Domů     Vyměnili jsme si partnery
Vyměnili jsme si partnery
5 minut čtení

Naše poklidné stáří vzalo za své v okamžiku, kdy se přistěhovali noví sousedé. Můj muž se po čtyřiceti letech spokojeného manželství zamiloval a po něm i já.

Na důchod jsme se s manželem odstěhovali do domku zděděného po jeho rodičích. Byla to pěkná barabizna, ale zahradu měla krásnou. Sice zarostlou, ale rozlehlou a se vzrostlými ovocnými stromy. Úroda jablek, švestek a také ořechů byla ohromující.

A tak jsme veškeré úspory investovali do domu a vlastnoručně jsme zvelebovali pozemky. Byly to hezké časy. Přes týden samota a o víkendech návštěvy našich dvou dcer s jejich rodinami. Dohromady nám daly už pět vnuček a prý, zdaleka ještě neskončily.

Dcery byly odjakživa šikovné a pracovité. Velká rodina je nijak nevyčerpávala, ale za každou pomoc byly samozřejmě rády. A tak jsem postupně, jak se mi urodilo, začala vařit marmelády, kompoty a nejrůznější čalamády.

Žili jsme si spokojeně

Později jsme si pořídili slepičky, králíky a ještě později i pašíka. Prostě jsme se nenudili a byli šťastní. Tedy, alespoň jsem si to vždycky myslela.

Manžel, který celý život pracoval v kanceláři a doma nepřitloukl ani hřebík, se na stará kolena naučil kutit a šlo mu to náramně. Podle příručky dokonce postavil i všechny kurníky a chlívek.

Byla jsem na něho náležitě pyšná a dcery se také mohly samou chválou přetrhnout. Vnučky se vždycky těšily na naše kočičky a my jim pro radost pořídili i poníka a kozu. Hospodářství se utěšeně rozrůstalo a zaměstnávalo nás od rána do večera.

S nikým jsme se nějak důvěrně nepřátelili, nebyl čas. Ale s lidmi z vesnice jsme vycházeli dobře, vždyť manžel tu měl kořeny. Jednou přišla sousedka s velkou novinkou.

„Budete mít z druhé strany nové sousedy!“ volala přes plot a ukazovala rukou na protější stranu zahrady. Jednalo se o manželský pár, který, jako my před několika lety, také zvolil na důchod venkov.

Nová sousedka manželovi učarovala

Mohlo nám to být jedno, dělila nás celá rozlehlá zahrada, ale slušnost přece jenom velela je přivítat. V den, kdy jsem zahlédla velký stěhovací dvůr, jsem se vypravila na výzvědy. Vypadali oba celkem sympaticky a hned se dali do řeči.

Chvilku jsme nezávazně klábosili, když se přihnal můj manžel. Chtěl mi sdělit, že naše koza asi bude mít už brzy mladé, když se zarazil. Zíral na novou sousedku jako uhranutý. Mně to docela naštvalo a doma jsem na něho udeřila: „Prosím tě, co to mělo znamenat?

Takového tě vůbec neznám!“ Čekala jsem, že mi to vysvětlí, ale on beze slova bouchnul dveřmi a byl pryč. U snídaně nemluvil a u oběda také ne. Bylo to všechno hrozně divné. Až po několika dnech se přiznal: „Ta paní, Alena, je moje dávná láska. Z dětství.

Vůbec mě nepoznala, ale já ji okamžitě!“ Nechápala jsem, proč z toho dělá takový problém. Každý jsme přece měli nějakou tu první lásku, ne?

Láska rozkvetla v sedmdesáti

Neváhala jsem a pozvala nové sousedy na odpolední kávu. Přišli a byli oba velmi zábavní. Nakonec se manžel té Aleně připomenul. Ona si na něho vzpomínala jen matně. On si ale pamatoval snad každý okamžik, kdy byli ti dva spolu.

Tak podrobné vzpomínky paní Alenu dojaly. Skoro se rozplakala. Od té doby jsme se začali navštěvovat pravidelně a bylo čím dál jasné, že ona chodí za mým mužem a já se těším na toho jejího… „Musím se ti k něčemu přiznat.

Už se nedokáži přetvařovat,“ řekl mi jednou. Potom mě pohladil po vlasech a pokračoval: „Mám tě opravdu moc rád, ale Alenu miluji!“ Bylo to jako rána z čistého nebe. Vždyť už mu bylo skoro sedmdesát a zamiluje se jako mladík?

