Domů     Syn je po útoku spolužáka psychicky nemocný
Syn je po útoku spolužáka psychicky nemocný
5 minut čtení

Náš syn nebyl nikdy příliš hovorný, lze říci, že nebyl ani společenský, tak jak to dnes od každého jeho okolí očekává. Své vrstevníky tím provokoval tak dlouho, až došlo k tragédii.

Josefovi už od prvních krůčků chyběla taková ta sociální soutěživost, kterou se lidé snaží dostat na žebříčku ve společnosti výš, stát se oblíbenějšími. V dětství mu ale jeho povahu spolužáci vůbec netolerovali.

Jeho uzavřenost je rozčilovala a dávali mu to velmi nevybíravě najevo. Ti nejdrsnější kluci ho pak neváhali urážet a fyzicky napadat. Dospělo to dokonce tak daleko, že ho týrali a šikanovali. Jenomže o tomhle všem nám doma neřekl ani slovo.

Chodil domů v potrhaných šatech, zablácený, nos od krve a tvrdil, že sám upadl, nebo že ho honil pes. Až jednou zůstal ležet po jednom útoku kluků v kaluži a našli ho lidé, kteří, když ho viděli, zavolali záchranku.

Teprve v okresní nemocnici z něho dětský psychiatr vytáhl, co se děje. Když nám to pak všechno v kanceláři říkal a popisoval, dělalo se nám špatně. Manžel i já jsme byli zoufalí.

Ani psychiatr ani my jsme z našeho Pepíčka za žádnou cenu nemohli dostat jména těch gaunerů, ani žádných jiných, kteří ho ve škole nebo mimo ni napadali. Josef se učil průměrně, nebyl to žádný šprt, ale byl jinak svědomitý.

Jistě by měl ale lepší známky, kdyby se nemusel potýkat s takovou neustálou šikanou.

Změna školy

Šli jsme za ředitelem školy, mluvili jsme s výchovným poradcem a ten nám jen řekl, že má jisté tipy na grázly, kteří se něčeho takového mohli dopouštět, ale pokud nemáme my od Josefa žádná konkrétní jména, nemůže s tím nic dělat.

Učitelé dostali za úkol k žákům promluvit, což se odbylo nějakými deseti minutami na začátku vyučování. Asi za měsíc chodil Pepíček ze školy zase uválený a s podlitinami ve tváři. Tehdy jsme neviděli jinou možnost, nežli změnit školu.

Josef musel jezdit autobusem do sousedního městečka a vstávat o tři čtvrtě hodiny dřív, ale předem jsme měli reference, že škola je dobře vedená a děti ve třídě, kam náš syn nastoupí, mají být snad v pořádku, když ne zrovna úplně hodné a vzorné, tak alespoň žádní lotři.

Naděje na obzoru

Půl roku trvala ta idyla, náš syn měl najednou ve všem o stupeň lepší známky a měl lepší náladu, dokonce se sem tam usmíval a nám bylo dobře, radovali jsme se, že máme ten horor za sebou.

Jenomže jsme netušili, že jeden z třídních grázlů v bývalé škole na našeho Pepíčka nemůže zapomenout. Najednou neměl koho šikanovat, protože ostatní si to líbit nenechali, nebo byli starší.

A ten Radek H., na svůj věk dost vyspělý kluk, začal chodit na autobusové nádraží na kraji našeho města, kde Josef vystupoval, když se vracel ze školy. Pár dnů se mu jen vysmíval, pak ho začal slovně urážet a napadat a ve finále došlo na rány do obličeje.

Josef byl tam, kde předtím a opět nám nic nechtěl říct. Byl zádumčivý, zamlklý a smutný. Kdyby měl alespoň bratry, jistě by se jim svěřil a oni by mu mohli pomoci, ale Josef se narodil jako jedináček, bylo to naše vymodlené dítě.

Ten Radek H. všechno tohle nějakým šestým smyslem zřejmě tušil a měl snad vztek, že někdo má rodiče, kteří ho milují, zatímco on otce alkoholika a matku prostitutku, kteří si ho vůbec nevšímali.

Jeho narušená psychika zřejmě byla i za tím, že projevoval takové násilnické sklony. Ale co bylo nejhorší, jeho agresivita měla i sexuální podtext, byl jedním slovem zvrácený.

Jednoho dne strhl Pepíčkovi ze zad tašku a utíkal s ní až za koleje před vlakovým nádražím. Tam s ní šel do hustého křoví, kde občas přebývali nějací bezdomovci, ale ten den tam nebyli.

Na našeho syna, který chtěl tašku zpět a bál se, že o ni přijde, že bychom se zlobili, se ten grázl vrhnul a znásilnil ho. Donutil ho k praktikám, které dělají snad jen zvířata.

Čí je to vina?

Naše dítě v šoku našli pak za dvě hodiny teprve dva bezdomovci, kteří se vrátili s dvoukolákem z obchůzky po popelnicích, kde hledali zbytky jídla a případné věci, co se dají zpeněžit. Rychle šli na nádraží a odtud přednosta zavolal záchranku a policii.

Pepíček byl tři dny v nemocnici a další tři měsíce v sanatoriu pro duševně choré. Přestal totiž mluvit vůbec a ani doktoři ho rozmluvit nebyli schopní.

Když nám ho s pokrčením ramen vrátili domů, nebyli jsme ani my úspěšnější a žádný žádoucí progres není patrný dodnes, což je dva roky po útoku. Radka H., pachatele toho útoku, policajti vypátrali a dali do dětského diagnostického ústavu.

Tam je prý zatím pořád a nijak svého činu nelituje. Je to nemocný člověk, stejně jako je teď nemocný náš Pepíček, ale ten k tomu přišel nevinně, zatímco Radkovi dali ty hrozné vlastnosti do vínku jeho vlastní rodiče, ta spodina společnosti.

Co bude dál?

Nemocní jsme ze všeho i my, já i moje manželka užíváme antidepresiva, jinak bychom nemohli vůbec fungovat. Slabší antidepresiva naordinovali i našemu Pepíčkovi, ale myslím, že na něj mají ještě horší vliv, je po nich malátný a spavý.

Nevím, jestli se z té hrůzy někdy dostaneme, ale pokud se nezlepší stav našeho syna, my na tom líp nebudeme nikdy. Za dlouhých bezesných nocí si říkám, zda jsme se něčím provinili a jestli jsme někde udělali chybu.

Jestliže na ni přijdu, bude to jen potvrzení mých vlastních výčitek a potrestám sám sebe tím nejhorším trestem.

Jan (54), Východní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Rozvod je hodně bolavá záležitost. Kdo si jím prošel, snad mě pochopí. Měla jsem pocit, že už budu jen nešťastná. Tolik jsem se mýlila. Neunesla jsem rozvod. Bez mučení to přiznávám. Dnes už ano! Chovala jsem se jako šílená, připadala jsem si nepopsatelně ukřivděná. A to jsem tedy byla. Můj muž mi utekl s milenkou ve věku naší dcery, bylo jí dvacet, naší dceři Alici devatenáct. Málem jsem se z 
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i