Domů     Šel po mně přízrak oběšence
Šel po mně přízrak oběšence
5 minut čtení

Měla to být příjemná dobrodružná dovolená. Ale místo toho jsem prožila noční můru, která mě pronásleduje doteď…

Před třemi lety mě kolegyně a kamarádka Dana pozvala na svoji rozlučku se svobodou. Konala se u nich na vesnici, kde byla plánovaná i svatba.

Jsem holka z města, tak jsem se těšila, že poznám i trochu jiné zvyky – Dana mi povídala, že u nich podobné události slaví celé příbuzenstvo i další známí z vesnice třeba i dva dny vkuse.

V té době jsem neměla žádného přítele, tak jsem si podvědomě namlouvala, že pro místní muže může být holka z Prahy zajímavý objekt. „Musím být neodolatelně přitažlivá,“ říkala jsem si, když jsem si balila šaty.

Nevhodní nápadníci

Po příjezdu na místo jsem zjistila, že rozlučka a následná svatba se budou konat v lůně přírody, ve starém statku téměř na samotě, s lesem na dohled. Po přípitku a dvou panácích na kuráž jsem se začala poohlížet po přítomných mužích.

Ale jako na potvoru tam všichni měli partnerky. Smutně jsem koukala, jak si dvojice odchází zatančit na zahradu, kde se rozezněla poctivá lidová muzika. Mně nezbylo nic jiného než si připíjet na potkání se stejně opuštěnými ženami všeho věku.

Pak si mě povšimli místní starší pánové a začali kolem mě kroužit. „Taková pěkná šťabajzna a je tu sama?“ utrousil jeden. „Je moc nesmělá, pojď, vezmu tě na parket,“ přidal se druhý a toho prvního odstrčil.

„Je to od vás hezké, ale musím si odskočit,“ vymluvila jsem se a téměř utekla pryč.

Procházka přírodou

Zamířila jsem do zahrady, ale ani tam se mi nálada bohužel nespravila. Jak jsem procházela temnými kouty mezi stromy a keři, každou chvíli jsem narazila na nějakou dvojici, která tady hledala soukromí.

Povzdechla jsem si a vyšla brankou na polní cestu vedoucí od statku k lesu. Pod nebem, na kterém se třpytily tisíce hvězd, jsem si vykračovala docela svižně, chladný větřík mě příjemně osvěžil.

Náhle se zvedl silný vítr

Přemítala jsem, jestli se nemám vrátit zpátky a dopřát si pár skleniček dobrého pití, když se cesta změnila z polní v lesní pěšinu. Nad hlavou mi šuměly vysoké buky a modříny, a ten zvuk mi přinášel klid do duše.

Vtom se najednou zvedl prudký vítr, až jsem zalapala po dechu. Stromy se ohýbaly v jeho nárazech, kolem mě létaly utrhané listy i větve. V tu chvíli jsem si vzpomněla na strašidelné historky, které mi jako malé holce vykládala babička.

Pomalu se mě začínal zmocňovat strach. Co když je na těch povídačkách něco pravdy?

Spatřila jsem oběšence

Rozhodla jsem se, že se vrátím zpátky na statek, ale ke své hrůze jsem zjistila, že vůbec nevím, kde jsem a kudy mám jít. Bezradně jsem přešlápla na místě. Nic nepřipomínalo cestičkou, kterou jsem do těchto míst přišla.

Nazdařbůh jsem se rozběhla lesem a najednou jsem nad hlavou uslyšela ohromný rachot. Podívala jsem se vzhůru a spatřila velkou větev, která se řítila přímo na mě. Jen tak tak jsem stačila uskočit. „To je síla,“ vydechla jsem a postavila jsem se na nejisté nohy.

Vtom jsem to uviděla… Pár metrů přede mnou, v matném, chvějícím se paprsku, se cosi vznášelo. Byl to muž. Oběšenec!