To mám po tolika letech přijít o manžela? Jenže, bránit jsem mu nemohla. Odstěhoval se jen s batohem přes zahradu do jejich stavení. A Alenin manžel ke mně. Jen do podnájmu, prý, aby těm hrdličkám nepřekážel. Novou, nečekanou situaci nesl ještě hůř, než já.

Dětem jsme nic neřekli

Soused, vlastně můj podnájemník, byl opravdu hezký chlap, samý sval, na rozdíl od mého manžela. Jednou se nám to utěšování nějak vymklo a stali se z nás milenci. Bylo to krásné.

Člověk už po tolika letech stereotypu zapomněl, jak romantický a intenzivní může být sex! Dali jsme se dohromady. Blížil se víkend a měly přijet naše dcery s rodinami. Několik týdnů u nás nebyly, protože byl čas dovolených.

Nedalo se nic dělat, museli jsme se všichni sejít a vyřešit, co jim řekneme. Jak jim oznámíme něco tak podivného, že si jejich babička s dědečkem vyměnili partnery? Nakonec vyhrál nápad paní Aleny. Navrhla, abychom prostě neříkali nic.

Na víkend si manžely vezmeme každá opět domů a před dětmi, našimi i jejich, budeme předstírat, že se vůbec nic nestalo. A tak opravdu předstíráme. Už dlouhé tři roky. Dokonce jezdíme ve čtyřech na dovolenou, aby to nebylo nápadné. Děti ani vnoučata nic netuší.

Vím, že lež má krátké nohy a pravda jednou vyjde najevo, ale zatím nám to vychází.

Jana H. (56), Havlíčkův Brod

Související články
3 minuty čtení
Seznámila jsem se s mladším mužem a trochu jsem se toho obávala. Co když mu budou vadit moje vrásky a kila navíc? Ovdověla jsem a zůstala sama s dospívající dcerou. Byla nešťastná, otcova smrt ji zdrtila, do toho s ní lomcovala puberta. Zhoršila se ve škole, chodila pozdě domů, toulala se bůhvíkde. Byla jsem na prášky. Radost žádná Někdy mě napadlo, že takhle to bude napořád: budu osamělá
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že mám svého muže jistého. To já měla vždycky ve vztahu navrch. Byl to šok, když jsem ho viděla s jinou. Musela jsem zasáhnout! Pravdou je, že jsem to přeháněla, nechovala jsem se ke svému muži nejlépe. Láska už vyprchala, občas jsem na svého Jardu zavrčela a občas měl studenou večeři. Byl to tichý samotář, moc toho nenamluvil, taky si nikdy nestěžoval. Když mi bylo čtyřicet, n
3 minuty čtení
Měla jsem nemocnou páteř a lékař nám poradil, že skvělou terapií by byla jízda na koni. Jenže, kde ho vzít? A tak děda vymyslel řešení. Narodila jsem se v malém městečku na Vysočině. Byla jsem třetí dítě a dost jsem tím trpěla. Nejenže jsem měla pocit, že rodiče stále upřednostňují mé starší sourozence, ale hlavně jsem byla od narození nemocná. Takové neduživé dítě. Maminka na tom taky nebyla p
2 minuty čtení
Do našeho kolektivu přišla nová posila. Byla neschopná, a ještě k tomu nafoukaná. Všichni nad ní zlomili hůl, mně jí ale začalo být líto. Když vstoupila Markéta do dveří, všem se zatajil dech. Už od pohledu bylo vidět, že to s ní nebude lehké. Nosánek měla nahoru, a jak dosedla k pracovnímu stolu, začala bubnovat dlouhými nehty do klávesnice. Pak si pustila z mobilu hudbu. Když ji kolegyně u
3 minuty čtení
Ta, kterou jsem považovala za nejlepší přítelkyni, se ukázala jako ta nejhorší osoba, jakou jsem kdy potkala. Ženská mrcha, která mi vzala vše! Byla to manipulátorka a lhářka a já jsem díky ní přišla o manželství i klid v duši. S Andreou jsem se poznala před deseti lety na kurzu jógy. Byla okouzlující, usměvavá, vtipná a vždycky perfektně upravená. Lichotila mi Hned jsme si padly do oka.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a