Domů     Syn je po útoku spolužáka psychicky nemocný
Syn je po útoku spolužáka psychicky nemocný
5 minut čtení

Náš syn nebyl nikdy příliš hovorný, lze říci, že nebyl ani společenský, tak jak to dnes od každého jeho okolí očekává. Své vrstevníky tím provokoval tak dlouho, až došlo k tragédii.

Josefovi už od prvních krůčků chyběla taková ta sociální soutěživost, kterou se lidé snaží dostat na žebříčku ve společnosti výš, stát se oblíbenějšími. V dětství mu ale jeho povahu spolužáci vůbec netolerovali.

Jeho uzavřenost je rozčilovala a dávali mu to velmi nevybíravě najevo. Ti nejdrsnější kluci ho pak neváhali urážet a fyzicky napadat. Dospělo to dokonce tak daleko, že ho týrali a šikanovali. Jenomže o tomhle všem nám doma neřekl ani slovo.

Chodil domů v potrhaných šatech, zablácený, nos od krve a tvrdil, že sám upadl, nebo že ho honil pes. Až jednou zůstal ležet po jednom útoku kluků v kaluži a našli ho lidé, kteří, když ho viděli, zavolali záchranku.

Teprve v okresní nemocnici z něho dětský psychiatr vytáhl, co se děje. Když nám to pak všechno v kanceláři říkal a popisoval, dělalo se nám špatně. Manžel i já jsme byli zoufalí.

Ani psychiatr ani my jsme z našeho Pepíčka za žádnou cenu nemohli dostat jména těch gaunerů, ani žádných jiných, kteří ho ve škole nebo mimo ni napadali. Josef se učil průměrně, nebyl to žádný šprt, ale byl jinak svědomitý.

Jistě by měl ale lepší známky, kdyby se nemusel potýkat s takovou neustálou šikanou.

Změna školy

Šli jsme za ředitelem školy, mluvili jsme s výchovným poradcem a ten nám jen řekl, že má jisté tipy na grázly, kteří se něčeho takového mohli dopouštět, ale pokud nemáme my od Josefa žádná konkrétní jména, nemůže s tím nic dělat.

Učitelé dostali za úkol k žákům promluvit, což se odbylo nějakými deseti minutami na začátku vyučování. Asi za měsíc chodil Pepíček ze školy zase uválený a s podlitinami ve tváři. Tehdy jsme neviděli jinou možnost, nežli změnit školu.

Josef musel jezdit autobusem do sousedního městečka a vstávat o tři čtvrtě hodiny dřív, ale předem jsme měli reference, že škola je dobře vedená a děti ve třídě, kam náš syn nastoupí, mají být snad v pořádku, když ne zrovna úplně hodné a vzorné, tak alespoň žádní lotři.

Naděje na obzoru

Půl roku trvala ta idyla, náš syn měl najednou ve všem o stupeň lepší známky a měl lepší náladu, dokonce se sem tam usmíval a nám bylo dobře, radovali jsme se, že máme ten horor za sebou.

Jenomže jsme netušili, že jeden z třídních grázlů v bývalé škole na našeho Pepíčka nemůže zapomenout. Najednou neměl koho šikanovat, protože ostatní si to líbit nenechali, nebo byli starší.

A ten Radek H., na svůj věk dost vyspělý kluk, začal chodit na autobusové nádraží na kraji našeho města, kde Josef vystupoval, když se vracel ze školy. Pár dnů se mu jen vysmíval, pak ho začal slovně urážet a napadat a ve finále došlo na rány do obličeje.

Josef byl tam, kde předtím a opět nám nic nechtěl říct. Byl zádumčivý, zamlklý a smutný. Kdyby měl alespoň bratry, jistě by se jim svěřil a oni by mu mohli pomoci, ale Josef se narodil jako jedináček, bylo to naše vymodlené dítě.

Ten Radek H. všechno tohle nějakým šestým smyslem zřejmě tušil a měl snad vztek, že někdo má rodiče, kteří ho milují, zatímco on otce alkoholika a matku prostitutku, kteří si ho vůbec nevšímali.

Jeho narušená psychika zřejmě byla i za tím, že projevoval takové násilnické sklony. Ale co bylo nejhorší, jeho agresivita měla i sexuální podtext, byl jedním slovem zvrácený.

Jednoho dne strhl Pepíčkovi ze zad tašku a utíkal s ní až za koleje před vlakovým nádražím. Tam s ní šel do hustého křoví, kde občas přebývali nějací bezdomovci, ale ten den tam nebyli.

