Domů     Zahradnice mě chtěla sprostě okrást
Zahradnice mě chtěla sprostě okrást
5 minut čtení

Do nově otevřeného zahradnictví jsem chodila často. Občas jsem si něco koupila a občas se jen tak procházela. Nenapadlo mě, že milá a ochotná zahradnice mě okrade!

Svoji zahrádku jsem si hýčkala. Měla jsme snad nejkrásnější skalku široko daleko a to není žádné chlubení. Lidé se k nám chodili dívat a obdivovat nejroztodivnější druhy skalniček a travin.

Ani pěstování ovoce jsem se nebála, ale kvůli místu jsem dávala přednost takovým těm nově objeveným a módním druhům. Mám na mysli třeba kamčatské borůvky nebo malé placaté broskvičky.

Někdy trvalo i pár let, než jsem se dočkala úrody, ale o to jsem potom měla větší radost!

Těšila jsem se na nové přátelství

Zahrádka prostě byla moje velká vášeň. Moje nadšení nebralo konce, když jsem se dozvěděla, že hned za městem se bude otvírat velké zahradnictví. Bylo opravdu krásné. Rozlehlá zahrada zaplněná snad vším, na co si člověk vzpomene.

A potom zastřešené prostory s pokojovými květinami a občas i nějakým tím zvířátkem. Měli tu totiž i takový malý zverimex. To místo lákalo k návštěvám a já sem chodila častěji než do parku. Časem jsem se znala nejen s rostlinkami, ale i s personálem.

„Tak paní, co to dneska bude?“ ptala se mě vždycky jedna ze zahradnic. Byla to od pohledu sympatická ženská, asi tak v mém věku. Měla jsem pocit, že jsme takové spřízněné duše. Obě trochu při těle a obě usměvavé a vstřícné. Těšila jsem se, že se třeba časem skamarádíme.

Nalákala mě na vzácnou rostlinu

Zatím byl náš vztah jen na úrovni zákazník a prodavačka, vlastně zahradnice. Když jsem si něco kupovala, a bylo to často, vždycky jsem šla výhradně za ní. I kdyby byla na opačném konci tohoto velkého areálu. Jednou mě sama od sebe oslovila.

Dokonce mi přišlo, že na mě čeká, ale měla jsem z toho radost a myslela si v tu chvíli, že se chce tak jako já skamarádit. „Paní, něco bych tu pro vás měla, ale je to vzácnost, pojďte za mnou!“ řekla mi potichu a rozhlédla se, zda nás někdo nepozoruje.

Byla jsem zvědavá, co mi chce nabídnout a tak jsem ji následovala. Zavedla mě do takové chatky, kde si personál nechávala osobní věci. Z dřevěné bedýnky vytáhla pár nevábně vyhlížejících sazenic. Vypadaly jako trochu seschlá tráva.

Nijak mě nenadchly, ale ona mi o nich začala vyprávět: „Je to bomba. Přišlo nám jich jen pár až z Afganistánu. Je to něco jako ženšen, elixír života. Travina vyroste a z nejvyšších konců se vaří čaj. Uzdraví každého! Proč myslíte, že je tam u nich tolik stoletých?“

Utratila jsem spoustu peněz

Ani mě nenapadlo jí nevěřit. Ale když jsem uslyšela, kolik tahle tráva stojí, zarazila jsem se. Zahradnice chtěla za jeden květináček rovné tři tisíce! Poděkovala jsem a slíbila, že si to rozmyslím. Jenže, doma mi to nedalo.

Tělo mě v mém věku bolelo a také mě trápila zhoršující se cukrovka. Co když mi ta tráva opravdu pomůže? Druhý den jsem se vypravila za zahradnicí a koupila hned dva květináčky. Doma jsem trávu zasadila a čekala, co se bude dít. „Jé, co to tady máš za ohavnost?

Proč si sázíš na svoji krásnou skalku takový plevel?“ ptal se mě syn, když přišel na návštěvu. Poučila jsem ho, na jakou vzácnost se dívá, ale on se začal smát. Vytáhl svůj chytrý telefon a za chviličku mi ukazoval foto té mojí vzácnosti. Byla to ona, ale nebyla vzácná…

Syn se mi vysmál

„Plevel, vždyť jsem ti to říkal. Někdo tě pořádně napálil!“ smál se syn, aniž tušil, kolik jsem za to všechno zaplatila. Popadl mě vztek. Hlupačku ze mě nikdo dělat nebude! Travinu jsem vyrýpla a nandala znovu do květináčů.

Dala jsem ji do tašky a odkráčela za vedoucím té mojí vykutálené zahradnice. Seděl ve své útulně zařízené kanceláři a přes všechny kytky ho skoro ani nebylo vidět. Byl oblečený trochu jako strýček Pompo z Arabely. Lacláče a v nich schovaný velký pupík.

„Něco vám nesu, pane šéfe!“ oslovila jsem ho a on překvapeně čekal, co ze mě vyleze. Postavila jsem mu květináčky na stůl a čekala, co bude říkat. „Proč mi sem ten plevel nosíte?“ ptal se udiveně a rozpačitě se podrbal na holé hlavě.

Asi si myslel, že jsem nějaký blázen, či co. Ale já mu všechno vysvětlila. Jakou jsem měla důvěru k jeho zaměstnankyni a jak mě napálila.

Dostala výpověď od strýčka Pompa

Moc mi nevěřil mi a já se mu nedivila. Také bych ještě nedávno nevěřila, že ta sympatická zahradnice je taková podšívka vykutálená. „Tak se pojďte k ní podívat, měla tam těch travin celou bedýnku“!

Navrhla jsem mu a on souhlasil, Vyzvedl si náhradní klíče a šel se mnou do té dřevěné chatky. Zahradnice zrovna seděla u stolu a svačila. Tři obložené chlebíčky a hodně drahý pomerančový džus.

„No, asi jí ty podvody hezky vynášejí,“ pomyslela jsme si, ale to už se pan vedoucí skláněl nad bedýnkou. Nějaké vysvětlování a vykrucování bylo marné. Zahradnice dostala výpověď a já svoje peníze. Jako odškodnění mi dal pan šéf krásnou pokojovou kytku. Tak snad to nebude nějaká masožravka!

Lada N. (63), Ostrava

Související články
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
5 minut čtení
Tíží mě šrám. Bolest z mateřské lásky. Té, kterou jsem od mámy nedostala, i mojí, kterou jsem nebyla schopná V srdci cítím těžkost, kterou nosím celý život. Byla jsem adoptovaná. Moji rodiče nebyli moji. Žila jsem ale roky ve sladké nevědomosti, měla jsem díky tomu šťastné dětství. Normální období mého života. Ale pak… I když mi má náhradní rodina dala střechu nad hlavou, teplo a péči, některé
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do