Domů     Zeť prosil v těžké chvíli Boha o odpověď
Zeť prosil v těžké chvíli Boha o odpověď
3 minuty čtení

Byl to nadšený motorkář. Během závodů však utrpěl těžká zranění. Ve chvíli mezi nebem a zemí hledal odpověď v Bibli. A ta se stala pravdou.

Příběh, který vám píšu, se stal v roce 1991. Tehdy bylo Samovi (dnes mému zeťovi) šestnáct let a motorky byly celý jeho svět. Jezdil závodně motokros, a když přišly závody, vykukoval z toho všeho vytoužený adrenalin. Byl to krásný a bezstarostný život.

Až jednoho dne se Sam účastnil závodů, které měly velmi složitý terén, a on chtěl za každou cenu vyhrát. Už mu zbývalo jen pár kol do cíle a ve chvilce, kdy přeskakoval „lavici“ a byl ve vzduchu, ztratil rovnováhu a dopadl mimo dráhu.

To jej připravilo o drahocenné vteřiny, které se snažil dohnat. Na dráze na něho však čekala ostrá nebezpečná zatáčka. Sam z dráhy vylétl a následoval pád do příkré strže. A pak? Pak už jen nemocnice, kde se pro něj celý život hroutil jako domeček z karet.

Absolvoval složité operace, kterými se lékaři snažili narovnat jeho zpřerážené kosti na mnoha místech těla.

Bylo to varování?

Sam vyrůstal ve věřící rodině a proto havárii prožíval jako varování od Boha. Co ale bude dál? Bude ještě někdy jezdit na motorce? Bude vůbec ještě někdy chodit? Bude vůbec žít? Modlil se v nemocnici na lůžku celé dny, ale úleva přicházela jen sporadicky.

„Proč mi Bůh nepomohl? Proč se tohle vše muselo stát?“ Říkal si stále dokola. Byly to dny, kdy ztrácel naději. Tehdy vzal Bibli, kterou mu rodiče přinesli. Ne však aby ji četl jako kdykoli předtím, ale aby se Boha zeptal, co s ním bude dál….

Sevřel Bibli v náručí v přítmí nemocničního pokoje a v duchu volal k nebesům: „Pane, řekni, mám naději na normální život? Mám naději dostudovat, pracovat, najít si ženu a s ní normálně žít?“

Vše se zdálo tak smutné a zoufalé. Pak Bibli náhodně otevřel a začetl se do místa, kam se jeho oči zahleděly – byl to Žalm 128, kde stálo:

„Tvá žena bude jak plodná réva uvnitř tvého domu, tvoji synové jak olivové ratolesti kolem tvého stolu…“ Byly to krásné verše, které ho navzdory jeho velmi špatnému fyzickému stavu držely mnoho týdnů nad vodou. Jako by posilovaly jeho rozmlácené tělo i rozervanou duši.

Osud se naplnil

Po Samovo uzdravení šel život dál a Žalm 128 se stal minulostí. Když se ale později pustil do stavby domu, čas od času si na něj vzpomněl, tím spíš, když krátce poté potkal dívku, se kterou se později oženil. Tou dívkou byla má dcera.

Když přišel 16. říjen 2001, Sam odvezl Káju do porodnice. Oba chtěli být při narození jejich dítěte, a tak byl Sam „při tom“. Je to krásný pocit, když člověk vidí na vlastní oči, jak se rodí nový život.

Zároveň si zde muž i uvědomuje, jak si každá žena musí svůj život probolet. „Tak tatínku, máte dceru,” to byla slova, která ho vrátila do reálu. Odstřihl pupeční šňůru a hned vzápětí si musel vzpomenout na Žalm 128.

Samova žena a dcera, aby se miminko nezaměnilo s jiným, obdržely společné číslo. A to číslo bylo 128! Že by náhoda? Kdepak! Sam i Kája vědí, že to náhoda nebyla! Tím spíš, že po dceři se jim narodili ještě dva synové…

Marie Hovorková (65), Mladá Boleslav

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.