Na našeho syna, který chtěl tašku zpět a bál se, že o ni přijde, že bychom se zlobili, se ten grázl vrhnul a znásilnil ho. Donutil ho k praktikám, které dělají snad jen zvířata.

Čí je to vina?

Naše dítě v šoku našli pak za dvě hodiny teprve dva bezdomovci, kteří se vrátili s dvoukolákem z obchůzky po popelnicích, kde hledali zbytky jídla a případné věci, co se dají zpeněžit. Rychle šli na nádraží a odtud přednosta zavolal záchranku a policii.

Pepíček byl tři dny v nemocnici a další tři měsíce v sanatoriu pro duševně choré. Přestal totiž mluvit vůbec a ani doktoři ho rozmluvit nebyli schopní.

Když nám ho s pokrčením ramen vrátili domů, nebyli jsme ani my úspěšnější a žádný žádoucí progres není patrný dodnes, což je dva roky po útoku. Radka H., pachatele toho útoku, policajti vypátrali a dali do dětského diagnostického ústavu.

Tam je prý zatím pořád a nijak svého činu nelituje. Je to nemocný člověk, stejně jako je teď nemocný náš Pepíček, ale ten k tomu přišel nevinně, zatímco Radkovi dali ty hrozné vlastnosti do vínku jeho vlastní rodiče, ta spodina společnosti.

Co bude dál?

Nemocní jsme ze všeho i my, já i moje manželka užíváme antidepresiva, jinak bychom nemohli vůbec fungovat. Slabší antidepresiva naordinovali i našemu Pepíčkovi, ale myslím, že na něj mají ještě horší vliv, je po nich malátný a spavý.

Nevím, jestli se z té hrůzy někdy dostaneme, ale pokud se nezlepší stav našeho syna, my na tom líp nebudeme nikdy. Za dlouhých bezesných nocí si říkám, zda jsme se něčím provinili a jestli jsme někde udělali chybu.

Jestliže na ni přijdu, bude to jen potvrzení mých vlastních výčitek a potrestám sám sebe tím nejhorším trestem.

