Domů     Zavinil to anonym
Zavinil to anonym
4 minuty čtení

Je podzim roku 1965 a manžel nastupuje vojenskou základní službu, jako absolvent průmyslové školy, po jednoletém odkladu. Na seřadišti branců dostává lísteček s číslem 1745, což bylo číslo vojenského útvaru. Místo určení bylo zatím pro všechny neznámé.

Organizující důstojník pak podle čísla určuje vagon, do kterého nasedá. Cestuje velmi dlouze, nálada je skvělá až do doby, kdy vlak zastavuje a dostávájí rozkaz k vystoupení. Jsou na konečné stanici, kde je nápis Bor u Tachova. Pro ně dosud neznámé místo. Co si ale velmi dobře uvědomuje, je to, že jsou hodně daleko od domova.

Do kasáren musí ještě pěšky absolvovat několik kilometrů. Jsou na místě. Po základních formalitách při nástupu a vybavení, byl přidělen do velitelské čety jako písař.

Do stejné čety nastupuje Jirka, který přišel z Bohuslavických strojíren s kterým se se již letmo seznámil v osudovém vlaku, který je dovezl na místo určení k západním hranicím. Rovněž nastupuje jako písař. Kamarádem byl každému a hned.

Do čeho se pustil, to se mu vždy podařilo. Jenom nebyl docela zdráv, pro menší tělesnou vadu. I přesto, ho všichni měli rádi, od velitele až po posledního vojáka. Získal si všechny svoji skromností ve vystupování a odpovědností k práci.

Nebylo divu, že po roční službě byl povýšen do hodnosti svobodníka a obdržel odznak vzorného vojáka. Nikdo se nedivil, že během prvního roku vojenské služby si v Boru našel své děvče, o rok mladší Alenu. Vždyť to byl hezký a inteligentní kluk.

Se svým děvčetem, patřili k sobě jako dvojčata a měli se opravdu rádi. Každou možnost opustit posádku, využíval pro svou vyvolenou.

Čekali jsme jenom na rozhodné slovo, kterým by velel po ukončení základní služby k pochodu do svazku manželského. Každý mu to přál – kamarádovi.A přece se našel někdo, kdo nechtěl pochopit, že Jirka je kamarád a k němu neodmyslitelně patří Alena.

Dlouho mlčel, ale na konec se ozval se. Jak? Anonymním dopisem. pádnými a přesvědčujícími argumenty „vysvětlil svým způsobem“ Aleně, kdo prý je Jirka a jak ho dobře zná. Ani Alena nemohla zakolísat pod tíhou špíny, uložené na Jirkovu osobu.

Jirka nenašel odvahu se hájit. Myslel si své a doufal, že Alena nebude věřit tomuto dopisu a uvěří pouze lásce a citovému vztahu s Jirkou. Takové nečestné jednání ho zdrtilo.

Nezmohl se ani na slova, kterými by Aleně vše vysvětlil.Jaká byla Jirkova pracovní morálka, i když vše statečně nesl? Kolik chuti do práce měla Alena, i když stále nebyla přesvědčena o pravdivosti dopisu?

Nastal čas rozháraného života dvou mladých lidí, kteří si to nezasloužili pro svoji velkou zamilovanost. Jirka stále doufal, že jeho milovaná Alena se ozve a opět se vrátí ke své lásce.

Do konce vojenské služby se však nedočkal, ale věřil že osud je ještě jednou přivede k Aleně, i když je mezi nimi velká vzdálenost-Vojna končí a vojáci se vrací ke svým rodinám.

Několikráte si vzpomněl na tento příběh, zda se ještě Jirka s Alenou setkali. A měl opravdu štěstí.Psal se rok 1977 a byl na služební cestě v Plzni, kde v jedné restauraci ho zaujala povědomá osoba, která i na něj zírala se zaujetím. Odhodlal se.

Přistoupil ke stolu s dotazem, odkud se znájí. Ano, byl to právě ten Jirka, který tak moc miloval a chtěl Alenu. Jirka mu pak vypravoval, že změnil práci i bydliště, jenom proto, aby byl blíže své Aleně.

A že se mu to vyplatilo, svědčí o tom to, že je šťastně ženatý s Alenou a má dvě, dnes již dospělé dcery a čtyři vnoučata.Alena poznala, že anonymní dopis byl opravdu smyšlené lži o jeho osobě a také zjistila kdo byl autorem a toto zjištění bylo pak korunováno slůvkem ANO na radnici.S Jirkou si každé Vánoce a Velikonoce vymění přání ke svátku a v dnešní době již komunikuje pomoci internetu, čímž již přes půl stolení trvá jeho vojenské kamarádství.

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud