Domů     Po smrti manžela jsem se stala babkou kořenářkou
Po smrti manžela jsem se stala babkou kořenářkou
3 minuty čtení

Samota je smutná. Našla jsem si kamarádky v mém věku a chodila s nimi nejprve za kulturou, pak sbírat bylinky za úplňku…

Když žena, která nikdy neměla děti, ovdoví, nemá nikoho. Do práce jsem sice chodila, ale nikdy jsem si kolegyně k tělu nepouštěla. Ven jsem chodila pouze s manželem – na jeho večírky, do divadla, na koncerty. Nikdy jsme neměli žádné zvíře.

Manžel si je nepřál, a já jsem to přijala. Ve chvílích, kdy byl manžel na služebních cestách, já doma pěstovala kytičky. Kdyby nebylo manželovy rodiny, nebyla bych schopná zařídit záležitosti ohledně jeho pohřbu. Hned druhým dnem nastalo v mém životě ticho.

Byla jsem v důchodu, tak jsem nikoho nezajímala. Moje samota mi najednou začala vadit. Najít si tak nějakou spřízněnou duši! Vyrazila jsem se do kavárny, v níž jsme s manželem občas sedávali.

Na kousek řeči

Zrak mi spočinul na čtyřech starších ženách, které se náramně bavily. Musely to být dobré kamarádky. Špicovala jsem uši, o čem jde řeč. Seděla jsem ale příliš daleko. Cesta na toalety vedla kolem nich. Zvedla jsem se proto a vypravila se pomalým krokem kolem.

Povídaly si o kytičkách, které zajímaly i mě. Probíraly rýmovník a kde jej sehnat. Moje srdce zajásalo. Měla jsem ho doma tolik, že jsem nevěděla, co s ním. A tak jsem navázala hovor.

Hlas se mi při prvních slovech chvěl, ty ženy se na mě ale dívaly s úsměvem a pozvaly mě mezi sebe. Za hodinku jsem se už smála s nimi. Dámy mě pozvaly na večerní posezení při kávě k jejich dobré známé.

Kytičky nás spojily

Když jsem dorazila na místo, čekala mě skupina pěti žen. Majitelka mě hned vedla na svou terasu, která sloužila jako skleník. Byla to úžasná soukromá botanická zahrada, ve které se to různými i cizokrajnými rostlinami jen hemžilo. Byla to nádhera! Ale co víc!

Létali tam motýli, které jsem z našich luk neznala a zahlédla jsem najednou dokonce andulku, která volně lítala. V tom nejhezčím zákoutí bylo posezení. Usadily jsme se kolem velkého stolu. „Dáme karty?“ zeptala se ta žena. Já vrtěla hlavou, že je neumím.

Však se to rychle naučíš. Nedala se.

Karetní dýchánky

A tak jsem začala karbanit. Hned první den jsem se zabrala do hry, až jsem zapomněla na čas. Dala jsem si dokonce i borůvkový likér, který mi nabídly. Domů jsem odjížděla v pozdních nočních hodinách a těšila se, jak se za týden sejdeme zas.

Povídání o kytičkách předcházelo kartám, během nichž jsme popíjely likér od jiné z přítomných dam. Co ale přinesu já, až na mě dojde řada? Vzpomněla jsem si na jednu z bývalých kolegyň. Nosila do práce likéry z bylinek, tak jsem jí zavolala.

Byla překvapená, že mě slyší. Byla taky sama, vdova a její syn v cizině. Na další sezení jsme přišly spolu. Nikdy bych nevěřila, že se ze mě na stará kolena stane společenský a veselý člověk.

Asi doháním to, co jsem zanedbala, ale cítím se šťastná a hlavně – zdravější. Inu veselá mysl, půl zdraví!

