Domů     Sympatická chůva mě sprostě okradla
Sympatická chůva mě sprostě okradla
4 minuty čtení

Hned po porodu svého vnuka jsem nastoupila do služby. Měla jsem malého Toníčka hlídat každý den a moc jsem se na to těšila. Potom jsem si zlomila nohu a musela narychlo sehnat chůvu.

Na svoji vnučku jsem byla vždycky náležitě pyšná. Vystudovala vysokou školu a našla si opravdu hodně dobře placené zaměstnání. Jenže, nic není tak růžové, jak se zdá. Holka si sice vdala, ale když otěhotněla, měl s tím její zaměstnavatel ohromný problém.

„Snad si nemyslíte, že vám tady budeme držet místo? Maximálně čtrnáct dní, jinak vás musíme nahradit,“ oznámil jí a ani nepopřál k radostné události. Adélka za mnou přišla plačky. Prý neví, co dělat. O místo přijít nechtěla!

Chvilku jsem se rozmýšlela, ale potom ji navrhnula řešení: „Půjdu do předčasného důchodu a budu dělat chůvu. Tvému malému Františkovi!“ Tomu svému miminku totiž už od chvíle, kdy se o něm dozvěděla, říkala František. Podle nějakého románového hrdiny, údajně. Její partner nic nenamítal, protože se tak jmenoval jeho praděda.

Musela mě zastoupit chůva

Vnučka byla mým návrhem nadšená. O chůvě neuvažovala, prý by dítě nikomu cizímu nesvěřila. Bylo ujednáno. S malým Františkem si pobyla doma těch povolených čtrnáct dní a potom se vrátila do práce. Mně začalo hlídání a moc mě to bavilo.

František byl hodné miminko a já stihla i uvařit mladým něco dobrého, nakoupit a dokonce jsem si občas i s ním zdřímla. Byly to nejkrásnější měsíce mého života. Jenže, potom jsem uklouzla na chodníku a zlomila si nohu.

Bohužel tak nešťastně, že jsem dostala nejen sádru skoro až k pasu, ale na berle jsem musela čekat dlouhý měsíc. Vnučce nezbylo nic jiného, než přece jen nějakou chůvu sehnat. Volba padla na milé a usměvavé děvče. Vnučka byla spokojená a já také.

Po měsíci jsem mohla konečně začít chodit o berlích a tak jsem se okamžitě vypravila za Františkem. Chůva mu zrovna zpívala nějakou písničku a František se vesele usmíval. Já si mohla v klidu sednout a těšit se z přítomnosti vnuka.

Nastražila jsem past

Jednou jsem si všimla, že má chůva prsten velmi podobný tomu, co dostala vnučka ode mě. Zeptala jsem se jí, ona zrudla a vykoktala, že i ona ho dostala od babičky. Bylo mi to divné a zeptala jsem se vnučky, zda se jí prsten neztratil?

Nejdřív se zlobila, ale potom se přece jen šla podívat. Nic jiného se jí neztratilo, ale já večer zjistila, že mi v peněžence chybí dvoutisícikoruna. To nemohla být náhoda! Ale jak to dokázat? Nakonec mi poradil bývalý kolega. Mladý kluk, moc milý.

Vždycky jsme si spolu hezky popovídali. „Dejte si do pokoje kameru! Dělají to tak všichni, aby viděli, zda jim chůvy nemlátí děti!“ smál se, jakoby se jednalo o nějaký žert. Kameru mi nejen sehnal, ale i pomohl umístit tak, aby si chůva ničeho nevšimla.

Zbývalo jen čekat, zda se nachytá. Na poličku jsem nastražila svoji peněženku a do ní pár tisíc. Na zem jsem pohodila zlatý řetízek, jako že se mi rozbil a ztratila jsem ho.

Jedu do lázní

Chůvě jsem se omluvila, že nepřijdu a čekala, co uvidím na záznamu z kamery. Byla napojená na notebook toho mého bývalého kolegy. Neuplynula ani hodina a chůva už prohrabala moji peněženku. Jednu z tisícikorun si strčila do kapsy.

Řetízek ji také zaujal a skončil u té tisícikoruny. Byla to zlodějka a já ji měla natočenou! Na polici jsem ji neudala, ale do té agentury, pro kterou pracovala, jsem zašla. Když jsem jim pustila záznam, kde krade, omlouvali se mi, jakoby kradli oni.

Chůvu vyhodili, samozřejmě. A já? Získala jsem od nich náhradu za ukradené věci a taky poukaz do lázní. Asi abych si zpravila pocuchané nervy!

Pavlína K. (68), Pardubice

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.