Domů     Jediný doušek stál vnučku málem život
Jediný doušek stál vnučku málem život
3 minuty čtení

Netušila jsem, že tam ta lahev s nebezpečnou tekutinou je. Nestihla jsem Aničce zabránit, aby se nenapila.

Mělo to být úžasné léto na chalupě mé kamarádky. Jarka mi nabídla, že mi půjčí klíče od své chatičky v západních Čechách. Po smrti manžela tam moc nejezdila a její jediný syn žil v zahraničí.

My jsme nikdy žádné stavení vhodné k rekreaci neměli, tak jsem tu možnost uvítala. Těšila jsem se, jak si užiju svou čtyřletou vnučku Aničku a moje dcera si trochu odpočine, protože se jí čerstvě narodil syn Lukáš.

Plánovala jsem si, jak s Aničkou budeme chodit na výlety, krmit u řeky kachničky a večer ji budu vyprávět pohádky.

Dcera můj návrh uvítala, protože byla vyčerpaná nejen porodem, ale hlavně tím, že Lukášek proplakal celé noci, a na malou Aničku ji už nezbývala energie.

Pohádková chaloupka

Byla to snad nejroztomilejší chatka, jakou jsem v životě viděla. Malá, jako pro trpaslíky, s půvabnou zahrádkou. Naše prázdniny začaly skvěle. První týden, co jsme tam spolu žily, byl nádherný. I počasí nám přálo.

Na zahradě jsem napnula houpací síť a naplnila malý nafukovací bazének. Nic nebránilo naší letní idylce. Až přišel ten nešťastný den – bylo to úterý a už ráno jako by příroda věděla, co se stane. Ptáci nezpívali, motýli nelétali, včely nebzučely.

Bylo dusno, jako by se chystala bouřka. Necítila jsem se dobře. Vysoký tlak a problémy se srdcem se prosadily a ačkoliv jsme si plánovaly výlet do nedalekého města, nakonec jsme cestu zrušily.

Po obědě jsem seděla vyřízená v kuchyni, zatímco Anička štrachala ve špajzu. Co chvíli mi ukazovala, co našla. Usínala jsem únavou a najednou slyšela tu malou, jak říká: „Babičko, ty spíš?

Já mám žízeň…“ Stěží jsem otevřela oči a sbírala síly, abych vstala a nalila ji limonádu. Jako v hororu jsem ale uviděla, jak dítě drží nějakou otevřenou lahev. Stačila jsem jen křiknout, aby to nepila. Bylo však pozdě…

Byl to doušek smrti

Anička začala křičet bolestí. Okamžitě jsem se jí snažila prolévat vodou, ale krutá bolest neustávala. Ani nevím, kdy přijela záchranka, měla jsem pocit, že se nedočkám… V lahvi byl louh. Anička strávila po nemocnicích více než rok.

Podstoupila několik operací a potravu musela přijímat sondou přímo do břicha. Vyhubla téměř na kost. Až po dlouhém čase začala přijímat potravu zase ústy. Dnes už to je osm let, Anička má řadu omezení na celý život. A to všechno kvůli malé chvilce, během které jsem vnučku neuhlídala.

Alena (61), Pardubicko

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může