Domů     Opravdová síla přátelství
Opravdová síla přátelství
5 minut čtení

V nouzi člověk pozná přítele. Prodávala jsem kamarádce různé věci za přehnanou cenu. Špatné svědomí mě trápí dodnes.

Když jsme se s Terezou potkaly v šesté třídě, vůbec jsem ji neměla ráda. Já seděla v první lavici, ona v poslední. Každá jsme měla kolem sebe jiný okruh přátel, já ty snaživé a pilné žáky, ona ty, které zajímal z učení nejvíc tělocvik.

I když ji to ve škole nebavilo, přesto měla občas lepší výsledky než já, která jsem se vždy pečlivě připravovala. Byla přirozeně inteligentní, myslím, že ji stačilo sedět v lavici a poslouchat, aby pak dostala výbornou.

Brala jsem to jako velkou nespravedlnost, když se přihlásila stejně jako já na gymnázium, kam se dostávali jen ti nejlepší studenti.

Doučovala mě tance

Když jsme spolu jely v autobusu na přijímačky, vůbec jsem se s ní nebavila. Říkala jsem si, že se jí konečně zbavím, až se na gympl dostanu, a ona ne. Jenže osud tomu chtěl, abychom se dostaly obě.

Tak začaly naše společné jízdy z naší vísky do nedalekého města. Kamarádkami jsme se staly až na tanečních. Byla jsem hrozné dřevo, zatímco Tereza na parketě excelovala.

Neváhala chodit o víkendu k nám domů a trénovat se mnou, abych se na dalších hodinách opět neztrapnila. Když jsme maturovaly, byly z nás nerozlučné kamarádky. Ona odešla na vysokou do Prahy, já na pajdu do krajského města.

Manžel a miminko

Ještě jsem nezačala učit, když jsem potkala Filipa. Měl hotelovku a v našem městě skvělé místo v jednom z nejlepších podniků. Zamilovala jsem se a uvěřila jeho sladkým slovům. Byl o pět let starší a stihl se už oženit, mít dítě, a rozvést se.

Když jsem otěhotněla, vzali jsme se. Našli jsme si byt na pěkném místě. Cítila jsem se spokojená. Pravda, peněz jsme moc neměli, ale já žádný palác a tučné konto nepotřebovala.

Azyl u rodičů

Jenže pak přišla hrozná rána – Filip si sbalil věci a zanechal mi dopis, v němž stálo, že se stěhuje k jiné, na alimentech se prý domluvíme i bez soudu. Jenže se tak nestalo.

Několik měsíců jsem od něho neviděla ani korunu, musela jsem se přestěhovat k rodičům a podat žádost o rozvod. Nastalo mi v životě peklo. Denně jsem měla od našich na talíři výčitky.

I když jsme měly s dcerou střechu nad hlavou, zahradu a babičku s dědečkem, nedalo se to vydržet. A tehdy jsem potkala po letech Terezu. Přijela za rodiči. Finančně na tom nebyla špatně, tak mě to napadlo…

Nabídla jsem jí šperky

Od Filipa jsem kdysi dostala sadu šperků, které mi koupil bůhví kde. Tvrdil, že to je zlato a brilianty. Snadno mi takový nesmysl nalhal, věděl, že se v takových věcech nevyznám. Když jsem se pochlubila matce, vysmála se mi. Já to ale tehdy neřešila.

Když jsem dorazila na schůzku s Terezou, dodala jsem si odvahu dvojkou vína a šperky jí nabídla, a řekla si za ně nehoráznou cenu.

Kuráž mi dodávala představa, že bych se za ty peníze mohla hned zítra odstěhovat s dcerou do podnájmu. Tereza si se zájmem šperky prohlížela a tvářila se nadšeně. „Ty musím mít! Hned vyberu z bankomatu a peníze ti dám.“ Nemohla jsem uvěřit, že se to povedlo.

Prodala jsem jí kdeco

Rozešly jsme se a já spěchala řešit svůj problém. Až když jsem se zabydlela a přešlo prvotní nadšení, přepadlo mě svědomí. Jak jsem to mohla Tereze udělat?

Ale jak šel čas, dostala jsem se opět do složitých problémů, a nedostatek peněz umlčel mé špatné svědomí. Vyhrabala jsem porcelán po babičce, který jsem zkoušela prodat v bazaru. Nabídli mi za něj tři stovky, já si ale neváhala za něj říct kamarádce tři tisíce.

Chtěla jsem vše napravit

Tereza se mnou nesmlouvala, a tak jsem jí během dalších deseti let prodala kdeco. Něco jsem třeba levně koupila v bazaru, a pak jí to střelila za desetinásobek. Vytahala jsem z ní tak téměř sedmdesát tisíc. Svědomí mě ale hryzalo každou noc.

Říkala jsem si, že to Tereze jednou všechno vrátím. A ta chvíle přišla. Když se dcera osamostatnila, já měla slušně placenou práci a do toho jsem podědila domek po rodičích, který jsem prodala. S obálkou, ve které bylo sedmdesát tisíc, jsem se rozjela do Prahy.

Peníze nepřijala

Terezu jsem pozvala na skleničku, předala jí obálku a začala ze sebe soukat pravdu. Tereza se ale jen usmála a chytla mě za ruku. „Už toho vysvětlování nech!

Já to věděla od první chvíle, že to zlato není pravé a brilianty jsou obyčejné sklo, ale chtěla jsem ti pomoct. Jsme nejlepší kamarádky, a ty přece nějaké peníze nerozdělí.“ Slzy se mi nahrnuly do očí.

Nastala komická chvilka, kdy jsme si vzájemně vnucovaly obálku s obnosem. Ani jedna jsme peníze nechtěla. Nakonec si ji ale Tereza přece jenom vzala a následující den šla do cestovní kanceláře, kde pro nás dvě objednala zájezd do Thajska. Když mi tu zprávu oznámila, málem jsem omdlela.

Objevujeme svět

Nemohla jsem tomu uvěřit. „To je skvělý nápad!“ vyhrkla jsem ohromeně. Cítila jsem, jak se mi do žil vlévá čerstvá krev a síla. Za dva měsíce jsme s Terezou vyrazily na cestu svých snů. A nelitovaly jsme.

Byla to ta nejkrásnější dovolená, jakou jsem v životě měla. Tím to ale neskončilo. Od té doby jezdíme spolu na dovolenou každý rok a objevujeme úžasná místa. Vím, že mám tu nejlepší kamarádku na světě.

Jenom opravdové přátelství totiž dokáže tak nezištně a obětavě pomoct, když se člověk dostane do potíží.

Jana L. (57), Mělník

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.