Domů     Tohle mě pořád bolí: Syn je vrah
Tohle mě pořád bolí: Syn je vrah
5 minut čtení

Přísná a důsledná výchova nic nezmohla. Ze syna vyrostl násilník a vrah. Ve vězení je už dlouhých devět let.

S manželem jsme si vždycky zakládali na tom, že jsme slušní lidé. Oba syny jsme vedli k poslušnosti. Jenže, nějak se nám to nedařilo. Už v mládí byli kluci hodně divocí. Nenechali si nic říct, odmlouvali a dělali si, co se jim zachtělo.

Občas mi připadalo, že zkouší moji trpělivost. Ta manželova byla totiž už dávno vyčerpána. Občas jim dal dokonce i pár přes zadek, ale jen rukou, výchovně. Ani to ale s nimi nehnulo.

Nikdo s naší rodinou nechtěl kamarádit

Obzvlášť ten starší, Petr, byl pěkné kvítko. Dokonce ho za zlobení vyloučili i ze školky! Musela jsem s ním zůstat skoro rok doma, než nastoupil do školy. Jenže, první třída, to bylo úplné peklo! „Maminko, asi děláte něco špatně.

Petr patří k nejzlobivějším dětem ve škole! A to prosím máme skoro třicet deváťáků. Ale on je tím svým nevhodným chováním zdaleka předčí!“ vyslechla jsem si od přísné paní ředitelky.

Dneska by kluka poslali k psychologovi nebo dokonce k psychiatrovi, aby mu napsal nějaké léky. Tenkrát se ale nic takového nenosilo. Kluk byl prostě sígr a táhlo se to s ním celou školní docházku. Dvojky a trojky z chování byly už téměř samozřejmostí.

Ztratili jsme i rodinné přátele, protože jejich děti naše kluky neměly rády. Ani jsem se jim nedivila.

Problémy neustávaly

Mladší Honzík byl přece jen trochu mírnější, ale ani jemu se poznámky za špatné chování nevyhnuly. Byl jen o rok mladší než Petr, a tak ho s ním ve škole asi také trochu házeli do stejného pytle.

Sociálka hrozila odebráním, ale nic špatného u nás nikdy nezjistila. Manžel se klukům věnoval, jak to jen šlo, a já žila jen pro rodinu. Oba měli malé pokojíky a nikdy jim nic nescházelo. Trochu úlevy se nám dostalo, až když kluci nastoupili do učení.

Vybrali jsme jim těžké. V hutích se nadřeli hned od prvního ročníku a práce jim šla viditelně k duhu. Občas jsme slyšeli i nějakou tu pochvalu, což byl pro nás úplný zázrak! Honzík si po učení ještě dodělal maturitu a sekal latinu.

Se starším Petrem začaly problémy hned po vyučení. „Nebaví mě to, půjdu jezdit kamionem!“ oznámil nám a hned žádal od manžela peníze na řidičský průkaz. Když je nedostal, hrozně se rozčílil a bouchl dveřmi tak, že se málem vylomily.

Telefonát z vězení

Od té doby se nám vyhýbal. Ani my jeho společnost nevyhledávali, protože už jsme měli všeho dost. Jenže, vlastního syna ze života jen tak nevymažete. „Mami, jsem ve vězení, můžeš přijít?“ ozval se jednou Petrův zoufalý hlas v telefonu.

Lekla jsem, co se stalo, ale pravý důvod mě nenapadl ani ve snu. Můj syn zabil kamaráda! „No co, prostě jsme se poprali,“ snažil se celou věc zlehčit Petr a jen lhostejně pokrčil rameny. Nevěřila jsem svým očím. On snad ani nemá svědomí! Co se to s ním stalo?

Kde jsme udělali chybu, že z našeho syna vyrostlo takové monstrum? Večer mi nezbylo nic jiného, než se svěřit manželovi. Pořád totiž vyzvídal, kde jsem byla a proč neměl na stole teplou večeři. „Náš Petr je ve vězení!

Za vraždu!“ řekla jsem po pravdě, ale asi jsem měla manželovi říct tu pravdu postupně a ne takhle na rovinu.

Samé hrozné zprávy

Chytil se za srdce a začal tak nějak těžce dýchat. Lapal po dechu a potom se zhroutil ze židle na podlahu. Musela jsme zavolat záchranku. „Paní, váš manžel asi prodělal lehčí infarkt! Odvezeme si ho!

Řekl pan doktor a zakroutil nade mnou hlavou, jako by tušil že za to mohu já. Prožila jsem ten nejhorší večer svého života. Manžel s infarktem v nemocnici a syn v kriminále.

„Co mě ještě čeká?“ ptala jsem se sama sebe a v předtuše něčeho hrozného jsem zavolala Honzovi. Byl v pohodě, naštěstí. Alespoň on nic nevyvedl! Petra čekal soud a teprve při hlavním líčení jsem se dozvěděla celou pravdu.

Můj syn, se nejen popral, ale do své oběti v hospodě kopal tak dlouho, až bylo na záchranu pozdě. Za svůj hanebný skutek dostal jedenáct let ve věznici se zvýšenou ostrahou. První, co mě napadlo, bylo, že bude ten chudák mezi samými vrahy a tunery. Teprve za chvíli mi došlo, že on je to samé!

V klidu budeme jen jedenáct let

„Nikdy ho nenavštívím. Už to není můj syn!“ prohlásil manžel ještě v nemocnici, když jsem mu opatrně sdělovala, co se u soudu dělo. Zavrhl ho. Nesměla jsem před ním vyslovit ani synovo jméno. Já ale nedokázala Petra zavrhnout, i když byl vrah.

Chodila jsem ho navštěvovat každý měsíc a každý měsíc slyšela stále to stejné. „Já za nic nemohu. Nic si nepamatuji. Byl jsem opilý!“ tvrdil mi pořád dokola. Až po třech letech se začal měnit.

Uplynul ještě další dlouhý rok, než si konečně uvědomil, jaké neštěstí způsobil. I manžel se dal nakonec obměkčit. Několik let už syna navštěvujeme společně. Je to pro nás všechny moc těžké. O čem si povídat? Jaké plány mít v takové situaci?

Nemáme kamarády ani známé. Rodina Honzovy přítelkyně se s námi nestýká. Pro všechny jsme nedůvěryhodní a podřadní. Ti, co chodí za synem do kriminálu. My ale stále netušíme, proč vyrostl z našeho syna vrah!

Marie V. (56), Most

Související články
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
4 minuty čtení
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší, kdyby šel do hospicu. Ta
3 minuty čtení
Nikdy bych si nepomyslela, že se mi to stane. Vdala jsem se z lásky, opravdu z lásky. A pak jsem se zamilovala do jiného a zničilo mi to život. S Jirkou jsme se znali od střední. Brali jsme se velmi mladí. Postavili jsme společně za podpory našich rodin dům a vychovali dceru. Život plynul jako klidná řeka. Jenže časem jsem si začala všímat, že jsem někde ztratila samu sebe. Pracovala jsem ja
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.