Viola (65), Praha

Související články
3 minuty čtení
V hospodě člověk narazí na všelijaké existence. Dobře to znám, pracovala jsem po lokálech celý život. O jednom štamgastovi se říkalo, že mu není pomoci. Já tomu ale nechtěla uvěřit! Byla jsem osamělá, stárnoucí a muži se mě, myslím, báli, připadala jsem jim nejspíš přehnaně energická. Já jsem však žádná rozená velitelka nebyla. Vyučila jsem se servírkou, celý život jsem pracovala v hospodách, a
3 minuty čtení
Byl to český fousek, výjimečný lovecký pes! To nás ubezpečovali, když starý pán, jeho majitel, zemřel. Kam s tím psem? Nakonec nás přesvědčil on sám! Stalo se to v době, kdy jsem ještě chodila do školy. Bydleli jsme na vsi, vedle nás měl domek starý pan Kubíček. Žil sám jen se svým psem. Nemohl si svého Astora, jak mu říkal, vynachválit. „To je nejlepší ze všech loveckých psů,“ básnil o svém čt
3 minuty čtení
Kamila neměl nikdo v lásce. Tvářil se jako morous a s nikým nemluvil. Byl to podivín. Kolegyně se ale vsadila, že toho samotáře svede. Stáli jsme tam spolu sami a on mlčel. Koukal do křoví, něco si mumlal pro sebe a za nic na světě by se ke mně neotočil čelem, aby se mi musel podívat do očí nebo se mnou dokonce promluvit. Nikdo z našeho podniku ho neměl rád. Byl to protiva, který se pohyboval v
4 minuty čtení
Ve školce jsem pracovala až do chvíle, než se změnilo vedení a já musela z práce odejít. Brzy jsem si našla novou práci a s ní i kamarádku. Byla veselá a přátelská a já vždy byla důvěřivá. Po rozvodu jsem společnost nevyhledávala, chodila jsem jen z práce domů a ráno zase do práce. Děti nemám a jsem spíš introvert. „Musíš se přestat schovávat před světem,“ radila mi Sandra, moje nová kamarád
3 minuty čtení
Vždy jsem se považovala za člověka, který je racionální. Nikdy by mě nenapadlo, že padnu do osidel podvodnice, léčitelce. Od mládí jsem sportovala a dá se říct, že jsem dbala na správnou životosprávu. Ani s alkoholem jsem to nikdy nepřeháněla. Cigarety mi nesměly do domu. Ale co naplat, roky přibývají. Objevily se zdravotní potíže. Nechala jsem se zmást Byla jsem naučená věřit lékařům, pr
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Řecký Roswell: Co se odehrálo nad vesnicí Megaplatanos?
enigmaplus.cz
Řecký Roswell: Co se odehrálo nad vesnicí Megaplatanos?
Megaplatanos je malá vesnice na severu Řecka, v geografickém území Makedonie. Turisté tuto oblast vyhledávají především pro návštěvu antických památek či pro reminiscence na starověkého vládce Alexand
To pírko z havrana bylo určitě kouzelné!
skutecnepribehy.cz
To pírko z havrana bylo určitě kouzelné!
Hrozně jsem se bála. Seděla jsem v parku a třásla se při myšlence, jak mě bude za chvíli zkoušet nejstrašnější profesor. Najednou mi spadlo k nohám černé pírko. Studovala jsem tenkrát historii. Každá fakulta má svého obávaného profesora, i já takového měla. U něho jsem měla dělat zkoušku z paleografie, což je věda, která se zabývá čtením a výkladem starých listin. Student
3 travičky, které píší dějiny: Měla Kateřina Medicejská jedovou komnatu?
epochaplus.cz
3 travičky, které píší dějiny: Měla Kateřina Medicejská jedovou komnatu?
Směs bahna a močůvky pod okny pařížských domů nabírá rudý nádech lidské krve. Bartolomějská noc z 23. na 24. srpna 1572 je v plném proudu. Podle všeho iniciuje řádění francouzská královna Kateřina Medicejská (1519–1589). Nechvalně se tak zapíše do historie.   Ostatně, na dvoře ji za života manžela nikdo příliš nemusí, je nižšího původu a
Život pod hvězdnou oblohou
rezidenceonline.cz