Jan (54), Východní Čechy

Související články
4 minuty čtení
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší, kdyby šel do hospicu. Ta
3 minuty čtení
Nikdy bych si nepomyslela, že se mi to stane. Vdala jsem se z lásky, opravdu z lásky. A pak jsem se zamilovala do jiného a zničilo mi to život. S Jirkou jsme se znali od střední. Brali jsme se velmi mladí. Postavili jsme společně za podpory našich rodin dům a vychovali dceru. Život plynul jako klidná řeka. Jenže časem jsem si začala všímat, že jsem někde ztratila samu sebe. Pracovala jsem ja
3 minuty čtení
Babička byla nejdůležitější ženou mého života. Když se její čas naplnil, mrzelo ji, že mi nemůže nic cenného odkázat. Babička pro mě znamenala všechno na světě. Byla daleko vlídnější a mírnější než moje ambiciózní, rázná a nikdy nic neodpouštějící matka, která se stihla dvakrát rozvést. Žít s ní bylo vyčerpávající, zatímco když jsem pobývala u laskavé babičky, bylo to vysvobození. Nikdy jsem si
3 minuty čtení
Někdy se budím v noci. Mám sen. Zase sedím s Helenou na dece. Pijeme kávu z termosky a smějeme se jako kdysi. Pak se probudím... Vzbudím se do tmy. Jsem sama. A v žaludku je ten samý pocit. Bolest a tíha. Už dvacet let. Helena je moje sestra. O rok a půl mladší. Lidé říkali, že jsme jako dvojčata. Stejný smích, stejný nos, stejné pohyby. Ale uvnitř jsme byly jiné. Ona byla lehká, volná, přir
4 minuty čtení
Už pět let žiji na vozíku. Když mi lidé říkají, že jsem inspirace, jen se hořce usměju. Můj život není o hrdinských činech, ale o každodenním boji. Bylo to podzimní ráno před pěti lety. Jela jsem do práce, jako každý den. Pracovala jsem jako účetní v malé firmě, měla jsem svůj byt, přátele, plány. Ten den pršelo, silnice byla kluzká. Pamatuji si, jak jsem si v autě zpívala oblíbenou písničku, k
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Nadýchaná roláda
tisicereceptu.cz
Nadýchaná roláda
Suroviny 100g hladké mouky 3 lžíce kukuřičného škrobu 1 lžička kypřicího prášku 3 vejce 100 g krupicového cukru máslo na vymazání Na náplň 125 ml smetany ke šlehání 30 g moučkového cukr
Koláč s třešněmi a zmrzlinou
nejsemsama.cz
Koláč s třešněmi a zmrzlinou
Klasický štrúdl může mít mnoho podob. Lze ho připravit i jako koláč s náplní ze sladkých třešní (i višně se uplatní) a doplnit vanilkovou zmrzlinou. Potřebujete: ✿ 2 balení rozváleného listového těsta ✿ 100 g másla ✿ 2 hrsti strouhanky nebo rozdrobených piškotů ✿ 1 kg třešní ✿ 150 g cukru krupice ✿ moučkový cukr 1. Máslo rozehřejte v kastrůlku, trochu si
Alergie: Když si imunita plete kamaráda s nepřítelem
epochaplus.cz
Alergie: Když si imunita plete kamaráda s nepřítelem
Kýchání, rýma, svědění očí a vyrážka. Znáte to? Nejste sami. V Česku trápí alergie každého třetího člověka. A letošní pylová sezóna je obzvláště zákeřná. Alergologové varují před prolínáním jarních stromů a travin, což přispívá k vyššímu počtu alergických projevů. Proč se náš imunitní systém tak „plete“ a jaké jsou moderní přístupy ke zmírnění těchto nepříjemných
Tropický ráj ve stínu palem
rezidenceonline.cz
Tropický ráj ve stínu palem
Pouhých pár kroků od pobřežní pláže lemující zátoku Lorient na ostrově Svatý Bartoloměj najdete jednu z nejkrásnějších zdejších nemovitostí. Luxusní Villa Palm Beach je snovým místem klidu a odpočinku. Uhrane hned na první pohled svou elegancí podtrženou rozdělením obytného interiéru na pětici samostatných pavilonů. V tom hlavním je kromě největší ložnice situované do zadních partií
Zdravotní poradna: Očkování proti klíšťové encefalitidě
21stoleti.cz
Zdravotní poradna: Očkování proti klíšťové encefalitidě
Pobyt v přírodě patří k nejhezčím zážitkům léta – ovšem i v českých lesích číhá neviditelné nebezpečí. Virus klíšťové encefalitidy může napadnout nervovou soustavu a způsobit vážné komplikace. [c
4 slavní karikaturisté: Mocní na jejich hlavy vypisovali odměny
historyplus.cz
4 slavní karikaturisté: Mocní na jejich hlavy vypisovali odměny
„Bude to prcek! Malá nedomrlá kreatura! Zákeřný vztekloun! Zosobnění podlosti!“ má jasno Angličan James Gillray, jak bude na jeho karikaturách vypadat Napoleon Bonaparte. Stvoří postavu Malého Boneyho, který se krčí strachy před mohutným Johnem Bullem, symbolem mocné Británie!   Kritizují krále či diktátory. Zesměšňují politiky. Upozorňují na nešvary své doby… První „karikatury“ se objevují již
Bermudský trojúhelník: Brána do neznáma, nebo past oceánu?
enigmaplus.cz
Bermudský trojúhelník: Brána do neznáma, nebo past oceánu?
Desítky zmizelých lodí a letadel, podivné světelné úkazy a nevysvětlitelné časové anomálie. Bermudský trojúhelník, tajemná oblast v severním Atlantiku, je už po staletí zdrojem fascinace a hrůzy. Je t
Jak se správně rozhodnout?
skutecnepribehy.cz
Jak se správně rozhodnout?
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší,
Emirates slaví 15 let přímého spojení mezi Dubají a Prahou
iluxus.cz
Emirates slaví 15 let přímého spojení mezi Dubají a Prahou
Emirates, největší mezinárodní letecká společnost na světě, slaví 15 let od zahájení provozu v České republice. Od prvního letu mezi Dubají a Prahou 1. července 2010 přepravila na této trase přes 3 mi
Pawlowská hubne z vyčerpání? Lásce má být konec!
nasehvezdy.cz
Pawlowská hubne z vyčerpání? Lásce má být konec!
Známá spisovatelka a herečka Halina Pawlowská (70) se před pár dny na veřejnosti objevila ve zcela nové formě. Výrazně zhubla, prokoukla a mohla by být plná života, jenže nikomu z přítomných neunikl
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
epochalnisvet.cz
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792
Gosau: Rakouská oáza klidu mezi horami a jezery
epochanacestach.cz
Gosau: Rakouská oáza klidu mezi horami a jezery
V rakouské Solné komoře, sevřené horskými hřebeny Dachsteinu a vonícími alpskými lesy, se rozkládá malebná vesnička Gosau. Toto místo působí, jako by vystoupilo z jiné doby – krajina nedotčená spěchem, kde čas plyne klidněji a každý pohled nabízí scenérii hodnou pohlednice. Gosau láká cestovatele, kteří touží po tichu, autenticitě a zážitku, který se zapíše hluboko