Už jsem se loučila se životem

Rozum mi našeptával, že je to pouhý přízrak, který nepatří do světa živých, ale moje podvědomí zachvátil čirý děs. Nebyla jsem schopná pohnout se z místa. Zato oběšenec se náhle pohnul. Vztáhl ke mně hubené ruce.

Pak je sevřel v pěst a já jsem se začala náhle dusit, jako by moje hrdlo cosi pevně sevřelo. Bezmocně jsem lapala po dechu. Padla jsem na kolena a v duchu jsem se začala modlit. Pak jsem uslyšela ránu podobnou výstřelu.

Zůstala jsem ležet na zemi, úplně vysílená. Až po několika minutách jsem se odvážila podívat před sebe. Přízrak byl pryč.

Cesta se náhle vynořila

Pomalu jsem se postavila na nohy. Byla jsem celá uválená a špinavá, šaty jsem mohla rovnou vyhodit. Ale bylo mi to jedno. Hlavně, že žiju! Nic jiného mě v tu chvíli nezajímalo.

Rozhlédla jsem se kolem sebe a spatřila pěšinku, která se jako zázrakem vynořila z přítmí. Na nejistých nohou jsem se po ní vydala zpátky.

Za dvacet minut jsem byla zpátky na statku, kde stále ještě pokračovalo veselí, ke kterému moje vizáž otrhance ještě přispěla.

Nikdo mi nevěřil

„Kde ses toulala?“ zeptala se mě Dana a sjela mě pohledem od hlavy až k patě. „Že ty sis na tu procházku vzala flašku slivovice?“ přisadila si její sestra Kamila. „Ne!“ odsekla jsem.

„Prostě jsem se ztratila a pak se po mě sápal nějaký přízrak nebo co.“ Holky se na mě podívaly, jako bych zešílela. „Podívejte, ještě mám celý krk poškrábaný,“ ukazovala jsem na krvavé šrámy na svém těle. „Bůhví, kudy ses prodírala,“ odvětila Dana.

„Pojď, dáš si s námi panáka a bude ti líp.“ Nehádala jsem se s nimi, nemělo to cenu, stejně mi nebyly ochotné věřit. Já jsem toužila jen po jediném – na všechno zapomenout…

Modřiny jako důkaz

Když jsem se ráno probudila v jednom z pokojů pro hosty, doufala jsem, že ta celá příhoda s oběšencem se mi jenom zdála. Při pohledu do zrcadla jsem ale jasně na svém krku viděla modřiny.

Když jsem v pondělí přišla do práce, pár kolegyň si neodpustilo nejapné poznámky. Nechala jsem je bez odpovědi. Ať si klidně myslí, že jsem blázen, pomyslela jsem si. Já vím svoje.

