Domů     Zničila jsem své sestře celý život
Zničila jsem své sestře celý život
6 minut čtení

Přijde mi to jako dnes, když mě máma poprosila, abych na chvilku pohlídala svou mladší sestru, která koupala se ve vaně. Kdybych tehdy dávala pozor, mohla být dnes Katka zdravá.

Nikdy jsem nestála o to mít sourozence. Vyhovovalo mi, že jsem vyrůstala jako jedináček a měla rodiče jen pro sebe. Od svých kamarádů jsem slýchala jak strašně se jejich život změnil s příchodem dalšího člena rodiny a jak si jich máma s tátou přestali všímat.

Museli se začít o všechno dělit a smířit se s tím, že už nejsou doma těmi nejdůležitějšími. Představa, že bych měla sestru nebo bratra ve mně probouzela čirou hrůzu.

Dnes s odstupem času samozřejmě vidím, jak sobecké myšlení jsem měla, ale kdo mi to mohl mít tehdy za zlé, vždyť mi bylo 14 let a v mém těle probíhala doslova hormonální bouře.

Nemusím snad ani popisovat své nadšení, když mi maminka oznámila, že nás bude za pár měsíců o jednoho víc.

Zatímco se všichni těšili a neřešili nic jiného než mámino rostoucí břicho, počet kopanců nebo pořízení kočárku, já se zajímala jen o sebe a své problémy s dospíváním.

Po Katčině narození se můj odpor k ní trochu zmenšil, měla jsem svým způsobem ráda, přesto jsem z ní nijak nadšená nebyla. Nikdy bych jí ale vědomě neublížila!


Ozvala se strašná rána

Ten den, kdy jsem svou hloupostí zavinila obrovské neštěstí, z paměti už nikdy nevymažu. Proklínám se za to, jak sobecká jsem byla a neustále přemýšlím, jestli by včas přiznaná pravda změnila osud mé sestřičky.

Byl večer, asi sedm hodin, když mě máma vyrušila v koupelně s tím, že jde vykoupat malou Katku. Tehdy nebyl sestře ještě ani rok a sotva sama seděla. Jen co byla napuštěná voda ve vaně a Kačenka si bezstarostně plácala do vody, zazvonil někdo u dveří.

Mamka mě poslala, abych to vyřídila. Byla to domovnice a trvala na tom, že musí mluvit s mámou. Otráveně jsem rozrazila dveře do koupelny a vyřídila vzkaz. Mamka mě požádala, aby bedlivě hlídala sestru ve vodě, že je hned zpátky.

Zamumlala jsem něco jako souhlas. Jakmile se zabouchly dveře, vzala jsem do ruky lak a začala si u vany lakovat nehty. Na Katku jsem pozor skoro nedávala.

Musela se nejspíš nějak nešťastně zavrtět a uklouznout, protože si vzpomínám, jak ve mně hrklo, když se ozvala ta strašná rána. Otočila jsem se do vany a hrůzou bez sebe jsem vytahovala bezvládné tělíčko sestry. Uhodila se zřejmě o stěnu vany a pak jí hlavička zajela pod hladinu.


Vypadala, že je v pořádku

Držela jsem ji zoufalá nad vanou a třásla s ní jako o život. Plácala jsem jí zádech ve snaze ji probrat. Najednou se tělíčko celé otřáslo a Katka se rozkřičela na celé kolo. Posadila jsem ji zase do vany a vzorně si s ní začala hrát.

Slyšela jsem, jak se zabouchly vchodové dveře a pak máminy rychlé kroky. Mezitím se sestra utišila a přestala plakat. Zběžně jsem ji prohlédla a neměla nikde ani modřinu ani bouli. Zdálo se, že je to nakonec dobře dopadlo.

Mámě jsem se o ničem ani slůvkem nezmínila. Bála jsem se, že by měla vztek a zas mi zakázala chodit ven jako obvykle, když jsem odmítla pomáhat.

Kdybych jen tušila, co svým mlčením způsobím, nechala bych si zakázat vycházky klidně doživotně, jen kdyby to Katce bývalo pomohlo.


Byla úplně jako vyměněná

Večer po koupání sestra trochu zvracela v postýlce a podle slov mámy i nezvykle rychle a brzy usnula. Teplotu prý ale neměla, tak se maminka neznepokojovala s tím, že se možná jen přejedla a bylo toho na ni ten den hodně.

Kačenka tu noc prospala celou bez jediného probuzení, ráno ale i přesto unavená a taková jako vyměněná. O nic neměla zájem, jen ležela v kočárku a zírala před sebe. Já jsem si její stav vůbec nedala do souvislostí s tím úrazem ve vaně.

Vzpomínám, jak začala být maminka nervózní a během balení věcí k dětské doktorce si mumlala něco o tom, že to není vůbec dobré. Vnímala jsem ji ale tak na půl, protože jsem měla doma kamarádku. Z ordinace už se máma domů nevrátila.

Přiběhl jen táta, celý pomatený mi řekl, že je s Katkou ve špitále a že se něco stalo. Jel za nimi, já zůstala doma.


Nenávratně poškozený mozek

Verdikt lékařů byl strašný. Kačenka měla krvácení do mozku spolu s těžkým otokem. V nemoci si máma vyslechla obvinění, že jí musela malá upadnout nebo se uhodila do hlavy.

Maminka jim tehdy přísahala, že se nic takového nestalo a že si nedovede její problémy vysvětlit. Všichni tam na ní prý koukali skrz prsty, dokonce i táta, který nevěděl čemu věřit.

Já jsem žila ve sladké nevědomosti až do chvíle, kdy za mnou přišla zoufalá máma, jestli mi náhodou Kačenka někdy nevypadla z ruky nebo se nepraštila do hlavy. Polilo mě horko. Vzpomněla jsem si na to osudné koupání.

Na sucho jsem polkla a roztřeseným hlasem vyslovila nejhorší lež svého života. Pobyt v nemocnici se potom stále protahoval, Katka prodělala spoustu vyšetření a vyhlídky byly čím dál horší. Dvakrát museli lékaři dokonce setru oživovat.

Trpěla jsem strašnými výčitkami, co jsem té malé provedla. Nakonec jsme si ji odvezli domů s tím, že je má nenávratně poškozený mozek a její vývoj se výrazně zpomalí.


Pravdu si vezmu do hrobu

Kačenky úraz mě změnil. Veškerý svůj čas jsem po jejím návratu domů věnovala jen jí. Dělala jsem všechno jen, abych mamince ulevila od starostí s postiženou sestřičkou nebo aby si mohla odpočinout. Od té chvíle uběhla už spousta let.

Katka je upoutaná na lůžko a žije v soukromém ústavu pro mentálně postižené a já jsem u ní každý den hned jak skončím v práci. Zůstaly jsme si jen my dvě a já přísahala mamince, že se o svou mladší sestru postarám. Pravdu jsem jí sice nikdy říct nedokázala, svůj slib ale dodržím.

Kamila V. (58), Zlín

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika