Domů     Předávali jsme si milostné dopisy
Předávali jsme si milostné dopisy

Bylo mi devatenáct let a toho dne jsem právě měla dělat zkoušky na vysokou školu. Jenže ráno jsem doma omdlela.

Nejprve jsem to přičítala stresu z předchozího perného učení. Vyšetření však ukázalo skrytou dlouhodobou nemoc. Nejednalo se o nic nevyléčitelného, musela jsem však zůstat několik týdnů v nemocnici. Byl to pro mě šok, který rázně změnil můj život.

Skamarádila jsem se se sestřičkami

Skoro každý den mě v nemocnici někdo navštěvoval. Přesto se mě s prodlužujícím se pobytem v nemocnici zmocňovalo smutné zoufalství, tím spíš, že jsem se na rozdíl od mínění lékařů cítila celkem v pořádku. Nebyli mi schopni říct, v jaký den mě pustí domů.

Další pacienti na pokoji se rychle střídali, a tak nebyl nikdo, s kým bych se tu mohla skamarádit. Občas jsem se bavila se sestřičkami, už jsem je znala všechny dokonale.

Pohledný mladík

Jednoho dne moji pozornost upoutal mladý kluk v bílém plášti. Když jsem ho potkala na chodbě, hezky se na mě usmál. Přemýšlela jsem, kdo to může být a co tu dělá. Na doktora byl příliš mladý.

Zeptala jsem se Lenky, což byla sestřička, se kterou jsem si rozuměla nejlíp. Řekla mi, že se jedná o mladíka, který je v nemocnici na náhradní civilní službě místo vojny. Jmenuje se Šimon a je to prý takový hodný pohodář.

Každopádně setkání s ním pro mě znamenalo změnu. Hodně jsem o něm přemýšlela a po dalším střetnutí na chodbě jsem si uvědomila, že jsem se zamilovala.

Jeho přítomnost mi dělala dobře

Jak jsem zanedlouho zjistila, zaujetí bylo vzájemné. Při dalším setkání jsme se dali do delšího povídání. Lenka měla pravdu, ze Šimona opravdu vyzařovalo něco příjemného a pozitivního, co mi zvedlo náladu o sto procent.

Nedovedla jsem si představit, jak by mezi námi mohl vzniknout nějaký vztah a neviděla jsem ani důvod, proč by si měl Šimon začínat něco s nemocnou holkou, přesto mi jeho existence pomáhala přežívat vlekoucí se pobyt v nemocnici.

První dopis

Jednoho odpoledne, kdy venku zuřila letní bouřka a hustě pršelo, přišel za mnou Šimon na pokoj. Moje spolupacientka právě podřimovala. Šimon si dal prst na ústa a naznačil mi, ať zůstanu potichu. Potom mi předal obálku. Rozechvěla jsem se příjemným napětím.

Než odešel, věnoval mi milý úsměv. Sotva se za ním zavřely dveře, nedočkavě jsem obálku otevřela.

Byl v ní dopis – snad milostné vyznání… a pak také několik vtipů pro zasmání, několik pocitů a myšlenek, kterými se Šimon v poslední době zabýval a krátká básnička.

Stále jsem na něj myslela

Měla jsem z dopisu ohromnou radost. Už dlouho mi v nočním stolku ležel nevyužitý blok a několik tužek. Nyní nastal jejich čas. Sestavila jsem Šimonovi odpověď v podobném duchu a hned druhý den jsme mu ji předala.

„Říkal jsem si, že uděláš něco podobného,“ mrkl na mě a slíbil, že si moji odpověď přečte a naváže na ni dalším psaním. Naše „korespondence“ pak pokračovala dál.

Každý den jsem se mohla těšit na Šimonův dopis a celý večer jsem pak sestavovala já na oplátku ten svůj. Usínala jsem se všemi obálkami pod polštářem a během dne si je četla znovu a znovu.

Blížilo se mé propuštění

Můj nemocniční život se najednou změnil. Snášela jsem všechno daleko lépe. Cítila jsem, že ta nenápadná láska má vliv i na můj zdravotní stav. Potvrdil mi to i primář, který mi za několik dní oznámil: „Mám pro vás dobrou zprávu, Petro.

Část letošního léta byste už mohla strávit doma.“ Znamenalo to, že se konečně vrátím do normálního života, ale mně v tu chvíli napadla jediná věc: jak mi bude líto ztráty kontaktu se Šimonem.