Život pod hvězdnou oblohou
Na začátku byl jasný požadavek: Potřebujeme interiér, který bude harmonicky vyvážený a ve kterém se bude dobře cítit jak muž, tak i žena. Chceme do něj dostat barvy, ale nikoli ho barvami přehlušit. A jak zadání dopadlo? Každý, kdo chce bydlet ve městě, si vybírá bydlení ideálně v blízkosti parku či jiné zeleně, ať už
Dort s kávou a ořechy
nejsemsama.cz
Dort s kávou a ořechy
Suroviny: Na korpus: 50 g mletých vlašských ořechů 220 g cukru 220 g másla 200 g hladké mouky 4 vejce 2 lžíce kakaa 4 lžičky instantní kávy 2 lžičky kypřicího prášku ½ lžičky jedlé sody Na krém: 350 g moučkového cukru 170 g másla 1 lžíce vody 3 lžičky instantní kávy vlašské ořechy na ozdobu
Čingischán: Vůdce, dobyvatel a odkaz mongolské říše
21stoleti.cz
Čingischán: Vůdce, dobyvatel a odkaz mongolské říše
Pražské Národní muzeum hostí jednu z nejvýznamnějších výstav letošního roku. Pod názvem Čingischán a jeho svět se návštěvníci mohou ponořit do fascinující historie mongolského impéria a jeho vládce. T
Javoříčské jeskyně: Podzemní Niagarský vodopád a nejslavnější krápníková záclona
epochanacestach.cz
Javoříčské jeskyně: Podzemní Niagarský vodopád a nejslavnější krápníková záclona
Téměř šest kilometrů jsou dlouhé třípatrové podzemní chodby nejkrásnějších českých jeskyní. Javoříčské jeskyně jsou významným zimovištěm netopýrů a vrápenců, ale turistů tu potkáme přece jen o poznání víc. Obdivovat přírodní krásy jich sem každoročně přijede na šedesát tisíc. Na vrchu Špraněk nedaleko Javoříčka lidé odnepaměti znali skalní dutinu zvanou Svěcená díra. Byla dlouhá dvacet metrů
Generál Buquoy: Válčil ve službách Habsburků za almužnu?
historyplus.cz
Generál Buquoy: Válčil ve službách Habsburků za almužnu?
„Vzdát se? Vzdát se takové kanálii?!“ vykřikne zlostně Buquoy na uherské jezdce, kteří ho obklíčili. „Nikdy! To raději zemřu!“ Tasí kord a… Kdosi mu ho vyrazí z ruky. Záhy bezbranného válečníka zasáhne kopí. Poprvé, podruhé, potřetí… A také padne výstřel z pistole!   Bude vojákem! Stejně jako jeho otce, který byl za věrné služby španělským Habsburkům povýšen
Osídlil Antarktidu odvážný Nor?
epochalnisvet.cz
Osídlil Antarktidu odvážný Nor?
Celý život norský přírodovědec Carsten Borchgrevink směřoval na jih. Z rodné Kristianie, dnešního Osla, se mladík vydává studovat lesnictví do Saska. Jenže studium je pro dobrodružnou povahu mladého Nora příliš nudné.   Sotva školu absolvuje, Carsten Borchgrevink (1864–1934) odpluje do Austrálie…Čtyři roky pendluje kontinentem se zeměměřičskými týmy, až se nakonec přece jen usadí v městečku Bowenfels.
Ricottové lívance s ovocem
tisicereceptu.cz
Ricottové lívance s ovocem
Lívanečky z ricotty jsou úžasně vláčné a křehké a jsou připravené za chvíli. Potřebujete 3 vejce 250 g ricotty 250 ml mléka 120 g hladké mouky 1 lžičku prášku do pečiva máslo nebo ghí javo
Na místě bývalého pivovaru v karlovarské čtvrti Rybáře vznikne nový developerský projekt
iluxus.cz
Na místě bývalého pivovaru v karlovarské čtvrti Rybáře vznikne nový developerský projekt
Nad levým břehem řeky Ohře nedaleko vlakového nádraží v Karlových Varech vyrostou v nadcházejících letech nové byty, obchody, náměstíčko, ale i veřejný park plný zeleně. Moderní výstavba s názvem Nové
Dopřeje Decastelo novou šanci exmanželovi?
nasehvezdy.cz
Dopřeje Decastelo novou šanci exmanželovi?
Tráví spolu čas, mají děti a kdysi se bláznivě milovali. Herečka Eva Decastelo (46) ze seriálu Kamarádi našla prý znovu vřelou náruč u svého bývalého muže, scenáristy Reného Decastela (51). Sotva se