Domů     Viděli jsme na palouku tančit víly?
Viděli jsme na palouku tančit víly?
3 minuty čtení

Na loďce jsme dopluli k příjemné louce u lesa. Postavili jsme stan , abychom přespali. V noci nás ale vzbudil podivný zpěv. Nad pasekou se vznášela mlžná zjevení.

Bylo to před dvaceti lety, já a manžel jsme byli nadšenými vodáky a také jsme se na jednom takovém výletě potkali. Vzali jsme se po třech letech a narodili se nám rychle za sebou dvě krásné děti.

Když bylo staršímu tři a mladší necelé dva roky, vypravili jsme se na jejich první plavbu. Moc jsme se těšili, až zase budeme sjíždět nějakou řeku. Kvůli dětem jsme si vybrali trasu bezpečnou. Sázava byla v těch místech klidná a nebyla hluboká.

Plavili jsme se jen pro radost. Tak jsme našli krásné zákoutí řeky a malou louku u lesa. Tady přespíme, shodli jsme se. Vytáhli jsme loď na břeh, postavili stan a rozdělali oheň.

Byl krásný teplý večer, děti brzy ve stanu usnuly a my s manželem seděli na břehu řeky a naslouchali hlasům přírody. Když jsme uléhali, hvězdy už nádherně svítily a mezi nimi měsíc jako kolo. Byl úplněk. Magická noc. Cítila jsem tu sílu, jakou měla.

Děti spaly jako andílci, zalehli jsme vedle nich a už jsme usínali, když tu slyším podivný zvuk. Takové tiché kňourání. „Slyšíš to taky?“ zeptala jsem se manžela. „Co to může být?“ Marně jsme přemýšleli, jaké zvíře by mohlo vydávat takový zvuk. Nakonec nám to nedalo a rozhodli jsme se, že se podíváme ven.

Kroužily vzduchem

Nejprve jsme neviděli nic. Marně jsme se rozhlíželi kolem, až pak najednou, když si oči zvykly, jsme v jasu měsíce a svitu hvězd spatřili něco neuvěřitelného. Nad paloukem se vznášela mlžná zjevení.

Byly to naprosto zřetelné lidské postavy, průsvitné, jako by byly z pavučiny. Poletovaly v kruhu, a vydávaly ten zvláštní vysoký a táhlý zvuk, který se podobal zpěvu. Nemohli jsme s manželem odtrhnout oči od toho výjevu, který se nám naskytl.

Škoda, že se to nedalo nějak natočit, vyfotit nebo jinak zaznamenat. Až to budeme vyprávět, nikdo nám neuvěří. Všichni se budou smát, že jsme se tak opili, až jsme z toho víly viděli.

Manžel měl v jednu chvíli chuť se k těm mlžným tvorům rozběhnout, co by se stalo? Jenže já si vzpomněla na pohádky, jak víly muže utancovaly, a říkala jsem si, co když na tom něco je. Co když mají takovou sílu a moc, a děti budou siroty a já vdova?

Manželovi jsem to zakázala. Ještě dlouho jsme ta zjevení pozorovali a nemohli se nabažit, až nám zmizely v temném lese. Nikdy na ten zážitek nezapomenu.

Vilma (43), Písek

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.