Napsala jsem mu o té novince a on mi druhý den při předávání svého dopisu řekl: „Bude se mi po našem dopisování stýskat.“ Tu větu jsem si pak dlouho do noci rozebírala…

Zapomenuté dopisy

Den propuštění z nemocnice přišel nečekaně brzy. K mému zármutku Šimon zrovna nebyl v nemocnici. Pomyslela jsem si, že se ani nestačíme rozloučit. No co, utěšovala jsem se v duchu, prostě sem za Šimonem přijdu a uvidím, co bude pak.

Vždyť ho znám natolik dobře, abych mohla doufat, že všechno, co mi psal, myslel opravdově. U brány nemocnice jsem si s hrůzou uvědomila, že jsem pod polštářem nechala všechny Šimonovy dopisy. Rychle jsem pro ně utíkala, ale přišla jsem pozdě.

Postel už byla uklizená. Do očí mi vhrkly slzy.

Pozvání na večeři

Vtom se za mnou ozval hlas Lenky: „Nehledáš náhodou tohle?“ S úsměvem mi podávala balíček dopisů. Samou vděčností jsem ji objala. „Je tam ještě o jeden dopis navíc, ten mi pro tebe Šimon dal, než odjel,“ řekla. Ještě v přítomnosti Lenky jsem si ho přečetla.

Šimon mi napsal sice jen pár slov, ale pro mě měla cenu nejvzácnějšího pokladu – kromě telefonního čísla, na které jsem mu měla zavolat, tam bylo i pozvání na romantickou večeři…

Petra M. (58), Brno

Předchozí článek
reklama
Související články
28.3.2024
S novým chytrým telefonem jsem to vůbec neuměla. Dvakrát jsem vyťukala špatné číslo. Místo švadleny to zvedl nějaký muž… Před dvěma lety jsem dostala nový moderní mobil. Jako žena nepolíbená moderními technologiemi jsem z toho nebyla moc nadšená. Vůbec jsem s ním neuměla pracovat. Jednou jsem dokonce popletla při přepisování kontaktu dvě čísla. Právě to mi ale přineslo štěstí v podobě nového mu
28.3.2024
V dlouholetém manželství jsem nebyla šťastná, ale manželovi jsem byla věrná, i když on byl přesvědčený o opaku. Lidé jsou různí, hodní, dobrotiví, ale také zákeřní a zlomyslní. A někteří také rádi druhým ubližují vymyšlenými zprávami. Někdy se ale stane, že pomluvy mají nakonec úplně opačný účinek. Já jsem se před několika lety stala terčem takových pomluv. Naštěstí to ale nakonec vyústilo v do
25.3.2024
Bylo nádherné jaro, všechno kvetlo, nad řekou tančily sluneční paprsky a já jsem byla nešťastně zamilovaná. Miloš totiž chodil s Vendulou. Maturita se blížila mílovými kroky, ale já jsem měla zároveň tolik řekněme mimoškolních starostí, až mi z toho praskala hlava. Jaro bylo v plném rozpuku, nad řekou tančily sluneční paprsky zasněný waltz, kvetlo kdeco, vzduch voněl jarem a všichni se z něho r
24.3.2024
Žila jsem v chatrném domečku s otcem opilcem a nespolehlivým přítelem. Sklouzli jsme do dluhů. Byla jsem zoufalá! Bylo mi líto souseda, protože měl za ženu nesympatickou hysterku. Ale ani já jsem se nemohla chlubit vzorným rodinným životem. Občas jsem se dívala z okna do sousední zahrady a v duchu jsem mu říkala: „Kamaráde, my jsme tomu ale dali na frak, oba.“ V té době si lidé v naší ulici dom
20.3.2024
Potkala jsem u řeky přízrak, do kterého jsem se překvapivě rychle zamilovala. Ale tomu se nelze divit, vždyť mi bylo sedmnáct. Jaro přišlo dřív, zahrady a louky kvetly jako o život, byla sobota, a tak jsem se vydala na romantickou procházku kolem řeky. Co kdyby mě tam potkala láska? A jak jsem se tak courala voňavou jarní trávou, najednou jsem vyjekla. Spatřila jsem fatu morgánu, rytíře na koni
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští