Domů     Proč mi najednou tolik chybí?
Proč mi najednou tolik chybí?

Život na vesnici jsem nesnášela. Proto jsem nebyla ani na jednom třídním srazu. Pozdě mi je líto, že některé spolužáky už nikdy neuvidím. Čas zpátky nevrátím.

Hlavu jsem měla plnou snů a plánů, co všechno v životě dokážu. To byl pro mě největší motor k tomu se dobře učit a utéct do  Prahy. Vdala jsem se až kolem pětatřiceti a pořídila si jediné dítě se svým o patnáct let starším kolegou.

Svou rodnou vesničku a život v ní jsem vytěsnila z hlavy. Na třídní srazy jsem nereagovala. Osudy a životy spolužáků mě nezajímaly. Tak tomu bylo až do doby, kdy jsem nastoupila do důchodu.

Manžel už byl po smrti, jediný syn se odstěhoval do Kanady, a já měla najednou hrozně moc času. Měla jsem jedinou kamarádku, bezdětnou bývalou ředitelku knihovny. Spolu jsme vyrážely v Praze za kulturou. Jenže ona mi najednou vážně onemocněla.

Pendlovala jsem mezi ní a svou chaloupkou, večery seděla na internetu a čekala zprávy od syna, chodila jsem na procházky podél řeky a našla si své místečko na skále nad údolím. Tam jsem sedávala a dívala se do kraje…

Vzpomínky jako nůž

Bylo to uprostřed léta a dole u řeky stavěly děti stany. Jejich křik doléhal až ke mně. Se zájmem jsem je sledovala. A najednou, mi bleskl hlavou obraz našeho školního výletu na konci osmé třídy. Takhle jsme si postavili stany u řeky v podobném údolí.

Byl tam s námi náš třídní, učitel Jedlička, měl mě rád. Už bude dávno po smrti. Poznávám v té dálce Zdenu, hubenou blondýnu, jak piští a honí se s kluky kolem stromu. Neuvěřitelná náhoda! Přesně tak to tehdy bylo. To byla legrace!

Zdena ale zemřela před lety při autonehodě. Psala mi to naše spolužačka Blanka, ale já na ten mail ani neodpověděla. Zdenu už nikdy neuvidím… Na tu dálku se mi před očima odehrával příběh, který jsem zažila ve svém dětství.

Jako by to někdo natočil na film a teď mi to pustil. Najednou mi přišlo líto, že jsem si nechala ujít tři setkání po letech s lidmi, s nimiž jsem prožila devět let svého dětství. Vybavovalo se mi jen to hezké…

Když jsem se zvedala ze svého místa na skále, bylo už šero. Jako omámená jsem došla domů a nastartovala počítač. Srdce mi zaplesalo, když jsem našla Blančinu mailovou adresu. Napsala jsem jí a brečela u toho. Každý den jsem pak čekala celá dychtivá odpověd.

Ta ale nepřicházela. Nakonec jsem sedla do auta a vyrazila – po padesáti pěti letech – do rodné vísky. Jen stěží jsem to tam poznávala. K Blance domů jsem ale trefila. Dům už dávno nebyl ten z mých vzpomínek.

K vrátkům přišla dívčina jako by Blance z oka vypadla. „Babička už zemřela,“ řekla mi. Zamířila jsem tedy na hřbitov. A tam jsem našla vedle Blanky ležet dalších devět svých spolužáků. Už je nikdy neuvidím. Propásla jsem tři třídní srazy, během kterých jsem si jich ještě mohla užít.

