Naše manželství trvá už více jak třicet let, když ale přišla krize a manžel si začal románek, použila jsem velké lsti, abych se té ženy navždy zbavila.
S Honzou jsme se poznali v době studií a museli se vzít. Všechny holky mi ho záviděly! Byl to skutečný princ z pohádky, jen ten bílý kůň nějak chyběl. Místo něho přišla tchyně. Bydleli jsme ve společném domě a já až do té doby, než jsem se tam nastěhovala, netušila, že kromě kuchyně, koupelny a toalety bude společné i ostatní. Do ložnice maminka vstupovala kdy se jí zachtělo a nehodlala respektovat soukromý prostor mladých manželů. Honza se ocitl v nové roli a netušil, že se stane mezičlánkem mezi novomanželkou a maminkou.
Nuda je zabiják lásky
Uteklo hodně let, ze mě se stala lehce obtloustlá žena a z manžela unavený a prošedivělý muž. I nebezpečí zvané tchyně bylo zažehnáno, protože nebyla naštěstí nesmrtelná. Naše manželství kolísalo jako na houpačce. Po studené zimě ale přichází jaro a právě v tu dobu jsem otevřela manželův email, a tam zjistila, že mu píše nějaká žena. Nazývala ho Zlatíčko…. ,,To je vůl“ zašeptala jsem. ,,Vždyť ví, že mám přístup do jeho emailu! On má milenku!“ Zakřičelo to uvnitř mé duše. A vnitřní hlas pokračoval: ,,Na dědka leze jaro ….. Sakraaaa!!!“ Když mě první křeč opustila, napadlo mě zjistit něco o té ženě. Vytvořila jsem si mailovou adresu fiktivního kamaráda Honzy a dotyčné napsala…
Hlavně rafinovaná
,,Ahoj, krásko! Můj kamarád Honza o vás pěje ódy, tak jsem se rozhodl vás poznat a pozvat na nějaký drink. Vymohl jsem od něho váš mail.“ A podepsala se jako Tomáš. Druhý den přišla odpověď: ,,Milý Tomáši, nemohl byste mi poslat svou fotografii?“ Zvedla jsem telefon a zavolala kamarádce.
Sešli jsme se. Brečela jsem jako želva, že má Honza milenku a že je určitě krásná. … ,,Ty snad po tolika letech žárlíš!?“ divila se Jitka. Ale pak řekla: „ Tak z tebe udělám pěkného chlapa! A vyfotím tě!“ Knír mi docela slušel. Poslala jsem tu fotku manželově milence. Odpověď přišla obratem:,,Můžu každý večer, kdy se uvidíme?“ Hned jsem to zavolala Jitce. ,,A co teď dál?“ Kamarádka se začala smát jako šílená.
Talentovaná herečka
,,No půjdeš na rande!“ Musela jsem se smát taky. Druhý den přišel Honza nacamranej a náladu měl povídavou. Prý za ním přišla jeho spolupracovnice Evička a ptala se ho, komu o ní vykládal. Ukazovala mu fotku nějakého chlapa. „Nevíš o tom něco?“ Udeřil na mě. Zahrála jsem dokonalé divadlo. S Evou jsem si jako potencionální milenec domluvila rande. Byla sice mladší, ale prdelatá s brýlemi. To byl páreček, panečku! Smála jsem se škodolibě. Druhý den přišel manžel opět opilý. A tím to skončilo. Moje snažení účel splnilo. S Evou se rozešli a manžel na nic nepřišel, i když podezření měl. My s Jitkou ale máme na co vzpomínat a čemu se smát.
Renata (59), Ostrava
