Domů     Jak jsem si vůbec neužila těhotenství
Jak jsem si vůbec neužila těhotenství
3 minuty čtení

Pro každou ženu je první těhotenství velkým zážitkem. To moje však trvalo tak krátce, že jsem se nestačila ani vzpamatovat.

Byla jsem mladá holka. Na dveře mi klepaly teprve dvacáté narozeniny a já neměla ze samostatného života téměř žádné zkušenosti. V tu dobu se stalo, co se asi mělo stát. Jen pár měsíců jsem tehdy chodila se svým prvním klukem.

Milan byl milý a šikovný, a já neměla žádné srovnání, a tak se mi náš vztah jevil ideální. Milovala jsem ho se vším všudy a on mě taky. Užívali jsme si našeho mládí a lásky, jak jen to šlo, a moc jsme u toho nemysleli.

Když se léto přehouplo do své druhé polovičky a my už měli za sebou naši první báječnou dovolenou, začalo mi být trochu nevolno. Nejdřív jsem myslela, že mám střevní chřipku, když se ale přidala i zimnice, raději jsem vyhledala lékaře.

Zkoumal všechno možné a výsledek, který mi po krevních testech předložil, mne dostal do kolen. „Jste těhotná, slečno,“ sdělil mi.

„A to už v pátém měsíci Někdy se to prostě stane… že je žena těhotná, i když její dny přicházejí…“ Neuměla jsem ten fakt vůbec zpracovat.

Šlo to ráz na ráz

Těhotenství na mě nebylo kvůli mé štíhlé postavě stále znát. Přes počáteční šok jsme se s Milanem na děťátko těšili. Dlouho jsme si ale tu radost neužívaly. Náhle se dostavily silné křeče a bolesti v podbřišku.

Můj přítel zavolal sanitu a už jsme jeli směr nemocnice. Moje psychika tak velký nápor nezvládala a bylo toho na ní moc, stejně jako na mé mladé tělo, které ještě před měsícem vůbec netušilo, že má v sobě malého nenarozeného tvorečka.

Po důkladné gynekologické prohlídce jsem byla upozorněna na možnost předčasného porodu a tím jsem se dostala jako prvorodička do ještě většího stresu. Lékaři mne museli napojit na umělou výživu a naordinovali mi přísný klidový režim.

Všechno se semlelo hrozně rychle a když jsem několik dní nato nemohla v noci bolestí, která se pořád stupňovala, ani zavřít oči a musela jsem pořád přecházet po pokoji sem a tam, rozhodl lékař o zásadním životním kroku.

„Paní Blanko, budete už rodit,“ řekl mi a já měla v tu chvíli pocit, že to je moje smrt. „Vždyť jsem teprve v šestém měsíci,“ začala jsem ze sebe se slzami v očích soukat. Nedalo se ale nic dělat, naše malá Miluška už chtěla na svět.

Narodila se přirozenou cestou a mé těhotenství bylo nejkratší, jaké jen mohlo být. Věděla jsem o něm totiž jen 20 dní. A pak už jsem držela svou milovanou dcerku v náručí.

Blanka. (47), Jaroměř

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud