Domů     Sestra mi ukradla mou jedinou dceru!
Sestra mi ukradla mou jedinou dceru!
6 minut čtení

Toužila jsem po velké rodině, osud mi však nadělil nakonec jen dceru Denisu. Žila jsem jen pro ni, než mi ji vlastní sestra zákeřně odloudila. Nechápu, jak jsem mohla být tak slepá.

Je smutné, že ty největší a nejbolestivější zrady nám zpravidla způsobí ti, od nichž bychom to čekali nejméně – naši nejbližší, rodina a přátelé. V mém případě to byla sestra, která bývala vždycky nezištnou oporou, nejlepší kamarádkou a moudrou rádkyní.

Nikdy jsem nepochopila, jak mě mohla tak strašně zradit a zničit to jediné na čem mi kdy opravdu záleželo. Moc dobře musela vědět jako bolest mi svými kroky způsobí a přesto neváhala vzít mi to nejcennější v mém životě.

Marně pátrám v paměti, jestli jsem jí někdy v uplynulých letech neublížila, že by se mi třeba mstila. Nejsem si ale vědoma ničeho tak zásadního, aby jí to dalo právo odvést mi mé milované dítě a připoutat ho k sobě díky lžím a intrikám.


Vyrostly jsme jako dvojčata

Se sestrou nás dělil rozdíl jednoho roku. Vyrůstaly jsme jako dvojčata a všechno prožívaly společně. První lásky, zklamání i lumpárny. Později jsem dokonce nastoupily i na stejné učiliště a vyučily se cukrářkami.

Lída byla vždycky oproti mě víc společenská a ráda bývala středem pozornosti. Já jsem byla spíš tichá a nejšťastnější jsem byla někde stranou v klidu. Dobré vztahy nám vydržely i v dospělosti.

Lída pracovala v pekárně na náměstí a já jen o pár ulic dál v malé rodinné cukrárně. Tam jsem se tehdy také potkala s Markem, svým budoucím mužem a otcem mé dcery Denisky. Po několikaměsíční známosti jsme se vzali a plánovali, že budeme mít velkou rodinu.

Lída, která byla hodně do větru se vdala krátce po mě za majitele řeznictví, které sousedilo s pekařstvím. Vypadala, že je ve vztahu spokojená. Neměli se na tehdejší dobu vůbec zle. Hodně si dopřávali a na rozdíl od nás o děti nestáli. Chtěli si hlavně užívat života.


Musela jsem si na ni počkat

Přesto, že jsem se snažili opravdu hodně, dítěte jsme se s manželem ani po třech letech nedočkali. Byli jsme z toho oba zničení.

Oporou mi byla kromě Marka hlavně Lída, která mě brávala do divadla, na výlety nebo jen tak do vinárny, abych přišla na jiné myšlenky. Vzali nás dokonce s manželem na dovolenou do Bulharska, že prý musíme změnit prostředí.

Byla jsem jí za to moc vděčná, protože to byla právě ona dovolená, která nám pomohla zapomenout na trápení a uvolnit se. Měsíc po návratu z Bulharska jsem zjistila, že jsme si dovezli ten nejkrásnější suvenýr – děťátko!

Čekali jsme nakonec téměř čtyři roky, ale dočkali se. Byla jsem na sebe velmi opatrná, aby bylo vše v pořádku. Nedokážu popsat to štěstí, když se nám dcera narodila.

Ačkoli Lída nikdy po dětech netoužila, příchod Denisy na svět ji hodně ovlivnil a sama začala o rodině uvažovat.


Zůstala jsem na vše sama

Mé štěstí netrvalo bohužel dlouho. Když byly Denise tři roky, prodělal manžel silný infarkt a na jeho následky po pár dnech zemřel. Najednou jsem zůstala na všechno sama. Nebýt dcery, kdo ví, jestli bych měla sílu žít dál.

I tehdy mi byla oporou Lída, která u nás trávila dny i noci a pomáhala mi se vším, co bylo třeba. Zařizovala dokonce i Markův pohřeb, já na to neměla sílu. Čím víc času u nás trávila, tím blíž měla k Denisce.

Její muž ale o dětech nechtěl ani slyšet, což manželství hodně poznamenalo. Nakonec se Lída rozvedla, odstěhovala se od něho a zůstala u nás. Měla jsem velký byt, takže jsme všichni měli své soukromí.

Dceru jsme vychovaly společně, pro Denisku byla má sestra jako druhá máma a mě nikdy nenapadlo, že by na tom bylo cokoli zlého.


Neměla v plánu se jí vzdát

Když bylo Denise zhruba 15 let, odstěhovala si Lída své poslední věci k novému partnerovi, kterého si později vzala. Poslední rok u nás už moc nebyla, věnovala se víc sobě a svému soukromí, což jsem jí nemohla mít za zlé.

Já si nikoho nehledala, jediný muž mého života mi odešel a tím pro mě láska navždy skončila. Byt byl bez Lídy najednou takový prázdný, bez energie, bez šťávy. Nejhůře to nesla Denisa, které se moc stýskalo. Začala proto za Lídou jezdit k ní domů.

Z počátku jen občas, později to bylo už pravidlem a nakonec tam zůstávala i přes víkendy. Cítila jsem, že se mi má holčička vzdaluje a nevěděla jsem co s tím. Veškerý svůj volný čas trávila s mou sestrou. Mě nikdo najednou nezval, připadala jsem si odstrčená.

Když jsem ale vznesla námitku, že by mohla být dcera také občas se mnou, dostalo se mi hodně studené sprchy.


Koupila si ji drahými věcmi

Lída se stejně jako v prvním případě uměla dobře vdát i podruhé. Její manžel byl zámožný podnikatel, který jí dal kartu a neřešil za co utrácela. To jí dalo do ruky žolíka, kterého jsem nemohla nijak trumfnout.

Pořizovala Denise drahé oblečení, boty nebo šminky. Brala jí do vybraných restaurací, na kosmetiku a ke kadeřníkovi. Dávala jí také bez mého vědomí dost vysoké kapesné. Z mé skromné holčičky udělala brzy rozmazlenou fiflenu, která musela mít všechno.

Já si nic takového nemohla dovolit a právě to bylo často příčinou našich hádek. V okamžiku, kdy Denisa oslavila 18. narozeniny, sbalila si věci a oznámila mi, že se stěhuje k tetě Lídě. Prosby, sliby ani mé nářky ji nezajímaly.

Vmetla mi do očí, že zatímco pro Lídu je vším, já jsem prý zahleděná do sebe. Křičela, že se jí kvůli mně všichni vždycky smáli a oblíbenou se stala až díky tetě. Lída, která vlastní děti neměla si mou dceru přivlastnila a udělala z ní jiného člověka.

Vzala mi ji. Sprostě ji ukradla a připoutala ji k sobě penězi. Denisa sice občas zavolá nebo napíše, za svou mámu mě už ale léta nepovažuje.

Milena K. (56), Čáslav

Související články
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
4 minuty čtení
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší, kdyby šel do hospicu. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
epochalnisvet.cz
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla? Ve středověké
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,