Domů     V důchodu zase od začátku
V důchodu zase od začátku
5 minut čtení

V pokročilém věku se nemusí jen odpočívat a chodit krmit labutě. Řešením je koníček a mém případě rovnou kůň. Zapsala jsem do školy a začala pilně studovat!

Stereotyp a nuda mi nikdy nehrozily, a v důchodu už vůbec ne. Měla jsem spoustu přátel, s nimiž jsem trávila volný čas. Podnikali jsme dlouhé výlety a občas „spáchali“ i něco smysluplného. Naposled jsme třeba jeli s klubem seniorů sázet zdarma stromky do lesa.

Byla to dřina, ale ten pocit se nedá popsat! Večer jsme si opekli buřty a celí polámaní ulehli do stanu. Samozřejmě jsme toho moc nenaspali, v tom nepohodlí. Ale člověk měl alespoň na co vzpomínat.

Ten nápad mě zprvu vyděsil

Prostě, zpestřovali jsme si život, jak to jen šlo. „Gábino, mám takový nápad,“ sdělila mi tak trochu nejistě jedna z mých nejlepších kamarádek. Byla to moje bývalá kolegyně a nyní jsme už byly společně hezkých pár let v důchodu.

Měla jsme ji ráda hlavně proto, že se neutápěla v nějakých sladkobolných vzpomínkách a věčně nevzdychala po starých časech, kdy nás ještě nic nebolelo. Brala život, jaký byl, a toho jsme si cenila!

„Napadlo mě, pokračovala, „že bychom se mohly spolu přihlásit do školy. Víš, do takové té univerzity třetího věku. Já školu odjakživa nenáviděla, ale teď, když o nic nejde, by to mohlo být zajímavé!“ Její nápad mě úplně šokoval.

Zrovna ona přijde s takovou hloupostí! Hned jsem jí vypočítala všechna negativa. Dojíždění, zkoušky, dlouhé sezení v lavicích, nákup učebnic… A kdo ví co ještě!

Školní atmosféra mě nadchla

Koukala na mě smutně a jen přikyvovala. Uznala, že mám pravdu. Večer jsem ale musela o jejím nápadu pořád přemýšlet. A čím víc jsem na to všechno myslela, tím víc mě to lákalo. Hned ráno jsem kamarádce zavolala:

„Aničko, omlouvám se ti, ten tvůj nápad nebyl až tak špatný. Co kdybychom to zkusily, jen tak, nezávazně a na zkoušku? První školní den byl něco jako zjevení. Spousta sympatických spolužáků a učitel samozřejmě o hodně mladší, než my, žáci.

Ale nebylo to jen studium na oko, takové jako vzdělávání pro seniory. Všichni brali výuku vážně! Hned jsme dostali seznam učebnic a také výstrahu, že nějaké flákání se tady neodpouští. Snad nejhezčí z celého vyučování byly přestávky na svačinu.

Jedna paní přinesla celou krabici svatebních koláčků a takový postarší pán zase celou bednu jitrnic ze zabíjačky. Připadla jsem si jako na základce.

Do druhé třídy sama

Štěbetání, hlahol a smích se nesly chodbou, až nás přišel napomenout školník! To nás všechny rozesmálo až k slzám. Koukal na nás a potom se rozesmál s námi. Domů jsme s kamarádkou jely sice nadšené, ale přesto s velkými obavami, jak tu spoustu učení zvládneme.

Přece jen, paměť už nám nesloužila jako kdysi. A ani oči jsme neměly tak bystré, abychom přečetly všechny ty blešky, kterými byly učebnice napsané!. „Budeme potřebovat asi nové brýle. A taky lupu!

Máme to zapotřebí?“ ptaly jsme se obě, ale nakonec si umínily, že vydržíme. Vzájemně jsme se hecovaly a také společně učily. Bylo to těžké, ale vydržely jsme celý první ročník. „Do druháku už nejdu. Mám toho všeho dost.

V noci jsem měla dokonce noční můru!“ oznámila mi kamarádka a já viděla, že to myslí vážně. Ani jsem se jí nepokoušela přemlouvat. Do druhého ročníku jsem nastoupila sama.

Vnučka o mně napsala sloh

Bylo mi smutno a také bylo znát, že nemám kamarádčinu podporu. Učivu jsem občas vůbec nerozuměla! V lednu, když byl mráz a mně se nechtělo vstávat na vlak, jsem to vzdala. Hezky jsem se uvelebila ve vyhřáté postýlce a spala spokojeně skoro do oběda.

Trochu mě trápily výčitky svědomí, připadala jsem si jako záškolák, ale lenost a nechuť byly silnější. Večer mě přišla navštívit vnučka. Ta nejmladší. Právě se chystala na gymnáziu k maturitě a tak za mnou chodila jen zřídka kdy.

Měly jsme se ale moc rády a vždycky si hezky popovídaly. „Babi, napsala jsem o tobě sloh a vyjde mi v našem školním časopisu,“ oznámila mi hrdě a podávala dvě stránky textu. „O mně?

Cos mohla napsat o takové staré nezajímavé babce, jako jsem já?“ ptala jsem se vnučky a ona se rozesmála. „Nech se překvapit a večer místo televize si to přečti!“ poručila mi, dala mi pusu a byla ta tam.

Školu dokončím

Nečekala jsem ani minutu a hned se zvědavě pustila do čtení. Už prvních pár úvodních vět mě dojalo. Vnučka o mně psala jako o svém životním vzoru! „Moje babička na stará kolena studuje a já si jí za to velmi vážím,“ pokračovala vnučka a já se zastyděla.