Daniela (72), Praha

reklama
Související články
16.4.2024
Když jsem slavila šedesáté narozeniny, číšník mi přinesl obálku. Ale nebyly tam peníze. Uvnitř se skrýval můj nejkrásnější narozeninový dárek. Celý život jsem neměla kamarádku. Tedy když nepočítám Bohunku, ale o tu jsem přišla. S Bohunkou jsme byly spřízněné duše. Než ta první něco dořekla, ta druhá se tomu už smála, až se za břicho popadala. Bohunku nikdy nikdo nenahradil. Všechny ty úžasné
16.4.2024
Stala se ze mě matka samoživitelka, na kterou se začaly dluhy hrnout ze všech stran, a já je nedokázala řešit. Bojím se kvůli tomu znovu vdát. Pokud je žena dobrá máma, tak nedopustí, aby její děti někdo šikanoval a bil. Život s mým manželem bylo peklo. Byl to tyran. Tak jsem sbalila tašky, nasedla s dětmi do auta a odjela. První tři měsíce jsem žila z úspor. Moje práce byla špatně placená. Dět
16.4.2024
Byl tak vlezlý a trapný! Nakonec jsem se ale do něj zamilovala. Dokázal totiž, že je to muž, o kterého se může žena v nouzi pevně opřít. Měl a jsem o muži svého života přesnou představu a od té jsem se nehodlala vzdálit. Jakmile to nebyl pan Dokonalý, neměl šanci. A tak to bylo i s Ivanem. Potkala jsem ho v době, kdy jsem chodila s Láďou. Toho jsem nekriticky milovala. Byl to krasavec, vysporto
15.4.2024
S mužem jsme 40 let snili o Karibiku. Když jsme na něj našetřili a vyrazili jsme, vrátili jsme se do domova, který byl zcela zničen. Jako náš život. S Karlem nemáme děti. Chtěli jsme, ale nepovedlo se. O to víc jsme si chtěli užít život, abychom si řekli, že jsme jej spolu naplnili. Jezdili jsme na výlety a dopřávali si, avšak nebyli jsme tak bohatí, abychom si jen tak dovolili Karibik, o němž
14.4.2024
Rodina je základem všeho, ovšem co když ty kořeny nepoznáte už v dětství? To byl totiž přesně můj případ a tehdy se začal psát můj katastrofický životní osud. Celý život a stále je to ve mně. Je mi 81 let a lituji, že jsem prožila tolik let v bolesti. Přitom stačilo být tvrdší. Jenže zkušenosti získáváme postupně, a proto dnes kroutíme hlavou nad tím, co jsme kdysi udělali a jak jsme si život z
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
epochalnisvet.cz
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
Fascinující amazonská džungle nemusí skrývat jen dosud neznámé rostliny a „běžná“ zvířata. Možná se v ní potlouká tvor, se kterým byste se rozhodně setkat nechtěli. Podle některých popisů připomíná Bigfoota a i když jde podle všeho o legendu, reálný předobraz toto monstrum zřejmě opravdu má!   Pohybuje se prý pomalu a nenápadně a většinou zůstává
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
iluxus.cz
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
Světový šampionát ABB FIA Formula E se jako obvykle zastaví v Monaku. A pro tento sedmý ročník slavného závodu se společnosti DS Automobiles a PENSKE AUTOSPORT rozhodly oslavit prestiž a půvab proslul
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
nasehvezdy.cz
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
Chvíli se zdálo, že je Denisa Nesvačilová (32) znovu šťastná. Jenže bohužel má asi opět srdce na cáry. Románek s pohledným kolegou podle všeho nevyšel. Měl se k ní chovat jako princezně, zahrnovat
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
epochaplus.cz
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
Opatrně prochází bránou, na níž je nápis „Arbeit macht frei“. Sovětští vojáci doufají, že dobyli nacistickou továrnu, jenže po pár krocích zírají do prázdných očí stovek lidí v pruhovaných mundúrech. Ti jsou vyhublí, mají strach a neví, co od příchozích čekat! Onoho 27. ledna 1945 postupují Sověti k polskému městu Osvětim. Rozsáhlý komplex považují za nacistickou továrnu,
Nepečený dort s malinami
tisicereceptu.cz
Nepečený dort s malinami
Tvaroh můžete nakombinovat s ricottou nebo také řeckým jogurtem. Ovoce použijte podle sezony nebo podle toho, jaké máte u vás doma rádi. Ingredience Na 1 kulatou formu 300 g kakaových sušenek
Vepřová žebírka glazovaná pivem
nejsemsama.cz
Vepřová žebírka glazovaná pivem
Žebra můžete podlévat jak černým pivem, tak světlým ležákem. Ingredience na 6 porcí: 500 ml černého piva 2 kg vepřových žeber 1 lžíce sójové omáčky 1 lžička uzené papriky 1 lžíce olivového oleje sůl barevný pepř Postup: Vepřová žebra omyjte, osušte a rozdělte na větší díly tak, aby se vám porce vešly do pekáče. Připravte si směs, kterou budete
Pozor na noční pohled z okna!
enigmaplus.cz
Pozor na noční pohled z okna!
Odedávna existuje celá řada lidových pověr. Ty skutečně nejděsivější z nich se pak většinou týkaly temné části dne, tedy noci. Lidé pevně věřili, že za tmy se nemá vycházet z domu a není ani dobré dív
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
21stoleti.cz
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
epochanacestach.cz
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
Je to už sedm století, co na skalnatém kopci v Javořických vrších vzniklo lovecké sídlo pánů z Hradce. O své přežití do dnešních časů musel sice bojovat, ale ten boj vyhrál a patří mezi perly celého kraje. Podle pověsti si pán zdejšího kraje zatoužil vystavět na skále hrad, ale nedostávalo se mu peněz. Upsal proti duši ďáblu,
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
historyplus.cz
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
Znavený mnich se opile olízne. Trochu přebral, jenže tahle várka piva se opravdu povedla. Tíží ho výčitky svědomí, na paměti má varovná slova biskupa. Zítra ale všechno dožene. Modlitbám se bude věnovat s ještě větší intenzitou než jindy.   Zpracování chmele na zlatavý mok se jako první u nás ujímají kláštery. „Protože měly vlastní výrobu piva,
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
skutecnepribehy.cz
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
Naši začali mluvit o rozvodu. Byla jsem rozmazlený jedináček a představa, že by se mi najednou zhroutil domov, byla pro mě zničující. Když mi naši opatrně naznačili, že se budou rozvádět, zhroutil se mi svět. Pocit jistoty splaskl jako propíchnutý balonek. Ještě nikdy v životě jsem se necítila tak mizerně. Nevěřila jsem svým uším. Nevěřila jsem, že to