měla zpátky doma. Ráda bych se s ní alespoň začala zase bavit. Zejména teď, když se blíží Vánoce, to nesu těžce. Manžel je ale proti, dokud Linda sama nepřijde s omluvou. Já se bojím, že když jí rodiče přítele tak podstrojují, tak jí nedojde, že její chování nebylo v pořádku. Chtěla jsem za ní jít tajně, ale trochu se mi protiví dělat něco za manželovými zády. Už jsem si promluvila se syny, a ti nebyly proti, že zkusí za sestrou zajít. Byla jsem celá nesvá, když se tam společně vypravili. Neměla jsem doma stání a šla si sednout poblíž jejího salonu do kavárny. Kluci se ale vrátili s nepořízenou. Linda je prostě zatvrzelá jako její táta. Ne nadarmo se říká, že dcery bývají po tatínkovi. Vždycky jsem byla v rodině ta, která ustoupila a přizpůsobila se.. A kluci jsou v tomhle směru po mně.
Život ji naučí
Jako jediná holka a nejstarší k tomu je prostě rozmazlená, jednou ale určitě přijde den, kdy bude naši pomoc potřebovat a bude ráda, že nás má. Pro mě to ale nejspíš, pokud se nestane nějaký zázrak, budou ty nejtěžší vánoční svátky v životě. Před necelým rokem mi zemřela maminka a letos budou u sváteční večeře prázdná dokonce místa dvě. I přes to všechno to před Štědrým dnem zkusím zajít si za tou naší holkou sama, ponížit se a poprosit, i když mě nejspíš vyhodí…
Libuše (49), Uherské Hradiště