Kdyby jen věděla, jak to v té škole vedu! Úplně mě polil pot. Nemohla jsme ji teď zklamat, když napsala něco takového! Zavolala jsem do školy a dodatečně se omluvila. Vlastně spíš vymluvila na nevolnost. Nebyla to snad až tak velká lež!

O další vyučování jsem nemohla přijít a do konce roku už jsem ani jednou nechyběla. Kamarádka sice svůj názor nezměnila, ale alespoň se chodí se mnou učit. Prý si bude rozšiřovat obzory i bez školy. Vnučka zdárně odmaturovala a chystá se na vysokou. Prý přece nemusím být jediná vysokoškolačka v rodině!

Gabriela S. (64), Kladno

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada mi spadla dolů závistí. Už čtyři roky jsem byla v důchodu
4 minuty čtení
Když jsme se poznali, byl to akční muž a mně to imponovalo. Horské túry, cyklovýlety, běžky, věděla jsem, že s ním se nudit nebudu. Ataky že ne. Jen jsem tehdy ještě netušila, že jeho „akčnost“ bude jednou totálně určovat celý náš život. Dovolené nevyjímaje, takže u moře si s ním nikdy nelehnu. Ne, že bych byla lenoch Už od mládí jsem vrcholově sportovala. Od starších žákyň jsem hrála záv
3 minuty čtení
Svatební den mé sestřenice, na který jsem se tak těšila, byl jako zlý sen. Viděla jsem, co jsem určitě vidět nechtěla. Naše rodina je rozesetá po celé Evropě. Jedna moje sestra žije v Německu, druhá v Itálii. Dokonce i můj bratranec se přiženil do Norska. Jen já a má sestřenice Mirka jsme zůstaly v Čechách. Soudržná rodina V naší rodině je samozřejmostí, že když se někdo bere, jedná se ob
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že největší potvoru v životě si pustím k tělu sama. A ještě s úsměvem. Vůbec mě nenapadlo, že se mi tohle stane. Ta osoba mi vlezla do domu, do hlavy i do srdce a pak všechno vybrala, vycucala, a ještě mě obvinila, že jsem nevděčná. Ne, nepíšu o chlapovi. Ti vás většinou zradí úplně jednoduše. Začalo to nevinně Ale ženská? Ta si dá na čas. Znáte to, najednou se vám
5 minut čtení
Když jsem ji viděla poprvé po letech, poznala jsem ji hned. Ten krok, to držení těla, hlava vztyčená, jako by celý svět patřil jen jí. Zdena. Když vás někdo osloví v čekárně u ortopeda a tváří se, že jste jehodávná srdcovka, nedá se hned říct: „Ne, díky, znám tě až moc dobře“. Navíc kdo zná dlouhé chvíle v čekárnách, dá mi jistě za pravdu, že je člověk vděčný, když si tam může popovídat s kýmko
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Udělala jsem největší chybu svého života
nejsemsama.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
enigmaplus.cz
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
Historie je plná nevyřešených záhad, a jedna z nich se odehrála na malém ostrově u pobřeží Severní Karolíny. V roce 1587 zde byla založena anglická kolonie Roanoke s cílem připravit půdu pro další osa
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
21stoleti.cz
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat s
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
epochalnisvet.cz
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
Rychlá pomoc v případě, že domácnost navštíví finanční výdaje, s nimiž nikdo dopředu nepočítal. Ano, taková je online cesta, díky které rozhodně není nutné chodit na pobočku nebo vyřizovat časově náročný telefonický rozhovor. Stačí jen základní osobní údaje, ve hře není dlouhá zpověď nebo kontakt mezi čtyřma očima. Chcete znát všechna důležitá čísla, abyste měli jasnější představu
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
nasehvezdy.cz
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
Po rozvodu s producentem Rudolfem Merknerem (53), se kterým má syna Theodora (11), je herečka ze seriálu ZOO Nové začátky sama. Nějaké to rande prý už sice proběhlo, ale žádný chlap do života se n
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
iluxus.cz
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
Tokio se chystá na jednu z nejambicióznějších stavebních proměn své historie. Investice ve výši 5,8 miliardy dolarů přetvoří areál bývalého rybího trhu Tsukiji v ultramoderní čtvrť s celkovou podlažní
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
tisicereceptu.cz
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
Období medvědího česneku se blíží, proto by byla škoda ho promeškat. Máme pro vás totiž chutné recepty z této jarní bylinky. Bylinkové máslo Do mixéru dejte 250 g změklého másla, 60 g medvědího
Kvůli muži na mě zanevřela
skutecnepribehy.cz
Kvůli muži na mě zanevřela
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
epochaplus.cz
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
Zatímco o egyptských pyramidách ví dnes už každé malé dítě, ty v Peru stále stojí tak trochu na okraji zájmu běžných turistů i milovníků historie. Navíc pokud je někdo spatří poprvé, jen stěží se ubrání zklamání. Vypadají totiž jako kopce nahnědlé hlíny. Přesto se pod nánosem staletí skrývají fascinující svědectví o vyspělých kulturách, které předcházely
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
historyplus.cz
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
„Postarejte se o něj!“ křikne lodní důstojník na mladou stevardku a do náručí jí vloží dítě. Žena je oběma rukama obejme a v záchranném člunu začnou klesat. Titanic se v tu dobu už nebezpečně naklání na příď. Píše se 15. duben 1912 a údajně nepotopitelný parník jde po nárazu do ledovce ke dnu. Z více