Domů     K dítěti se nikdy nepřihlásil
K dítěti se nikdy nepřihlásil
4 minuty čtení

Po smrti otce se moje dětství změnilo v horor. A následky si z té doby nesu dodnes. Jediné, co mě drží nad vodou, je moje dcera.

Marika se na mě usmála. „Mami, to bude dobrý.“ Pohladila mě po hlavě a podala hrnek čaje s brčkem. Nesnáším nemocnice. A tady už jsem ležela skoro týden. Obyčejná uskřípnutá kýla. Ale musela jsem se tvářit statečně. Hlavně před dcerou.

Ta měla o mém úrazu naprosto jasno. Kdybych na ni a jejího přítele počkala a nesnažila se tu pitomou skříň přesunout sama, nemusela jsem tu teď ležet jako lazar. Jenže já jsem se musela celý život umět postarat sama o sebe. Už od dětství.

Tatínkova smrt

Měla jsem úžasného tatínka. Moc dobře si na něj pamatuju. Byl vysoký a měl fousy, kterými mě šimral na tváři. Uměl vyprávět nádherné pohádky. Každý večer seděl u mé postýlky a jen tak, z hlavy vymýšlel skvělé příběhy. Taky mě vodil do školky.

Byla jsem na něj pyšná. Ostatní holky vodily maminky a ony mi proto otcovský doprovod záviděly. To všechno si moc dobře pamatuju. A pak bohužel i mnohem víc.

Nechtěla jsem uvěřit

Jednou ráno už jsem stála oblečená a učesaná a čekala, že půjdeme s tátou do školky. Místo toho nastal v kuchyni hrozný rozruch. Přiběhla jsem a ve dveřích se zarazila jako zkoprnělá. Můj táta ležel na zemi.

Nad ním se skláněla moje těhotná maminka, hrozně křičela a s tátou lomcovala, co jí síly stačily. Otec se ale vůbec ani nepohnul. Pak už jen přijel doktor a nakonec tatínka naložili do černé rakve a odvezli pryč. Byla jsem zničená a nic moc nechápala.

Co se to stalo? To už tatínka nikdy neuvidím?

Konec dětství

Začala jsem chodit do školy a k nám domů se nastěhoval Josef. Byl to bývalý mámin kolega z práce. Byl to můj otčím, nový tatínek, jak říkala máma. Já ho ale za otce nikdy nepovažovala. Nějakou dobu jsem dokonce trucovala a nechtěla jsem se s ním vůbec bavit.

Všichni se v té době motali především kolem mého mladšího brášky, který se narodil dva měsíce po tatínkově smrti. Zdálo se, že i otčím ho má raději než mě. Pak ale nastala změna.

Desáté narozeniny

Po oslavě mých desátých narozenin musela maminka do nemocnice. Čekala další miminko, ale nastaly nějaké komplikace a bylo třeba, aby byla pod dohledem v porodnici. Doma se tedy o mě a bratra staral otčím. A tehdy začalo moje tajné peklo.

Otčím si mě vzal k sobě do postele. Prý aby mi nebylo smutno po mamince. Napřed jsme se jen tak mazlili. Později mě naprosto regulérně zneužíval. Byla jsem z toho v šoku a vyděšená. Nerozuměla jsem jemu ani sobě a svým pocitům.

Stále jsem mlčela

Vůbec mě tehdy nenapadlo, že bych mohla o tom všem někomu říct, svěřit se. Trvalo to řadu let. A bohužel musím přiznat, že ne vždy to pro mě bylo vlastně nepříjemné. Jak jsem totiž dospívala v ženu, milování se mi začalo líbit.

A otčím se dokázal chovat ke mně i docela hezky. Bát se nemusel. Věděl moc dobře, že o našem velkém tajemství nikomu nic neřeknu.

Matka mě vyhodila

Po základní škole jsem nastoupila do učiliště ve městě a domů jsem přestala jezdit. Josef ale začal dojíždět za mnou. Náš „vztah“ už trval řadu let. Ve druhém ročníku jsem otěhotněla. Najednolu jsme stáli před neřešitelnou situací. Říct matce pravdu?

Josef byl zbabělec a k něčemu takovému se nikdy neodhodlal. Řekla jsem proto, že otec je neznámý. To matku rozzuřilo. Řekla, že jsem děvka, že se mnou nechce mít nic společného. Ani tehdy se Josef neozval.

Na vlastních nohách

Já si i přesto dítě nechala. Josef se brzy po porodu odmlčel, i když na dceru peníze pravidelně posílal. V rodném listě ale uveden nebyl a já po něm žádné závazky nechtěla. Dokázala jsem se, i když těžce, protloukat sama.

Marika byla úžasná holčička, která mi všechno vynahradila. Toho, že jsem si ji nechala, jsem nikdy nelitovala.

Chce ji poznat

Máma, se kterou jsme se řadu let neviděly, před rokem zemřela. Tehdy se u nás za dveřmi objevil Josef. Chtěl mi vylíčit poslední máminy chvíle a zároveň by byl rád viděl svoji dceru. Od té chvíle nemám pokoj na duši. Nejprve jsem mu řekla ne.

Ale neustále musím myslet na to, že má Marika právo znát svého otce. Navíc jsem si uvědomila, že k němu stále něco cítím. I když jsou to pocity velice smíšené a protichůdné. Takový koktejl náklonnosti a nenávisti zároveň.

Dagmar H. (47), Třinec

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
5 minut čtení
Tíží mě šrám. Bolest z mateřské lásky. Té, kterou jsem od mámy nedostala, i mojí, kterou jsem nebyla schopná V srdci cítím těžkost, kterou nosím celý život. Byla jsem adoptovaná. Moji rodiče nebyli moji. Žila jsem ale roky ve sladké nevědomosti, měla jsem díky tomu šťastné dětství. Normální období mého života. Ale pak… I když mi má náhradní rodina dala střechu nad hlavou, teplo a péči, některé
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do