Domů     Už nikdy žádný lyžařský výcvik?
Už nikdy žádný lyžařský výcvik?
3 minuty čtení

V naší rodině byl tento sport zakázaný díky dávné tragedii. Neumím lyžovat já ani moje děti. Až vnučka si lyže vybojovala.

Ten příběh z mého dětství provázel naši rodinu až do nedávné doby. Tehdy byl začátek roku a moje starší sestra Iveta se s třídou vydala na povinný lyžařský výcvik, který býval v 7. třídě. První tři dny byly v pohodě.

Vzpomínali jsme svorně na sestru, protože venku byl velký nečas. I u nás ve městě byla pořádná chumelenice a na horách řádil k tomu všemu vichr. Čtvrtý den zazvonil telefon. Byla to třídní mé sestry. Hovor začínal slovy:

„Musím vám sdělit, že Iveta měla nehodu.“ Spadla na lyžích z několikametrového srázu. Trochu složitě a s chvějícím se hlasem nám sdělila, že sestra byla dopravena do nemocnice a bude umístěna na ARO. Okamžitě jsme za ní vyjeli.

Nikdy na tu chvíli nezapomenu, když jsem svou vždy rozesmátou sestru viděla na všech těch přístrojích. Byla v kómatu.

Zoufali jsme si

Lékař nám sdělil, že sice je mimo ohrožení života, ale prozatím se nedá říct, co přijde. Rodiče dostali podepsat několik dokumentů a v tom paklíku najednou narazili na Souhlas s darováním orgánů. To maminku úplně položilo. A já z toho mám hororové sny dodnes.

Uběhl první den, druhý a třetí jsme se dozvěděli, že se stav zhoršil a je nutné operovat. Každý den u sestry někdo z naší rodiny byl. Četli jsme ji, vyprávěli, hladili a lákali zpět do života. Lékaři nás začali připravovat na nejhorší.

Až najednou ráno, když jsme se vypravovali za sestrou, zazvonil telefon: „Jestli můžete, ihned přijeďte, vaše dcera se probírá a zdá se, že je vše v pořádku.“ Vnímali jsme to jako zázrak. Maminka i tatínek plakali. Na něco takového jsme nemohli samozřejmě zapomenout.

Na hory? Nepojedeš!

Nebylo tedy divu, že jsem se na lyže po této události nikdy nepostavila, a stejně ani žádné z mých dětí – a lyžovat neumí sni žádné z dětí mé sestry Ivety. Ale jak se říká – odříkaného chleba největší krajíc.

Mému synovi se narodila dcera, kterou jako by ten nebezpečný sport přitahoval. Čím více jsme ji odrazovali a děsili, tím tvrdohlavější byla. Až si lyžování prosadila. Dnes je vnučce třináct a patří v tomto sportu mezi velké naděje.

Překonala naši rodinnou fóbii. Díky ní se prolomil strach, který v naší rodině vládl celé dvě generace. V jejích šlépějích se totiž vydali i její mladší sestra a bratr.

Ludmila (49), Jablonecko

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může