Martina L. (43), Praha

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Koupili jsme chatku se zahrádkou. Od první chvíle nám na ni lezli vetřelci. Nebyli to zloději ani lidé bez domova, byli to duchové. Tu malou chatičku jsme si pořídili v západních Čechách. Byla naše vysněná, měli jsme dvě malé děti a trávit s nimi čas v přírodě bylo prostě skvělé. Tu dřevěnou boudičku s terasou jsme koupili od nějakých Pražáků, kteří ji už nechtěli. Měli svou mnohem větší a mode
5 minut čtení
Lidové pověry mi nic neříkaly a nikdy jsem se podle nich neřídila. Pak ale nastal v mém životě jeden den, který všechno změnil. Většina lidí na pověry nevěří. Také jsem k nim dlouhou dobu patřila, dokonce jsem se jim smála. Jednoho dne mě ale smích přešel. Temné síly se spikly Před několika lety se stalo něco hrůzostrašného a tajuplného. A bylo to právě v pátek třináctého. V den se proti
3 minuty čtení
Na svoji intuici jsem dala i během hledání bytu. Dokonalý byt za skvělou cenu mi totiž kazila přítomnost děsivě vypadající ženy. Ten byt jsem chtěla od první chvíle, ale samozřejmě jsem si ho musela nejprve prohlédnout. Dám na všechny ty vibrace a energie. Když jsem pak při prohlídce opakovaně spatřila uplakanou rozcuchanou ženu v rohu místnosti, ihned jsem z nabídky vycouvala. Inzerovaný byt m
3 minuty čtení
Na dovolené jsem se dostala do smrtelného nebezpečí. Už jsem se loučila se životem, když mě kdosi vytáhl ven. Už ve škole jsem patřila k nejlepším plavcům. Měli jsme to v rodině, můj otec plaval dokonce závodně. Kdyby se nemusel ženit, asi by to ve sportu dotáhl hodně daleko. Tak se snažil vést   k vodním sportům i své děti. Ve vodě jsem se cítila jako štika, dalo by se říct, že jsem byla velmi
3 minuty čtení
Nikdy bych nevěřila, že mě může pobyt v přírodě zachránit. Moje tělo se vzpamatovalo a začalo chtít zase žít. Jsem tak šťastná, že jsem zase zdravá jako řípa. Když jsem se tu strašnou zprávu dozvěděla, podlomila se mi kolena. To nechce slyšet nikdo! Měla jsem chuť skoncovat se životem. Lékaři měli jasno, nedávali mi žádné plané naděje. Když mě přešla první chvíle zoufalství, rozhodla jsem se od
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Země divů i relaxu – Albánie
nejsemsama.cz
Země divů i relaxu – Albánie
Průzračné moře, komfortní ubytování i služby, atmosféra historických uliček, ale i nádherná divoká příroda. A co je moc příjemné – všechno tu pořídíte mnohem levněji než v Česku. Albánie vás nadchne! Albánie už dávno není místem politických nepokojů. Proměnila se v bezpečnou oázu klidu, která nabízí vyžití jak pro vyznavače lenošení na pláži, tak pro milovníky divoké přírody a výšlapů s batohem na zádech.
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřestový krém
tisicereceptu.cz
Chřestový krém
Chřest se do polévek či krémů hodí skvěle. Zkuste tento recept. Suroviny na 4 porce 400 g odřezků z chřestu (stonky, slupky) 8 stonků celého chřestu 80 g másla 2 lžíce mouky 1 l zeleninového
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
epochaplus.cz
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
Slavný filozof Platón věří, že každé dítě má právo na vzdělání. Do tří let má být s rodiči. Pak nastupuje do školy. Do dvaceti let se učí i sportuje. Následuje deset let filozofie. A nakonec, pokud má talent, může pomáhat řídit město. To ovšem platí pro muže. Platón (427–347 př. n. l.) chce, aby každý
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
21stoleti.cz
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 m
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
historyplus.cz
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet. Jeho stavební plány by při rozložení pokryly plochu fotbalového hřiště. S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
enigmaplus.cz
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
Jaká významná výročí ve světě záhad a událostí, které se dodnes nepodařilo objasnit, si připomínáme v září? EnigmaPlus.cz vám je představí! [gallery ids="158070,158071,158072"] 5. září 2013: UFO
Do manželství jsem se hrnout neměla
skutecnepribehy.cz
Do manželství jsem se hrnout neměla
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
iluxus.cz
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
Značka Tiffany & Co. dnes odhaluje novou kampaň, jež oslavuje exkluzivní a luxusní kolekci šperků inspirovanou Bird on the Rock, která bude uvedena na trh 2. září. Současnou podobu ikonického moti
Bršlice není jen plevel
epochalnisvet.cz
Bršlice není jen plevel
Máte-li alespoň malou zahrádku, pak víte, o jaké rostlině je řeč. Ano, je to ten téměř nevymýtitelný plevel s dlouhými oddenky, časem vykvétající do vysokých bílých květenství, s nímž už léta marně bojujete.   Ale co se na bršlici kozí nohu podívat trochu jiným pohledem? Uvidíte, že hned změníte názor. Je totiž nejen jedlá a
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
nasehvezdy.cz
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
V kuloárech se šušká, že herečka známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (31) má novou lásku. Údajně jde o jejího letitého kamaráda, který ji vždycky platonicky miloval. Zřejmě tak nyní využi