Nikdy bych nevěřila, že mám takové schopnosti. Budoucnost mi neukazovala křišťálová koule, ale malé rybky.
Kdysi jsem četla, že se dá věštit z čehokoliv. Musí to hlavně být něco, co vám dá tu schopnost napojit se na záhadné vlny, díky kterým odhalíme, co se stane nám nebo někomu jinému. Ráda si o takových záhadách čtu. Nikdy by mě ale nenapadlo, že bych tyto schopnosti ovládala já. První setkání s takovou vizí pro mě bylo proto šokem. Manžel vždycky toužil pořídit si velké akvárium, kde bude mít spoustu rybiček, korály, kamínky, a vodní království, včetně vraků potopených lodí. V zaměstnání byl ale tak vytížený, že mu na tento sen nezbýval čas. Ten přišel až s důchodem. V našem obývacím pokoji vybudoval velkolepé akvárium, na které byl také náležitě pyšný.
Viděla jsem krádež
Ráda jsem u akvárka sedávala a četla si. Ten den jsem ponocovala déle. Manžel už dávno spal, a já se nemohla odtrhnout od rozečtené knihy. V jednu chvíli jsem se zadívala do hlubin vodního světa a přemýšlela o tom, co jsem právě přečetla. A představovala si to. Najednou se vodní svět v akváriu rozostřil a mně se před očima objevil svět jiný. Viděla jsem svou maminku, jak nakupuje, podle regálů se zbožím jsem poznala, který market to je. Prohlížela si uzeniny, když tu se k ní přitočil chlapík a vytáhl ji z kabelky peněženku. Řekla jsem si, že jsem už unavená a mám vidiny a šla si lehnout. Jaké ale bylo moje překvapení, když mi maminka volala druhý den do práce naštvaná, že ji někdo v obchodě okradl. Bylo to přesně v tom, který jsem viděla v akvárku a samozřejmě u uzenin.
Už jsem si zvykla
Když jsem krátce nato viděla za podobných okolností v akváriu vnučky ošklivý pád na bruslích, který se druhý den opravdu stal, začala jsem se bát. Vize ale pokračovaly. Musela jsem se naučit s nimi pracovat. Přihlásila jsem se do esoterické školy. Tam věštily z různých věcí – od karet až po kávovou sedlinu, dokonce tam byla jedna paní, která viděla budoucnost v ohni svého krbu. S akváriem ještě nikoho neměli. Byla jsem rarita, pokusný králík. Dnes jsem si ale už zvykla. Vize přicházejí snadno tehdy, když se opravdu děje něco vážného, když ale věštím jenom tak, je to těžké a vyčerpávající. Proto se tím neživím a vykládám budoucnost jen svým blízkým nebo lidem, kteří pomoc opravdu potřebují.
Renata (56), Pardubice
